Hranice pozemku je častou příčinou konfliktů mezi sousedy. Naštěstí lze vytyčení nemovitosti provést kdykoliv, i mnoho let po zástavbě pozemku.

Vymezení nemovitostí je zaměřeno na určení průběhu jejich hranic určením polohy hraničních bodů a linií, upevněním těchto bodů hraničními značkami na zemi a vypracováním příslušných dokumentů. Tento postup je podrobně upraven v Geodetickém a kartografickém zákoně.

Vymezení vlastnických hranic – pokud je to možné

Potřeba vymezit nemovitost vzniká tehdy, dojde-li mezi vlastníky sousedních nemovitostí ke sporu o správný průběh jednotlivých hranic, nebo když hranice nově vzniklé nemovitosti nejsou vytyčeny a fixovány.

Pamatujme, že vytyčovací řízení se vede, když jsou hranice pozemku sporné, a ne když je hranice viditelná v dokumentech, ale nebyla zobrazena v terénu.

Pokud například vlastník pozemku přemístí plot na sousední pozemek a z dokumentů je jasně patrné, kde se vlastně hranice nachází, není třeba provádět vytyčovací řízení. O tom, kde je hranice mezi pozemky a kde by měl plot stát, není pochyb. V takové situaci lze provést tzv. obnovení hraniční značky.

Vytyčování podléhají pouze pozemky nemovitostí, protože pouze ve vztahu k tomuto typu nemovitostí mohou nastat nesrovnalosti ohledně průběhu jejich hranic na pozemku. Řízení o vytyčení hranic se nemůže týkat rozdělení budovy nebo areálu.

Hranice majetku – jak to funguje

Většina demarkačních řízení je zahájena na žádost vlastníka nemovitosti, jejíž hranice je sporná.Tento postup se však v případě pozemkových úprav provádí z moci úřední a také tehdy, když o ni nikdo nepodal žádost, ale je to odůvodněno potřebami národního hospodářství nebo společenským zájmem.

Žádost o vymezení se podává příslušnému předsedovi obce, starostovi nebo prezidentovi města. Její šablonu lze nalézt na stránkách obecních úřadů. Vyplatí se přiložit k přihlášce:

  • doklad osvědčující vlastnické právo k nemovitosti;
  • výpisy z katastru nemovitostí, na které se vztahuje žádost o vytyčení;
  • výtisk z katastru nemovitostí a hypoték;
  • kopie katastrální mapy s vyznačením sporné hranice.

Tyto přílohy nejsou povinné, ale měly by usnadnit a urychlit práci úřadu. Pokud má žadatel další dokumenty, které jsou podle jeho názoru pro věc relevantní, měl by je k žádosti rovněž přiložit. Na konec dopisu je dobré přiložit seznam přiložených dokumentů.

Prvním úředním úkonem je vydání rozhodnutí o zahájení vytyčovacího řízení (není předmětem stížnosti, doručuje se účastníkům řízení, tj. vlastníkům pozemků dotčených spornou hranicí) , a další - jmenovat geodeta, který bude provádět vytyčovací činnosti.

Z geodetického a kartografického zákona nevyplývá, že by se účastníci řízení podíleli na výběru geodeta. V praxi však mnoho žadatelů uvádí konkrétní osobu a předseda obce (starosta nebo prezident města) často souhlasí s volbou uvedenou v žádosti o vytyčení hranic. Absence označení geodeta však nebude na újmu žadatele.

Určení průběhu hranice pozemku - co dělá geodet

Způsob výkonu činnosti geodetem je upraven v nařízení o vymezování nemovitostí. Nejprve provede následující přípravné kroky:

  • hlásí průzkumnou práci do dokumentačního centra;
  • provádí analýzu informací obsažených v dokumentech získaných ze státních zeměměřických a kartografických zdrojů, v katastru nemovitostí a hypoték a v dokumentaci získané od účastníka řízení (zpravidla pocházejí od žadatele, ale mohou předložit i sousedé jejich dokumentaci, kterou bude muset geodet přiložit);
  • nakreslí v případě potřeby náčrt obsahující informace o průběhu hranic získaných v důsledku předchozích měření;
  • definuje datum zahájení demarkace hranic;
  • předvolává stranám, aby se dostavily na místo.

Výzva k dostavení se na místo je stranám doručena proti potvrzení, nejpozději 7 dní před plánovaným datem (oznámení jim musí být doručeno sedm dní před uvedeným datem a nesmí být pouze datováno ).Předvolání by mělo informovat strany o důsledcích nedostavení se, tj. že neodůvodněné nedostavení se stran nezastavuje činnost geodeta, a v případě odůvodněné nedostavení se geodet pozastaví činnost, dokud překážka nepomine. existovat nebo je jmenován zmocněnec, ne však déle než na měsíc.

Během setkání na místě zeměměřič:

  • kontroluje přítomnost a totožnost stran nebo přijímá plné moci udělené stranami. Důležité je, že pokud se nepodaří určit osoby oprávněné vystupovat jako strana (např. vlastník zemřel a dosud nebylo vedeno dědické řízení), geodet odloží činnost zjišťování průběhu hranic a oznámí to. příslušný orgán;
  • provádí terénní pohovor, který spočívá v nalezení hraničních značek a určení polohy posunutých, poškozených nebo zničených značek a hraničních bodů (pokud existují povolující dokumenty).

Jak se kreslí hranice pozemku

Existuje několik způsobů, jak určit hraniční čáru. V první řadě se zohledňují hraniční značky a stopy, mapy a další podklady a také body geodetické kontroly. Pokud byl na základě těchto podkladů zjištěn průběh hranice, vyznačí jej geodet stranám, stabilizuje hraniční body, vyhotoví hraniční protokol a vyměří hranici, jakož i trvalé prvky pozemkové úpravy důležité pro stanovení jeho průběh.

Pokud však údaje chybí, jsou nedostatečné nebo si odporují, je hranice stanovena na základě společného prohlášení stran nebo jedné strany, když druhá strana v průběhu řízení neučiní prohlášení a nezpochybňuje hraniční čáru. V takové situaci provádí geodet stejné úkony jako po zjištění průběhu hranice na základě podkladů.

Účastníci řízení mají právo nesouhlasit s hranicí určenou geodetem.V případě trvajícího sporu o průběh hraničních čar je geodet povinen přimět strany k uzavření smíru, který nahrazuje hraniční protokol a má platnost soudního smíru. Dospěje-li geodet k jejímu závěru, vyhotoví vypořádací akt zvlášť pro každou hraniční čáru, která byla v celku nebo v některých úsecích sporná. Vyrovnání se týká pouze sporných úseků hranic. Je třeba připomenout, že obsah vypořádání nesmí překračovat předmět související s vymezením, tedy nesmí se týkat jiných hranic nemovitostí, než které jsou uvedeny v řízení. Po sepsání vyúčtování geodet provede další kroky jako v případě stanovení průběhu hranice na základě shromážděných podkladů.

Pokud však není možné určit průběh hranice některým z výše uvedených způsobů, geodet provede dočasné upevnění a vyměření hranic, vypracuje hraniční protokol a vypracuje posudek na hranici ( ve kterém navrhuje a odůvodňuje umístění hranice).

Jakmile inspektor dokončí svou činnost, předloží zprávu nebo vyúčtování příslušnému orgánu.

Hranice pozemku - rozhodnutí vydané starostou

Když bude na základě shromážděných důkazů nebo společného prohlášení stran určen průběh hranice, vydá hlava obce, starosta nebo prezident města rozhodnutí o vymezení pozemku.

V případě dosažení smíru bude řízení zastaveno, protože má platnost soudního smíru a obecní úřad jej nemusí dodatečně potvrzovat.

Úředník před vydáním rozhodnutí posoudí správnost činnosti autorizovaného inspektora a soulad připravených podkladů s předpisy. V případě zjištění nedostatků je geodet vrácen geodetovi k nápravě a doplnění. Mohlo by to být například, když inspektor nesprávně oznámil stranám, aby se objevily na zemi.

Před vydáním rozhodnutí by navíc měla být součástí národního geodetického a kartografického zdroje také technická dokumentace (viz rámeček).

Pravidlem je, že orgán obce nesmí vydat rozhodnutí o zamítnutí schválení hraniční linie stanovené v hraničním protokolu na základě důkazů nebo společného prohlášení stran.

Vymezení majetku - kdy je případ u soudu?

Pokud důkazy shromážděné ve správním řízení nebo vyjádření účastníků nezakládají důvod pro vydání rozhodnutí o delimitaci, pak - podle čl. 34 sec. 2 zákona o geodézii a kartografii - takové řízení se zastaví se současným postoupením věci z moci úřední společnému soudu. V takové situaci autorizovaný geodet dočasně zafixuje hraniční body podle posledního stavu klidné držby, podkladů a označení stran, vyznačí je na hraničním náčrtu, vypracuje stanovisko a veškerou dokumentaci předá příslušnému přednostovi obce, starostovi obce. nebo prezident města.

Důležité je, že strana, která není spokojena s určením hranice, může požadovat, aby byl případ předložen společnému soudu.Má na to 14 dnů ode dne doručení rozhodnutí v této věci. To znamená, že v případě delimitace byla vyloučena zásada dvouinstančního správního řízení. Po vydání rozhodnutí předsedou obce, starostou nebo prezidentem města bude neprodleně zahájeno soudní řízení.

Určení hranic pozemku - rozhodnutí soudu

Postoupení věci běžnému soudu znamená, že rozhodnutí vydané ve správním řízení nemá právní účinky a dokumenty shromážděné úřadem jsou důkazem v soudním sporu. Účinky pro účastníky řízení jsou tedy obdobné jako u odvolání. Pokud soud návrh vrátí nebo soudní řízení zastaví, rozhodnutí nabývá právní moci.

Soud projednává případy vymezení nemovitostí v mimosporovém řízení (§ 34 odst. 3 zákona o geodézii a kartografii), které končí rozhodnutím, proti kterému lze podat odvolání k okresnímu soudu.Při rozhodování o průběhu sporné hranice může použít i jiné důkazy, než jaké jsou uznávány ve správním řízení.

Výkon soudních rozhodnutí o vymezení nemovitosti se provádí za účasti geodeta. Podle tohoto ustanovení soudní znalec vyhotovuje mapu, která může být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a hypoték (mapa pro právní účely). Tato mapa se poté stane součástí soudního příkazu v případu vytyčení hranic majetku.

Právní základ:

  • Zákon ze dne 17. května 1989 - Geodetické a kartografické právo (Sbírka zákonů z roku 2017, položka 2101, ve znění pozdějších předpisů)
  • Zákon ze dne 14. června 1960 - soudní řád správní (Sbírka zákonů z roku 2018, položka 2096, ve znění pozdějších předpisů)
  • Nařízení ministrů vnitra a správy a zemědělství a potravinářství ze dne 14. dubna 1999 o vymezení nemovitostí (sbírka zákonů č. 45, položka 453)

Kategorie:

Provoz domu