Závěť je často překvapením pro zákonné dědice, tedy rodinu zesnulého. Rozhodnutí zůstavitele mohou vést k neočekávaným převodům majetku. Proto zákon počítá s tzv institut otevření a vyhlášení závěti. Díky tomu má rodina zesnulého šanci se oficiálně dozvědět o dědictví, záznamech a řádech.

Závěť může být otevřena a oznámena soudem nebo veřejným notářem. Notář otevře a vyhlašuje závěť jen tehdy, byla-li u něj uložena a jen tehdy, nebyla-li závěť dosud otevřena a oznámena.O otevření a oznámení závěti sepíše notář zápis.

Otázku otevírání a oznamování závěti soudem upravují ustanovení zákona ze dne 23. dubna 1964. Občanský zákoník (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1740, v platném znění; dále: KC) a zákon ze dne 17. listopadu 1964 o občanském soudním řádu (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1575, ve znění pozdějších předpisů; dále: KPC).

Instituce otevření a oznámení závěti soudem má za cíl:

  • oficiální potvrzení o podání, stavu a vlastnostech závěti,
  • zajištění proti možnosti odstranění, zničení nebo poškození,
  • zajištění výkonu poslední vůle zůstavitele a
  • informování zájemců o existenci závěti.

Kdo může požádat o otevření a zveřejnění závěti

Žádost o otevření a zveřejnění závěti soudem lze podat (článek 7 občanského soudního řádu):

  • dědici závěti,
  • zákonní dědicové,
  • jejich věřitelé,
  • legees,
  • exekutor,
  • policista a
  • prokurátor (obecná pravidla).

V právní terminologii se říká, že tyto osoby jsou oprávněny požádat o otevření a zveřejnění závěti. Účastníky řízení jsou pak naopak osoby uvedené výše, které nepodali žádost, s výjimkou státního zástupce, který se může řízení zúčastnit (§ 7 občanského soudního řádu).

Na jaký soud se mám obrátit?

Žádost o otevření a zpřístupnění obsahu závěti se podává u okresního soudu příslušného pro poslední místo pobytu zůstavitele, a pokud nelze jeho bydliště v Polsku určit, soud pro místo kde se pozůstalost nebo její část nachází (soud zamítne).V případě neexistence výše uvedených důvodů je dědickým soudem okresní soud pro hlavní město ve Varšavě (článek 628 občanského soudního řádu). Nejčastěji se taková žádost podává u příležitosti probíhajícího řízení o potvrzení nabytí dědictví, pak žádost podaná v průběhu řízení zavazuje soud vydat příslušná ustanovení, která pomohou odhalit obsah závěti.

Podmínky žádosti o otevření a zpřístupnění závětí

Žádost o otevření a zpřístupnění obsahu závěti soudu musí splňovat ustanovení o žalobě (§ 187 občanského soudního řádu), tedy splňovat náležitosti podání, se změnou že místo žalovaného musí být uvedeny strany sporu (článek 511 odst. 1 OSŘ).

Je-li podání prvním podáním ve věci, mělo by také uvádět předmět sporu a:

1) označení místa bydliště nebo sídla a adresy smluvních stran nebo, je-li smluvní stranou podnikatel zapsané v Centrálním registru a údajích o hospodářské činnosti - korespondenční adresa zapsaná do Centrálního registru a informace o Ekonomická činnost,

2) označení místa bydliště nebo sídla a adresy právních zástupců a zmocněnců stran,

3) číslo Všeobecného elektronického systému evidence obyvatel (PESEL) nebo daňové identifikační číslo (NIP) žalobce, který je fyzickou osobou, pokud je povinen je mít nebo je má bez tohoto povinnost, nebo

4) číslo v národním soudním rejstříku, a pokud neexistuje - číslo v jiném příslušném rejstříku, evidenci nebo NIP žalobce, který není fyzickou osobou, která není povinna provést zápis do příslušný rejstřík nebo evidenci, pokud je povinen ji mít (§ 126 § 2 body 2 a 3 občanského soudního řádu).

K žádosti o otevření a zpřístupnění obsahu závěti je třeba přiložit zkrácenou kopii úmrtního listu zůstavitele (čl. 649 odst. 1 občanského soudního řádu).

Žádost o otevření a zveřejnění závěti: postup

Žádost o otevření a oznámení závěti lze spojit s žádostí o potvrzení dědictví (čl.670 vět 2 občanského soudního řádu). V praxi je toto spojení velmi běžné. Žádost o otevření a zveřejnění závěti se podává zpravidla v průběhu probíhajícího řízení o potvrzení nabytí dědictví.

Závěť je otevřena a oznámena, když má soud důkaz o smrti zůstavitele (článek 649 odst. 1 OSŘ).

Důležité! Pojem otevření závěti je třeba odlišit od pojmu otevření dědictví. Dědictví se otevírá automaticky smrtí zůstavitele, přičemž závěť otevírá a oznamuje soud na veřejném zasedání, které není jednáním (čl. 514 odst. 1 ve spojení s čl. 649 odst. 2 občanského soudního řádu) .

Jak napsat závěť>

Soud neinformuje dotčené osoby o termínu jednání o zahájení a vyhlášení závěti, ale pokud se o jednání dozví, mohou být této činnosti přítomny (§ 649 odst. 2 tr. občanského soudního řádu). Proto by měli být na žádost zájemců informováni o místě a čase této činnosti.

Oznámení závěti je prostě soud, který ji přečte.

Otevření a oznámení několika závětí

Všechny závěti předložené dědickému soudu, i když jsou neplatné nebo odvolané, podléhají otevření a zveřejnění. Vyplývá to z čl. 650 občanského soudního řádu, podle něhož je-li předloženo více závětí jednoho zůstavitele, dědický soud otevře a vyhlásí všechny závěti a v každé z nich uvede ostatní. Zápis podepisuje předseda a zapisovatel. Pořadí otevírání a oznamování jednotlivých závětí je volitelné.

Protokol o otevření a vyhlášení závěti

Soud sepisuje protokol o otevření a oznámení závěti (§ 651 občanského soudního řádu), který obsahuje:

  • označení soudu, místa a data jednání,
  • jména soudců, úředníků, státních zástupců, stran, vedlejších účastníků,
  • statutární zástupci a advokáti přítomní na jednání,
  • identifikace případu a zmínka o prozrazení,
  • seznam příkazů a rozhodnutí vydaných na schůzi,
  • uveďte, zda byly oznámeny,
  • shrnutí výsledků důkazního řízení,
  • popis jednání stran ovlivňujících rozhodnutí soudu (vypořádání, vzdání se nároků, uznání nároku, zpětvzetí, změna, rozšíření nebo omezení nároku) a další úkony stran, které podle specifická ustanovení zákona, by měla být zahrnuta, vložena, přijata, uložena, hlášena nebo zaznamenána,
  • popis vnějšího stavu vůle,
  • uvedení data jeho vyhotovení (nebo uvedení chybějícího data) a jeho předložení dědickému soudu s uvedením osoby, která tak učinila.

Závěť je označena datem otevření a vyhlášení.

Oznámení o otevření a oznámení vůle

Podle čl. 652 občanského soudního řádu dědický soud informuje, je-li to možné, o otevření a oznámení závěti:

  • lidé, na které se vztahují závětní dispozice,
  • vykonavatel závěti
  • dočasný zástupce a
  • probační úředník.

" Oznamovací povinnost soudu, je-li to možné, znamená, že soud může použít údaje z obsahu závěti a jiných spisů ohledně dědictví, dále informace od toho, kdo závěť pořídil, a od osob přítomen na vernisáži a vyhlášení bude."

Kopie závěti a protokolu o jejím otevření

Vzhledem k tomu, že k otevírání a vyhlášení závěti dochází během veřejného jednání, mají strany a účastníci řízení právo nahlížet do spisů a obdržet kopie, kopie nebo výpisy z těchto spisů. Obsah protokolu může být rovněž zpřístupněn v elektronické podobě prostřednictvím ICT systému podporujícího soudní řízení (IT systém) nebo jiného ICT systému pro sdílení těchto protokolů nebo dopisů.Kromě toho mají strany a účastníci řízení právo obdržet zvukové nebo obrazové a zvukové záznamy ze spisu, pokud nebyl protokol sepsán pouze písemně.

Spisy případů jsou k dispozici účastníkům řízení a se svolením předsedy každému, kdo odůvodní potřebu jejich dostatečného přezkoumání. Za stejných podmínek je povoleno:

  1. příprava a příjem kopií a výpisů ze spisů;
  2. přijímání zvukového nebo obrazového a zvukového záznamu ze spisu případu.

Zachování vůle

Závěť spolu s protokolem o otevření a oznámení je uložena u dědického soudu, pokud nebyla uložena u notáře. V případě závěti předložené u notáře je notář povinen zaslat závěť tomuto soudu na žádost soudu.

V souladu s § 192 nařízení ministra spravedlnosti ze dne 18. června 2019- Provozní řád obecných soudů (Sbírka zákonů z roku 2019, bod 1141; dále jen Rusp), ani v průběhu dědického řízení ani po jeho skončení nemá soud právo vydat originál závěti zúčastněným ( § 192 RegSądR).

Po nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení řízení ve věci, ve které soud závěť oznámil, je závěť s kopií otvíracího a oznamovacího protokolu uložena u soudu v bezpečnostní schránce k tomu určené. účelu (§ 193 odst. 2 rusp). Originál zprávy zůstává ve spisu (§ 193 odst. 3 rusp).

Povaha chování

Při otevírání závěti dědický soud nevydává žádné rozhodnutí (ani ve věci samé, ani o ukončení řízení). Řízení o otevření a zveřejnění závěti končí, jakmile soud tyto činnosti provede.

Poplatky, náklady na otevření a zveřejnění závěti

Z žádosti se vybírá základní poplatek ve výši 30 PLN (čl. 14 odst. 1 a 3 zákona ze dne 28. července 2005 o soudních nákladech v občanskoprávních věcech; konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020 bod 755 v platném znění).

Právní účinky dne otevření a vyhlášení závěti

Datum otevření a oznámení závěti má významné právní důsledky z hlediska práv osob dotčených dispozicemi zůstavitele. Zejména podle čl. 970 občanského zákoníku se může odkazovník domáhat provedení odkazu ihned po oznámení závěti, přičemž pohledávka na odkaz se promlčí za 5 let po jeho splatnosti (§ 981 občanského zákoníku). Podle Čl. 1007 § 1 občanského zákoníku po 5 letech od oznámení závěti nároky osob uvedených v tomto ustanovení zanikají. Navíc podle čl. 927 § 3 občanského zákoníku, nadace založená závětí může být dědicem, pokud je zapsána do rejstříku do 2 let od vyhlášení závěti.

PROHLÉDNOUT: další šablony a formuláře ke stažení

  • Stavební povolení: šablona žádosti
  • Oznámení stavby: šablona aplikace
  • Ohlášení stavebních prací
  • Požadavek na rozšíření budovy
  • Uplatnění nástavby - úprava podkroví
  • Oznámení o zahájení stavebních prací
  • Žádost o územní rozhodnutí
  • Vzor oznámení o ukončení stavebních prací
  • Povolení používat stavební objekt
  • Změna stavebního povolení na dům. Přihláška a postup
  • Povolení k demolici
  • Hlášení koupě nemovitosti: formulář IN-1
  • Převod stavby nebo jiné ohlášení stavby
  • Převod stavebního povolení

Právní základ:

  • Zákon ze dne 23. dubna 1964 Občanský zákoník (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1740, ve znění pozdějších předpisů);
  • Zákon ze dne 17. listopadu 1964 o občanském soudním řádu (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1575, ve znění pozdějších předpisů; dále: KPC);
  • Zákon ze dne 28. července 2005 o soudních poplatcích v občanskoprávních věcech; konsolidované znění: Journal of Laws položky roku 2020 755 v platném znění);
  • Nařízení ministra spravedlnosti ze dne 18. června 2019 - Řád obecných soudů (Sbírka zákonů z roku 2019, položka 1141.

Kategorie:

Provoz domu