Koho zatíží splácení úvěru po rozvodu a následně splácení úvěru po rozdělení majetku? Jak se oceňuje zadlužená nemovitost? Týká se rozdělení společného jmění pouze aktiv nebo pasiv, včetně hypoték - na tuto otázku odpověděl Nejvyšší soud v červenci 2019.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno v souvislosti s případem rozdělení jmění manželů K. a vypořádání výdajů z osobního jmění do jejich společného jmění.

Případ se týkal rozdělení majetku zatíženého úvěrem

V manželství si koupili byt, který byl zastaven pro zajištění splácení úvěru.Po dvou letech manželé zavedli majetkovou odluku a od té doby splácí úvěr pouze manželka. Oba však zůstali dlužníky banky. Rozvod proběhl po dalších dvou letech.

Okresní soud, který po rozvodu manželů K. rozdělil společné jmění a každému z nich přiznal část tohoto majetku (byt připadl bývalé manželce), snížil hodnotu bytu o výše hypotéky.

V odvolání proti rozsudku bývalý manžel mimo jiné poukázal na to, že takové snížení je neoprávněné. Okresní soud však jeho stanovisko ohledně dopadu zástavy na hodnotu prostor nesdílel. Jinými slovy, v této části potvrdil rozsudek prvního stupně. Případ se nakonec dostal - po podání kasační stížnosti - k Nejvyššímu soudu.

Jak rozhodl soud o bytě, který připadl manželce

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 12. července 2019 (zn. I CSK 713/17) uvedl, že v případě rozdělení společného jmění a přiznání zástavy jednomu z bývalých manželů hodnota této složky by neměla zahrnovat hodnotu věcného břemene.

V umění. Podle § 567 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) bylo rozhodnuto, že v případech rozdělení společného jmění po zániku manželského majetkového společenství se použijí přiměřeně ustanovení o rozdělení dědictví. Proto Čl. § 684 občanského soudního řádu, podle kterého složení a hodnotu rozdělovaného dědictví (majetek) určuje soud zpravidla v době rozdělení.

Rozdělení společného jmění zahrnuje pouze aktiva (majetková práva) a nevztahuje se na závazky (dluhy), čl. 686 k.p.c. Při vhodném použití naznačuje přípustnost vypořádání v řízení o rozdělení společného jmění pouze dluhů splacených v době mezi zánikem společného jmění a rozdělením majetku. V řízení o rozdělení majetku tedy není možné vypořádat účty vzniklé manželům a neuhrazené dluhy. Soud zde sdílel stanovisko obsažené v usnesení senátu sedmi soudců Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2019 (zn. III CZP 30/18), podle kterého anticipace soudu v řízení o rozdělení společného jmění , zda, kdy, ve vztahu ke komu a zda vůbec bude věřitel nucen uspokojit se z majetku svých dlužníků, by porušil pravidla dokazování skutečností, na nichž je rozhodnutí založeno, vyplývající z ustanovení obč. občanského soudního řádu.

Z těchto důvodů byla věc vrácena okresnímu soudu k novému projednání.

Jak koupit dům nebo byt na hypotéku? Jak převzít cizí kredit?>

Je vhodné vědět, že v dřívější judikatuře - i Nejvyššího soudu - bylo rovněž přijato odlišné stanovisko, podle kterého soud v řízení o rozdělení společného jmění při postoupení zastavené nemovitosti jednomu její účastníci, určuje její hodnotu s přihlédnutím k aktuální hodnotě dluhové zástavy (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, č.j. II CSK 650/12).

Kdo splácí úvěr po rozdělení nemovitosti

To, že jeden z manželů obdrží zadlužený byt a při dělení nemovitosti není zohledněna výše dluhu, neznamená, že druhý z manželů je osvobozen od placení úvěru.

Nejvyšší soud uvedl, že čl. 618 § 3 k.p.c. nevylučuje vymáhání nároku mezi manžely na vrácení částky závazku zajištěného zástavním právem, splaceného jedním z nich po právní moci rozhodnutí o rozdělení společného jmění (podle tohoto ustanovení nelze nárokovat vrácena po pravomocném zrušení spoluvlastnictví).

V případě rozdělení nemovitosti včetně zastavené nemovitosti a převedení vlastnictví k ní jednomu z manželů jsou oba manželé – zbývající účastníci úvěrové smlouvy – nadále dlužníky zástavního věřitele, který může požadovat splacení od každý z nich. Rozdělení společného jmění nemá vliv na postavení bývalých manželů jako dlužníků.

Pokud jeden z (bývalých) manželů splácí půjčku, může v budoucnu požadovat polovinu splátky po druhém z manželů formou regresního řízení mezi solidárními dlužníky podle čl. 376 občanského zákoníku.

Kategorie:

Provoz domu