Okurky patří mezi nejoblíbenější zeleninu pěstovanou na zahrádkách, ale vyžadují také vhodné pěstební podmínky, jejichž nedostatek může způsobit výskyt chorob a škůdců. Jaké choroby a škůdci mohou napadnout okurky?

Okurky jsou zelenina dosti náchylná k různým druhům chorob, jejichž výskyt úzce souvisí s podmínkami pěstování. Stojí za to si zapamatovat:

  • zabraňte navlhnutí listů při zalévání,
  • pěstování okurek několik let po sobě na stejném místě nebo po jiných tykvovitých,
  • nadměrná hustota rostlin,
  • mechanické poškození,
  • příliš vysoká vlhkost a teplota (např. při pěstování pod krytem).

Nejčastější nemoci okurek

Mezi nejčastější onemocnění postihující okurky patří bakteriální, plísňové a virové infekce. Patří mezi ně:

  • bakteriální hranatá skvrna na okurce

Napadá mladé sazenice i starší rostliny a obvykle způsobuje jejich odumírání; se zpočátku projevuje jako jednotlivé světle zelené skvrny na listech, které časem pokrývají celý povrch listu - za suchého počasí se skvrny drolí, vytvářejí dírky, při nadměrné vlhkosti (např. deštivé počasí) se v porostu objevuje slizovitý povlak. místo skvrn. Na plodech okurky se zase tvoří měkké, vodnaté prohlubně, které vedou k jejich hnilobě. Onemocnění podporuje velký teplotní rozdíl mezi dnem a nocí (teplé dny a chladné noci) a vysoká vlhkost.

  • plíseň

Plíseň je houbová choroba projevující se vznikem zpočátku malých skvrn na horní a spodní straně listů; časem se skvrny zvětšují a pokrývají se charakteristickým bílým moučkovým povlakem, což vede ke žloutnutí a odumírání listů.

  • peronospora

Píseň okurková se těžko diagnostikuje, protože její příznaky jsou často nejednoznačné; napadá obvykle v létě (červenec-srpen) a projevuje se výskytem nažloutlých hranatých skvrn (u okraje listů), které rychle pokrývají celou listovou čepel, což následně vede k odumírání listů a celých rostliny; charakteristická je tvorba shluků výtrusů hub na spodní straně listů. Stejně jako u jiných houbových chorob podporuje rozvoj padlí vysoká vlhkost a zvýšená teplota.

  • okurková mozaika

Nebezpečné virové onemocnění, které se pozná podle tvorby malých žlutozelených skvrn na mladých listech, což později vede k deformaci a vrásnění čepele listů a zakrnění celých rostlin; v důsledku infekce se na plodech objevují i uzlovité výrůstky. Virus okurkové mozaiky šíří mšice a skleníkové molice (nebezpeční škůdci), proto je třeba dbát na jejich kontrolu během pěstování.

Okurky pěstované v nádobách mohou nést úrodu stejně jako ty pěstované v zemi – jen jim musíte zajistit ty správné podmínky pro pěstování

Prevence nemocí okurky

Pokud chceme chránit pěstování okurek před chorobami, musíme si pamatovat několik základních pravidel:

  • výběr odolných odrůd,
  • odstranění rostlinných zbytků,
  • zasévání kvalitních semen,
  • použij řazení,
  • dekontaminace nástrojů pro péči o rostliny,
  • postřik přírodními přípravky na bázi např. česneku, kopřivy, tansy.

Škůdci se nejčastěji živí okurkami

Mezi nově se objevujícími škůdci okurek (při pěstování pod krytem a v zemi) jsou nejnebezpečnější:

  • Roztoč chmelový - malý, světle zelený roztoč, který se živí listy; objevuje se nejčastěji za suchého počasí a vysoké teploty vzduchu; saje šťávu z výhonků a listů, což vede k tvorbě malých rezavých skvrn a v důsledku toho k oslabení rostlin a snížení výnosu okurek.
  • Mšice okurková - malá (cca 2 mm), ploštice světle zelené nebo nažloutlé (bezkřídlé nebo křídlaté); živí se listy a výhonky, sají šťávy a oslabují rostliny, což vede ke žloutnutí, deformaci a odumírání listů a opadávání květních a ovocných poupat; může přenášet i virová onemocnění (např.okurková mozaika).
  • Mouška skleníková – malá ploštice pokrytá charakteristickým bílým, moučnatým povlakem; objevuje se především za suchého, teplého počasí a vysoké teploty vzduchu; rostliny jsou poškozovány a oslabeny sáním mízy a také přenosem nebezpečných virových chorob škůdcem.

Phytophthora: nebezpečná rostlinná choroba. Které rostliny jsou napadeny phytophthora>

Zabraňte výskytu škůdců na okurkách

  • odstranění rostlinných zbytků (zimoviště pro škůdce),
  • využít biologické nepřátele škůdců (např. skleníkovou řepu),
  • sprej - nejlépe přírodními přípravky, např. na bázi měsíčku, cibule, česneku, kopřivy nebo pampelišky.

Kategorie:

Zahrada