Podle dědického práva mají příbuzní zůstavitele právo na vyhrazený podíl, pokud je ve své závěti opomenul. Podívejte se, kolik je legitimace a kdo ji může obdržet. Co když jste již obdrželi dar od zůstavitele?

Kdo má nárok na vyhrazený podíl?

Ne každý příbuzný s nárokem na zákonné dědictví může počítat s legitimním. Pouze:

• potomci, tj. děti, vnoučata, pravnoučata atd.;

• manžel/manželka

• rodičům zůstavitele - ovšem pouze v případě, že by tyto osoby byly v konkrétní situaci určeny k dědění zákonem.Pokud například zemřelý odkázal celé dědictví cizí osobě, ačkoliv zanechal manžela a děti, mají nárok na vyhrazený podíl. Oprávněný však nenáleží jeho rodičům, protože podle zákona by v takové situaci po zemřelém nedědili. Potomci mají při dědění přednost a rodiče dědí, jen když potomci nejsou.

Za zmínku také stojí, že legitimovaný nemá v žádném případě nárok na sourozence zůstavitele, i když jsou zařazeni v okruhu nejbližších osob. Nárok na vyhrazený podíl přechází na dědice osoby oprávněné z vyhrazeného podílu pouze v případě, že i tento dědic náleží k osobám oprávněným z vyhrazeného podílu po prvním zůstaviteli. Pokud by se například syn zemřelého, který byl vynechán ze závěti, nedožil otevření dědictví, ale zanechal své děti, pak by tyto děti (tj. vnuci zemřelého) měly nárok na nárok za sdílení.

Co dělat, když zesnulý nezanechal závěť?

Sluší se vědět, že o vyhrazený podíl mohou požádat i zákonní dědici, když zesnulý nezanechal závěť, ale za života daroval svůj majetek.

Při výpočtu vyhrazeného podílu se však považuje dar, který byl poskytnut osobě, která není dědicem ani nemá nárok na vyhrazený podíl (například manželce ze zákona) více než deset let před zůstavitelovou. smrt nelze započítat do dědictví. Nárok na vyhrazený podíl vůči osobám, které obdržely dar od zůstavitele, zaniká po 5 letech.

Pravidla pro stanovení rezervovaného podílu: kolik je rezervovaný podíl

Při stanovení dědického podílu, který je základem pro výpočet vyhrazeného podílu, se přihlíží i k nehodným dědicům a dědicům, kteří dědictví odmítli, ale nepřihlíží se k dědicům, kteří se dědictví vzdali nebo byli vyděděni. . To se však netýká jejich potomků, kteří nastupují na místo jejich rodičů.Zesnulý například odkázal svůj majetek třetí osobě, přičemž opomněl manželku a dvě děti: dospělého syna (který již má vlastní dítě) a nezletilou dceru. Navíc vydědil manželku a syna. Nezletilá dcera má v takové situaci nárok na vyhrazený podíl ve výši 2/3 hodnoty jejího dědického podílu (splatný v případě zákonného dědění). Tento podíl by - z důvodu vydědění ostatních zákonných dědiců (manželky a jednoho z dětí) - činil polovinu. Nezletilá dcera tedy získá podílem 1/3 celého dědictví. Druhá polovina dědictví by v případě dědictví ze zákona připadla vnukovi zemřelého, tedy synovi vyděděného. I tento vnuk si může nárokovat vyhrazený podíl, a protože je nezletilý, může získat i 2/3 podílu, který mu náleží ze zákona, tedy 1/3 z celkového dědictví (2/3 x 1/2).

Výpočet výše legitimace může být velmi komplikovaný, vyžaduje totiž zohlednění některých majetkových dispozic uskutečněných za života zůstavitele (darování), jakož i záznamů o vymáhání pohledávek ze závěti.Běžné záznamy a příkazy se však neberou v úvahu. Je proto nutné stanovit:

  • dědické podíly oprávněných na vyhrazený podíl, který by jim připadl, kdyby dědili ze zákona;
  • co je součástí pozůstalosti, tj. jaký majetek po sobě zemřelý zanechal;
  • jaká je hodnota této nemovitosti;
  • poskytoval zesnulý za svého života dary zákonným dědicům, kdy a v jaké hodnotě (vypočteno podle stavu daru v době jeho poskytnutí a cen v době určení oprávněného; např. bytu darovaného před 5 lety se počítá podle aktuálních cen, ale bez renovace provedené po přijetí daru);
  • zda ve své závěti učinil odkazy na vymáhání pohledávek a jaká je jejich hodnota (počítá se podle stavu předmětu takového odkazu v době otevření dědictví a cen ode dne určení oprávněného) .

Některé dary učiněné zůstavitelem za jeho života jsou zahrnuty - pro účely stanovení výše legitimace - do pozůstalosti. Kromě toho musí osoba oprávněná k vyhrazenému podílu pamatovat na to, že to, co obdržel od zůstavitele, bude započteno do dlužné částky.

Jak vypočítat svůj podíl: vysvětlíme na příkladu

Abychom pochopili, jak se legitimita vypočítává, pojďme analyzovat následující situaci.

  • Co je ve vůli

Zemřelý po sobě zanechal manželku a tři dospělé děti. Pozůstalost tvoří polovina pozemku s domem a polovina auta (druhá polovina patří manželovi). Nemovitost má hodnotu 800 tisíc. PLN, takže zděděná část má hodnotu 400 000 PLN. zlotý. Zesnulý v závěti učinil nejmladšího potomka jediným dědicem. Zároveň své ženě udělal záznam o vymáhání dluhu v podobě půl auta v hodnotě 40 000 PLN. PLN (aby to byl jen její majetek).

  • Předchozí dary a jiné dispozice

Zůstavitel ještě před svatbou (v té době neměl děti) daroval své tehdejší konkubíně (kterou si nikdy nevzal) byt v hodnotě 100 000,-.zlotý. K tomuto daru se tedy při výpočtu legitimace nepřihlíží (uplynulo od něj více než deset let). Po založení rodiny však dva roky před svou smrtí daroval (spolu s manželkou) nejstaršímu dítěti pozemek v současné hodnotě 80 000 PLN. PLN - pro výpočet rezervované části předpokládáme polovinu této částky (40 000 PLN). Mělo by být připočteno k hodnotě dědictví a započteno do vyhrazeného podílu kvůli obdarovanému dítěti. Rodiče druhého dítěte zase zaplatili drahé vzdělání v zahraničí a celkem utratili 120 000 PLN. PLN, takže podíl zemřelého na nákladech tohoto vzdělání činil 60 000 zl. zlotý. Tato částka nebude připočtena k hodnotě dědictví, ale bude připsána na vyhrazený podíl pro toto dítě.

  • Podíly oprávněných na vyhrazený podíl (manžel/manželka a děti)

Pokud by dědili ze zákona, jejich podíly by tvořily 1/4 pozůstalosti. Hodnota každé akcie by byla 120 000. PLN (tj. 1/4 poloviny domu v hodnotě 400 000 PLN).PLN plus 1/4 záznamu o vymáhání pohledávek, tedy polovina vozu v hodnotě 40 000 PLN. PLN plus 1/4 darovaného pozemku v hodnotě 40 000 PLN. PLN).

  • Výška vlevo

Každá z oprávněných osob má vůči závětnímu dědici (nejmladšímu dítěti zesnulého) nárok na vyplacení podílu ve výši poloviny nad vypočtený dědický podíl (jsou plnoletí a nejsou trvale práce neschopný), tj. 60 000 PLN. zlotý. Získané výhody se však musí započítat do legitimního.

Proto:

• manželka by měla dostat 20k PLN, protože výše jejího vyhrazeného podílu zahrnuje hodnotu inkasního zápisu ve výši 40 000 PLN. PLN;

• dítě, které dostalo pozemek, by mělo dostat 20 000. PLN, protože výše jeho vyhrazeného podílu zahrnuje hodnotu daru ve výši 40 000 PLN. PLN;

• dítě, které se vzdělávalo v zahraničí, nedostane nic, protože hodnota obdržených dávek odpovídá výši jeho podílu.

Odpovědnost dítěte, na které otec zdědil polovinu domu, vůči osobám s nárokem na vyhrazený podíl je omezena do výše přebytku přesahujícího jeho vlastní vyhrazený podíl, a tedy do výše 340 000 PLN. PLN (400 tisíc PLN - 60 tisíc PLN). Nakonec zdědí mnohem víc než zbytek rodiny, i když to předá ostatním.

Jak uplatnit nárok na legitimní platbu. Omezení Legitimní

Oprávněné nároky vznesené vůči závětním dědicům vyprší 5 let po oznámení závěti. Poněkud odlišně se však počítá promlčecí doba u nároků vůči osobě povinné k doplnění vyhrazeného podílu z titulu inkasního odkazu nebo daru přijatého od zůstavitele. Zanikají po 5 letech od otevření dědictví, tedy smrtí zůstavitele. Oznámení závěti je jejím „zveřejněním“ po smrti zůstavitele. Otevírá a vyhlašuje ji soud, kterému bude v tomto případě podána žádost spolu se závětí a úmrtním listem zůstavitele, nebo na žádost zainteresovaných osob notář, pokud si závěť uloží a úmrtní list obdrží. .O otevření a vyhlášení závěti notář rovněž neprodleně vyrozumí pozůstalostní soud (soud posledního bydliště zemřelého) a zašle kopii protokolu sepsaného z těchto činností. Zájemci nejsou o termínu vyhlášení informováni, i když u něj mohou být přítomni. Dědický soud nebo notář, pokud je to možné, vyrozumí o vyhlášení závěti osoby, na které se vztahují ustanovení o závěti, a vykonavatele závěti nebo opatrovníka pozůstalosti. Nárok na vyhrazený podíl bohužel oznámení závěti neoznámí, protože jako opomenuté osoby v něm většinou nejsou uvedeny. Musí si tedy sami určit, zda zemřelý zanechal nějaké závěti a koho ustanovil dědit (například v notářském rejstříku závětí). O tom, že existuje závěť, se většinou dozví, když chtějí ze zákona uvést nabytí dědictví. Poté by se měli obrátit na závětního dědice s požadavkem legitimace - nejprve mu zaslat výzvu k zaplacení doporučeným dopisem s termínem splatnosti a po jejím uplynutí podat žalobu k soudu.Je-li závětních dědiců více, stačí přihlásit pohledávku u jednoho z nich (oprávněný patří k dědickým dluhům). Pokud strany nevyřeší legitimaci smírně, měla by oprávněná osoba před uplynutím promlčecí doby podat žalobu na zaplacení legitimace. Žádost se podává u pozůstalostního soudu, tedy soudu v místě posledního bydliště zůstavitele. Podléhá poplatku ve výši 5 % z hodnoty pohledávky.

Právní základ:

  • Občanský zákoník
  • Občanský soudní řád

Kategorie: