Pro vytápění tohoto domu s užitnou plochou 167 m2 a přípravu teplé vody pro čtyřčlennou rodinu v něm postačí 6, 3 MWh / rok energie dodávané plynovým kondenzačním kotlem. V tomto domě není komín, protože odpadní plyny protékají potrubím stěnou a ventilace je mechanická. Budovu navrhl a realizoval Zakład Inżynierii Środowiska Jacek Miklas z Inowrocław

Představujeme dům oceněný v soutěži „Architektura s energií 2014“ pořádané maršálským úřadem Kuyavsko-Pomořanského vojvodství - levné na údržbu - s kolektory, rekuperátory a fotovoltaickou instalací. Byl postaven pro sebe odborníkem na optimalizaci energetického standardu budov. Zjistěte, kolik to stojí energeticky úsporné instalace a kolik to platí za vytápění.

Denně se Jacek zabývá návrhem a dohledem nad realizací stavebních projektů, ve kterých je kladen velký důraz na snižování jejich negativního dopadu na životní prostředí snižováním jejich spotřeby energie. Proto také jeho dům musel být energeticky efektivní - díky tomu je nyní ukázkou jeho činnosti a zároveň je výzkumem nekonvenčních řešení. Jejich výsledky by měly v budoucnu pomoci vytvořit ještě lepší projekty.

Nízké náklady na vytápění domu jsou důsledkem použití větrání s rekuperátorem a solárními kolektory poskytujícími teplo pro ohřev vody v ohřívači o objemu 300 litrů. Od dubna do srpna 2015 jej kotel vařil pouze dvakrát

Předpoklady: nízké náklady na údržbu domu

Při výběru pozemku pro výstavbu domu v Inowrocławi věnoval pan Jacek pozornost vzdálenosti od školy a práce, ale také velikosti a umístění ve vztahu k částem světa. Bylo důležité, aby na každé straně bylo možné udržovat vzdálenost nejméně 8 m od sousedních budov - především kvůli pohodlí, ale pro pana Jaceka bylo také důležité, aby byl dům dobře slunný. Chtěl, aby jižní a západní strana měla velký otevřený prostor. Nakonec byl nalezen vhodný pozemek o rozloze 2400 m2, hraničící s lázeňským parkem.

Dům měl být především pohodlný a vybaven vším, co dosud chybělo rodině pana Jaceka v bytě v domě - velké množství prostoru pro uložení více či méně potřebných věcí, garáž a spoustu prostoru nejen uvnitř, ale kolem domu, což bylo důležité by povzbudilo trávení času venku. Byla tedy vytvořena vila, ve které je v přízemí o rozloze 100 m 2 obývací pokoj, kuchyň, pracovna a koupelna a v prvním patře (užitná plocha 67 m 2 ) - tři ložnice, z toho jedna s přístupem na velkou terasu, koupelna se saunou a praní. K dispozici je také sklep 80 metrů. Polovina z toho je obsazena garáží a druhá z technické místnosti. Okna jsou velká, aby v takových prostorných interiérech vytvořila dojem ještě většího prostoru. Prosklená fasáda je umístěna od jihu a jihozápadu a využívá sluneční záření k co největšímu vytápění místností. Přehřátí interiéru domu v létě je zabráněno fasádními roletami. Během návrhu a konstrukce byla velká pozornost věnována těsnosti a eliminaci tepelných mostů. Tepelná izolace nebyla samozřejmě litována.

Jedním z nejdůležitějších předpokladů učiněných během návrhu byly nízké provozní náklady budovy. Byl uveden do provozu na podzim roku 2014 a po první zimě v něm mohl pan Jacek říci, že byly úspěšně implementovány. Skutečná spotřeba energie na vytápění a větrání je pouze 30 kWh / m 2 za rok.

Video: solar farm - jak mít vlastní elektřinu ze slunce?

Kondenzační plynový kotel je mnohem levnějším řešením než tepelné čerpadlo pozemního zdroje, což také zvažoval pan Jacek. Plynovod prochází hned vedle pozemku, takže náklady na připojení plynu jsou velmi malé

Plynové topení

Při uvažování o výběru zdroje tepla uvažoval pan Jacek pouze o řešeních, která nevyžadují žádnou údržbu - vytápění plynovým kotlem, elektrickým nebo tepelným čerpadlem. Vyplývalo také z omezení vyplývajících z ustanovení v místním plánu územního rozvoje týkajícím se blízkosti lázeňské zóny.

Ekonomická analýza, kterou provedl, ukázala, že nejvýhodnějším řešením by bylo koupit plynový kondenzační kotel. Plynovod vede podél jeho pozemku (pár metrů od něj), takže vytvoření plynového připojení nebylo velkým problémem. Elektrické vytápění Pan Jacek okamžitě odmítl, protože jeho provoz byl příliš drahý. Uvažoval však o koupi tepelného čerpadla glykol-voda se spodním zdrojem ve formě vertikálních sond.

Podle výpočtů pana Jaceka je poptávka po využitelné energii pro vytápění a větrání domu 5070 kWh / rok. Po zohlednění účinnosti topného systému (0, 854) a průměrné roční provozní účinnosti plynového kondenzačního kotle (0, 94) se získá 6313 kWh / rok konečné energie. Poptávka po tepelném čerpadle s faktorem účinnosti 4, 0 by byla pouze 1483 kWh / rok. Energie získaná ze zemního plynu je však levnější než elektřina, takže v cenách roku 2014 byl rozdíl v nákladech na vytápění plynovým kondenzačním kotlem (1 800 PLN / rok) a tepelným čerpadlem (1 400 PLN / rok) pouze 400 PLN ročně.

Kotel vybraný panem Jacekem s kouřovodem o délce 1, 5 metru vedeným zdí a plynovým připojením stojí celkem asi 15 000. zł. Za tepelné čerpadlo s pozemními sondami by musel zaplatit 55 000. PLN, nebo 40 tisíc PLN více. V této situaci pan Jacek nepochyboval o tom, co je pro něj výhodnější - navíc by investovaná částka nebyla nikdy kompenzována nižšími účty za topení (ačkoli životnost tepelných čerpadel je relativně dlouhá, nemělo by se počítat se 100letým bezporuchovým provozem). Skutečnost, že zařízení bez kouřových plynů má menší dopad na změnu klimatu, není také dobrým argumentem pro jeho výběr, protože podle výpočtu pana Jaceka je množství CO 2 emitovaného plynovým kondenzačním kotlem 1, 27 Mg / rok a tepelné čerpadlo poháněné elektřinou z kogenerační elektrárny na uhlí přispívá k emisi 1, 20 Mg / rok tohoto plynu.

Instalace dvou plochých solárních kolektorů byla plánována od začátku - nahrazují část střechy. Později se objevilo osm solárních modulů, které dosáhly špičkového výkonu 2 kWp. Pokud by na střeše byl ještě pokoj, pan Jacek by koupil více

Řízení teploty

Nakonec byla kotelna závěsným plynovým kotelem o jmenovitém tepelném výkonu 19 kW, vybaveným regulátorem, který zajišťuje automatickou regulaci teploty počasí s časovým programováním (denní a týdenní rozvrh). Pan Jacek nastavil pokojovou teplotu na 21-22 ° C mezi 6.00-9.00 a 14.00-22.30 ve všední dny a o víkendech od 6, 00 do 23, 00. Ve zbývající době se kotel zapne až po poklesu teploty pod 18 ° C. Ukázalo se, že díky dobré ochraně domu proti tepelným ztrátám a vysoké akumulaci stavebních příček se nestalo, že během dne byla teplota v budově nižší než 21 ° C, zatímco v noci klesla nejvýše na 19 ° C.

Instalace ústředního topení v domě Jaceka se skládá ze dvou nezávislých topných okruhů - podlahové vytápění v přízemí a radiátor v prvním patře. Koupelny na obou podlažích mají současně radiátory užitečné pro sušení ručníků a podlahové vytápění zajišťující tepelný komfort. Teplota vody v systému podlahového vytápění kolísá mezi 28 a 35 o C a v radiátorovém systému nepřesahuje 45 o C. Je tedy relativně nízká, což znamená, že kotel podléhá intenzivní kondenzaci vodní páry ze spalin a tím dosahuje velmi vysoké efektivitu. Topný systém byl rozdělen do několika zón s možností nezávislé regulace výkonu pomocí ventilů s elektrotermálními hlavami spojenými s regulátory prostoru. Konvektory jsou vybaveny typickými ventily s termostatickými hlavami. V průběhu roku (od srpna 2014 do konce července 2015) kotel spálil 840 m 3 zemního plynu, za který bylo nutno zaplatit 2348 PLN. Pro takový velký dům - zjevení.

V domě je připraveno ohniště. Nakonec však nebyla nainstalována, protože investoři došli k závěru, že v jejich případě bude výhoda malá, takže nemá smysl dělat další potíže.

Větrání s rekuperátorem a GWC

Nízká energetická náročnost na vytápění domu pana Jaceka je do značné míry způsobena jeho vybavením mechanickým ventilačním systémem s rekuperací tepla. Použitý rekuperátor v zimě zajišťuje výměnu vzduchu v množství asi 200 m 3 / h, což je minimum nutné z hygienických důvodů. V létě, kdy ventilace nevede ke ztrátám tepla, zvýší pan Jacek její účinnost na 400 m 3 / h, aby zajistil lepší mikroklima místností. Než čerstvý vzduch dosáhne rekuperátoru, protéká zemním tepelným výměníkem (GWC) z trubek o průměru 200 mm a délce 67 m položených 2, 5–3 m pod povrchem pozemku. V zimě je tedy předehřívána energií akumulovanou v zemi a v létě z ní země dostává energii, tj. Chladí. Zvýšená ventilační účinnost znamená, že chladicí účinek je více cítit v interiéru domu.

Činnost zemního tepelného výměníku a rekuperátoru v zimě pan Jacek ještě důkladně neanalyzoval, ale díky měřením provedeným v létě zjistil, že při venkovní teplotě 33, 5 o C je teplota vzduchu po průchodu zemním tepelným výměníkem 18 o C a přiváděný vzduch do místností - 19 o C (pravděpodobně kvůli únikům zabudovaným do obtokového rekuperátoru). Potom je pokojová teplota 25-27 ° C - v závislosti na frekvenci otevírání dveří na terase. Pokud je venkovní teplota 20-28 ° C, není nutné žádné mechanické větrání. Stačí otevřít okna v obou koupelnách. Aby zjistil účinnost výměny vzduchu, provedl pan Jacek měření koncentrace oxidu uhličitého. Při zapnutém mechanickém větrání je 500-800 ppm. Po jeho vypnutí a pobytu několik hodin v uzavřené ložnici se koncentrace CO 2 zvýší na 1500 až 1700 ppm.

Vzduchotechnická jednotka je vybavena programovatelným ovladačem - denní a týdenní profily ventilace jsou nastaveny tak, aby se shodovaly s profily topení. Pokud je nutné zvýšit nebo snížit intenzitu výměny vzduchu ve vztahu k naprogramované, lze to provést ručně výběrem příslušné funkce na ovládacím panelu.

Od konce dubna do prvních dnů v srpnu solární zařízení vyrobilo 950 kWh elektřiny. To je velmi dobrý výsledek, a to díky tomu, že letos slunce chybělo

Solární kolektory a solární panely

Dá se říci, že peníze ušetřené rezignací z tepelného čerpadla nebyly zbytečné, protože pan Jacek investoval do dalších zařízení na výrobu obnovitelné energie. Na střechu byly instalovány dva ploché solární kolektory s celkovou plochou absorbéru 4, 6 m 2 . V kotelně je zásobník TUV se dvěma cívkami (bivalentní) o objemu 300 litrů. Dolní cívka slouží k ohřevu vody v nádrži energií z kolektorů, horní - k doplnění jejích nedostatků energií dodávanou kotlem. To je standardní. Ale to není všechno. Pan Jacek také rozhodl o fotovoltaické (PV) instalaci. Je postaven z osmi modulů s celkovým špičkovým výkonem 2 kWp - to je vše, co bylo potřeba na střešním prostoru.

Zpočátku chtěl pan Jacek požádat o dotaci na tuto investici. Bylo možné se zúčastnit programu Prosumer, podle kterého společnost WFOŚiGW zaplatila 40% způsobilých investičních nákladů. Za prvé - panu Jacekovi se však nepodařilo najít čas na splnění formalit, za druhé - rozhodl se, že z toho nebude mít značný užitek, a zatřetí - byl odrazován požadavky na investory. Vypočítal, že po zohlednění daně z příjmu a nákladů na půjčku, které je třeba vzít v úvahu, aby se program připojil, bude skutečný zisk z dotace na tak malou instalaci, která by činila několik set zlotých. Kromě toho by investiční náklady byly vyšší kvůli potřebě provést instalaci ochrany před bleskem vyžadovanou v programu, což považoval za zbytečné, a další náklady by rovněž vyplývaly z povinného pojištění fotovoltaických zařízení. Vyhlídka na předložení WFOŚiGW po celou dobu účasti na výročních zprávách o energetických a ekologických dopadech programu dosažených díky dotovaným obnovitelným zdrojům energie byla také odrazující.

Ziskovost instalace

Od poloviny dubna do začátku srpna 2015 byla teplá užitková voda poskytována téměř výhradně bezplatnou sluneční energií z kolektorů. V té době pan Jacek zaregistroval spuštění kotle pouze dvakrát. V oblačných dnech neklesla teplota vody v nádrži pod 36 ° C, což stačilo na její umytí. V horkých dnech dosáhne nastaveného maxima, tj. 70 o C. Pan Jacek tvrdí, že měl v bytě v bytě plynovou lázeň a platil 1200 PLN ročně za plyn používaný pouze pro vaření a ohřev užitkové vody. Údržba celého domu o rozloze téměř 200 m 2 nyní stojí trochu víc. Solární instalace byla instalována letos na jaře. Teoreticky by podle výpočtů založených na statistických údajích o průměrné intenzitě slunečního záření měla vyrábět 1524 kWh elektřiny ročně a od 23. do 7. srpna 7 - 710 kWh. V letošním roce bylo počasí příznivé pro majitele solárních modulů a měřič zaznamenal u pana Jaceka výrobu 950 kWh elektřiny v té době, z toho 655 kWh bylo využito pro vlastní potřebu a zbytek proudil do elektrické sítě. Poslední faktura za elektřinu činí 380 PLN za dva měsíce, dosud však nezahrnuje energii z fotovoltaických zařízení. Cena kilowatthodiny v tarifu energetické společnosti obsluhující dům pana Jaceka je 0, 45 PLN (bez distribučních poplatků), takže po vyúčtování za energii dříve přenesenou z účtu bude odečteno (950 - 655) 0, 45 = 133 PLN. Protože energie shromážděná ze sítě je placena společně s distribučními poplatky 0, 65 PLN / kWh, největší přínos ze solárního zařízení je, když spotřebuje elektřinu, kterou vyrábí pro své vlastní potřeby - díky čemuž se nakupuje méně. Proto je nejlepší používat pračku, myčku nádobí, vysavač, žehličku a další zařízení, která absorbují velké množství energie během dne.

Náklady na instalaci

  • VYTÁPĚNÍ A TEPELNÁ VODA

Kondenzační plynový kotel s regulátorem počasí a 1, 5 m dlouhým potrubím pro odvod spalin - 14 726 PLN.

Dva ploché solární kolektory s 300 l válcem, solární ovladač, montážní sada a topné médium - 11 499 PLN.

Bezpečnostní skupiny pro solární a horkou vodu z vodovodu, potrubí, izolace, tvarovky - 4 660 PLN.

Připojení plynu a plynové instalace - 4500 PLN.

Instalace - 4500 PLN.

Celkem 39 885 PLN.

  • VENTILAČNÍ náklady

Rekuperátor s regulátorem - 8 000 PLN.

Zemní výměník tepla (dlouhý 67 m) - 12 000 PLN.

Potrubí, armatury a ventilační difuzory - 6000 PLN.

Instalace - 3000 PLN.

Celkem 29 000 PLN

  • Fotovoltaická instalace

Osm modulů s celkovým výkonem 2 kWp, střídač, montážní sada a kabeláž - 14 000 PLN.

Instalace - 2 000 PLN

Celkem 16 000 PLN

Kategorie:

Elektřina