Musí se náklady na vytyčovací řízení vždy dělit rovným dílem mezi vlastníky sousedních pozemků? Co na to říkají soudy?

Obsah

  1. Kdo žádá o vymezení pozemku?
  2. Jaké jsou náklady na vytyčení hranic nemovitosti?
  3. Proč se případ demarkačních nákladů dostal k soudu?
  4. Jak rozhodl soud o nákladech na vymezení hranic?

Procedura vytyčení hranic spočívá ve stanovení průběhu sporné hranice mezi sousedními nemovitostmi tvořícími samostatnou nemovitost.Vede ji orgán místní samosprávy (přednosta obce, starosta nebo prezident města), a pokud nerozhodne - civilní soud.

Kdo žádá o vymezení pozemku?

Žádost o vytyčení hranice nemovitosti může podat vlastník nebo trvalý uživatel nemovitosti, který zpochybňuje průběh hranice se sousedem.

Vymezení z moci úřední se provádí, když je pozemek scelován a rozdělen.

Pravidlo je, že sousedé nesou náklady na vytyčení z poloviny, i když jen jeden z nich napadl hranice a požádal o vytyčení. Z tohoto pravidla jsou však možné výjimky, na což upozornil Zemský správní soud v Białystoku ve svém rozsudku ze dne 10. května 2022 (sp. zn. II SA/Bk 123/22).

Jaké jsou náklady na vytyčení hranic nemovitosti?

Náklady na vymezení se skládají z:

  • plat zeměměřiče a
  • náklady na vypracování map, jiných dokumentů a hraničních značek.

Proč se případ demarkačních nákladů dostal k soudu?

Rozhodnutí o vytyčení hranic se týkalo čtyř pozemků, z nichž první patřil pěti spoluvlastníkům, další dva manželskému páru X a čtvrtý manželskému páru Y. Řízení na návrh spoluvlastníků nebylo ukončeno. prvního pozemku. Během ní všechny strany souhlasily s hranicí vyznačenou geodetem a podepsaly hraniční protokol.

Podle starosty je vytyčovací řízení - v souladu s čl. 152 občanského zákoníku - se provádí v zájmu všech vlastníků (spoluvlastníků) sousedních nemovitostí a určená hranice má účinky do budoucna v zájmu nejen žadatele o vytyčení, ale i všech jeho účastníků. Starosta stanovil náklady vytyčovacího řízení na 3 700 PLN a ve vydaném rozhodnutí zavázal všechny účastníky řízení nést je rovným dílem:

  • žadatelé (1233 PLN),
  • manželství X (1233 PLN),
  • manželství Y (1233 PLN).

Proti tomuto rozhodnutí podal stížnost jeden z manželů X. V ní uvedl, že nikdy nezpochybňoval hranici, jejíž průběh jím na žádost jmenovaného geodeta označil a potvrdil geodetickými značkami, a řízení bylo vedeno s cílem zpochybnit dříve stanovené hranice. Podle jeho názoru mu nelze uložit náhradu nákladů řízení.

Samorządowe Kolegium Odwoawcze se vzdal části rozhodnutí starosty a rozhodl, že spoluvlastníci prvního pozemku (žadatelé) zaplatí každý 555 PLN (celkem 2 775 PLN) a manželství Y - 925 PLN. V rozhodnutí bylo zdůrazněno, že podmínkou pro domněnku, že řízení je v zájmu všech vlastníků nemovitostí, je určení existence sporu o hranice. Nelze jej však nastavit automaticky. V případě sporu platí zásada, že náklady řízení nesou všechny strany.

Z tohoto pravidla však mohou existovat výjimky. Kolegium vyhodnotilo, že v daném případě vytyčovací řízení vedené geodetem neprokázalo, že by existoval spor o průběh hranic.

Spoluvlastníci prvního pozemku podali proti rozhodnutí SKO stížnost. Obviňovali mimo jiné, že není pravda, že by mezi stranami neexistoval žádný hraniční spor, protože X států řadu let ztěžovalo žadatelům o vytyčení hranice užívání nemovitostí, které vlastnili, a docházelo k jimi vyvolané konfliktní situace mezi stranami (přestavba hraničních značek a plotů, ničení keřů a stromů rostoucích na hranici), které vyústily až v policejní zásahy.

Jak rozhodl soud o nákladech na vymezení hranic?

Soud odkázal na stanovisko Nejvyššího správního soudu vyjádřené v usnesení ze dne 11.12.2006 (č.j. I OPS 5/06), podle kterého orgán veřejné správy při rozhodování o nákladech řízení o vytyčení , může - s přihlédnutím k normě čl.152 k.c. - uložit náhradu nákladů za vymezení nemovitosti účastníkům, kteří vlastní přilehlé nemovitosti, a nikoli pouze straně, která o zahájení řízení požádala.

Pravidlo vzniku nákladů stranami sporu platí bez ohledu na jejich úmysly zahájit hraniční spor a bez ohledu na to, jak je ukončen (rozhodnutí o vymezení hranic, akt narovnání nebo rozhodnutí o zastavení řízení a postoupení případu okresní soud k posouzení) .

Soud navíc zdůraznil, že určení zájmů jednotlivých vlastníků nemovitostí, na které se vztahuje vytyčovací řízení, nevychází z jejich individuálního, subjektivního přístupu k potřebě vytyčení, ale vychází z objektivních okolností provázejících vymezení. Výjimečně, pouze když skutečné okolnosti případu naznačují, že pro podání návrhu na vymezení nebyly důvody (spor vznikl uměle) - lze uvažovat o odchýlení se od pravidla v čl.152 k.c.

Na závěr - s odkazem na projednávaný případ - soud upozornil, že z důkazů ve spisech a vydaných rozhodnutí nelze dovodit, kterou z výše uvedených situací řešíme. Případ byl proto vrácen zpět.

Doporučuji také přečíst:

  • Kontrola katastru nemovitostí a hypoték – jak na to online? Jak se dostat do katastru nemovitostí a hypoték konkrétní nemovitosti?
  • Kdo může do našeho domu vstoupit bez povolení a komu to můžeme zakázat?
  • Plánovací nájemné - obci zaplatíme 30% z navýšení hodnoty nemovitosti. Lze se poplatku vyhnout?
  • Nepříjemný soused na pozemku. Imise - co dělat, když soused ruší klid

Kategorie:

Provoz domu