Jak skladovat zeleninu, aby vydržela dlouho čerstvá? Dlouhodobé skladování je skvělý způsob, jak si užít letní plodiny po sklizni. Je také vhodné připomenout, že prodloužení trvanlivosti sklizených plodin je také skvělý způsob, jak ušetřit peníze, což je pro mnoho lidí před zimou důležité. Poradíme také, jakou zeleninu lze úspěšně skladovat, jak a kde zeleninu skladovat a jaká je trvanlivost při skladování? Osvědčené způsoby uskladnění zeleniny na zimu.

Inflace zuří, ceny neklesají. V Polsku to nebylo tak drahé už přes 25 let! Všichni tedy hledají způsoby, jak ušetřit, třeba menším nákupem potravin.Dobrým způsobem, jak snížit náklady na nákup zeleniny, je nakoupit ji na podzim, kdy je nejvíce na dračku, a uskladnit ji přes zimu. Jen si musíme pamatovat důležitá pravidla pro skladování zeleniny.

Skladování zeleniny přes zimu nám umožňuje déle si užívat její čerstvou chuť a nutriční hodnoty. Chceme-li z nich však skutečně těžit, musíme pamatovat na několik důležitých faktorů ovlivňujících skladovatelnost zeleniny. Nejdůležitější z nich je správný výběr druhů a odrůd, protože ne každá zelenina se skladuje stejně dobře. Pokud chceme, aby zimu přečkaly v dobré kondici, měli bychom volit jejich pozdní odrůdy, nejlépe ty určené k dlouhému skladování.

Skladování zeleniny - jaká zelenina je vhodná ke skladování

Pokud vezmete v úvahu skladovací kapacitu zeleniny, lze ji rozdělit na:

  • zelenina, která přirozeně dlouho a dobře vydrží - od 3 do 12 měsíců můžete skladovat např. řepu, cibuli, křen, česnek, hlávkové zelí, mrkev, petržel, pórek, celer, kozí kozu, brambory,
  • zelenina, která vydrží kratší dobu - od 2 týdnů do půl roku můžete skladovat min. brokolice, cuketa, dýně, květák, růžičková kapusta a čínské zelí, paprika, celer,
  • zelenina s nízkou trvanlivostí - endivie, zelené fazolky, kapusta, okurky, nezralá rajčata, ředkvičky, šťovík, špenát lze skladovat až 3 týdny.

Pěstování zeleniny na uskladnění

Důležitým faktorem, který je třeba vzít v úvahu při plánování skladování zeleniny, je poskytnout rostlinám vhodné podmínky pro pěstování a také jejich správné hnojení a ochranu proti chorobám a škůdcům.

  • Zelenina určená ke skladování by měla být pěstována v souladu s pravidly střídání, čímž se minimalizuje riziko běžných chorob a škůdců (jednotlivé druhy nelze pěstovat za sebou ani několik let).
  • V obdobích sucha, kdy se tvoří jejich jedlé části, je třeba dbát na to, aby byl substrát vlhký, a vyvarovat se pěstování rostlin na půdách, které snadno hromadí vodu nebo rychle vysychají.
  • Nedostatek nebo nadbytek vody při růstu zeleniny může způsobit její zakrnění, deformaci nebo praskání (např. kořeny petržele, červené řepy nebo mrkve a hlávky zelí), což výrazně snižuje kvalitu úrody.
  • Během vegetačního období by měly být rostliny také systematicky kontrolovány na výskyt chorob nebo škůdců a v případě potřeby by měl být co nejdříve aplikován správný přípravek na ochranu rostlin (nejlépe organický).
  • Zelenina určená ke skladování by měla být také správně přihnojována, vyhýbat se nadměrným dávkám dusíkatých hnojiv, která zkracují jejich skladovatelnost, a zvyšovat množství fosforu a draslíku, které pozitivně ovlivňují kvalitu úrody.

Sklízení zeleniny a příprava ke skladování

Zelenina určená ke skladování se musí také sklízet ve správný čas, protože přezrálá, nedozrálá nebo nevyzrálá zelenina není vhodná ke skladování (kromě např. rajčat, která mohou úhledně dozrát). Část zeleniny, například cibule, je také nutné před zimním uskladněním předsušit. Před uskladněním zeleniny by měla být také pečlivě roztříděna, vyřazena vše s příznaky chorob nebo škůdců nebo s nejmenším poškozením (např. způsobené vykopáním kořenů), stejně jako přezrálé a měkké.

Podmínky skladování zeleniny

Skladovací trvanlivost zeleniny je do značné míry ovlivněna i způsobem skladování, neboť jednotlivé druhy rostlin očekávají mírně odlišné skladovací podmínky, především vlhkost a teplotu. Například kořenová zelenina potřebuje 95-98% vlhkosti, zatímco cibule, česnek a dýně potřebují 75%; Kořenová zelenina a brukev dobře zimují při 0-5 stupních Celsia.C, a dýně a papriky potřebují 8-10 stupňů C a okurky dokonce 13 stupňů C.

Skladování zeleniny ve výkopu

Pokud máme pozemek a dobře udělanou zemljanku (jámu vykopanou v zemi s dřevěnými stěnami a stropem a průduchy, v nadzemní části pokrytou izolační hmotou a zeminou), můžeme zazimovat mnohé různé zeleniny v něm, protože vlhkost a teplota jsou stálé a vhodné pro skladování. Kořenová zelenina a hlávkové zelí uložené v dřevěných bednách nebo naskládané na zemi v hromadách je nejlepší skladovat v zemljance.

Skladování zeleniny v nevytápěném sklepě

Ekvivalentem zemljanky může být nevytápěný sklep, který se nachází na pozemku např. pod altánem (sklepy v panelácích nejsou vhodné pro skladování zeleniny, protože je v nich příliš teplo a sucho jim). Suterén sice neposkytuje tak dobré podmínky jako zemljanka (podlaha sklepa je obvykle betonová, což ztěžuje udržování přiměřené vlhkosti v místnosti), ale pokud je dobře udělané a má odvětrávání, lze jej použít ke skladování plodin .

Kořenová nebo brukvovitá zelenina je umístěna v dřevěných bednách a umístěna na prolamované police v suterénu. Aby jim byla zajištěna dostatečně vysoká vzdušná vlhkost (až 95-98 %), betonová podlaha suterénu se občas mírně navlhčí vodou (přijde vhod teploměr a vlhkoměr). Cibule, česnek a dýně naopak vyžadují menší vlhkost vzduchu (až 75 %), proto je raději neskladujte ve sklepě společně s kořenovou zeleninou a brukvovitou zeleninou.

Skladování zeleniny v hromadách

Na pozemku může zelenina přezimovat i v povrchových kopcích (např. zelí) nebo zasypaných (např. mrkev). V místě určeném pro hromadu je třeba vybrat zeminu do vhodné hloubky a udělat drenážní drážky a poté na připravené místo položit zeleninu ve vrstvách, zasypat pískem a zasypat vrstvou písku nebo zeminy vybrané z díra. Před avizovanými mrazy je nutné vrstvu zeminy na valu zvětšit a překrýt izolačním materiálem v podobě slaměných rohoží, které jsou navíc pokryty silnou, několikacentimetrovou vrstvou zeminy.V hromadách lze skladovat mrkev, petržel, celer, řepu, kozí kozu a křen, ale cibule a česnek, které vyžadují nízkou vlhkost, by se v nich neměly skladovat.

Skladování zeleniny na balkóně

Pokud nemáme možnost skladovat zeleninu na pozemku, ale máme balkon, můžeme na něm skladovat i plodiny. K tomuto účelu budeme potřebovat dřevěnou bedýnku, jejíž dno a stěny ochráníme před mrazem dvěma vrstvami slaměných rohoží nebo 10centimetrových desek z polystyrenu. V takové bedýnce, v malých dřevěných krabičkách vyložených děrovanou fólií, můžeme skladovat kořenovou zeleninu, tuřín a pórek zasypaný pískem.

Kategorie:

Zahrada