Párty až do rána, hádky nebo nekonečné opravy a vrtání ve zdech do pozdních večerních hodin? Život s obtěžujícím sousedem dokáže znechutit existenci i v tom nejkrásnějším bytě. Pomůže stížnost na souseda?

Bojovat se sousedem - výtržníkem za zdí - je válka na dlouhou dobu vypočítaná, spíše partyzánská, ne blesková válka, ale i tak stojí za to ji vzít. Nájemníci, kteří požadují normalitu, mají právní nástroje k jejímu vynucení. Pokud je cílem zbavit se obtěžujícího souseda natrvalo, pak - pokud je vlastníkem bytu - to bude velmi obtížné, ale ne nemožné. Znamená to vstoupit do střetu s „posvátným“ vlastnickým právem, ale předpisy s takovou možností počítají.

Obtěžující soused - kdy volat policii

Soused také potřebuje vědět, že nebudeme akceptovat jeho excesy. Případné porušení nočního klidu, domácího soukromí, dobrých sousedských pravidel apod. by měla „napravit“ přivolaná policie, která má možností poměrně hodně. Podle Čl. 51 zákona o přestupcích:

  • kdo křikem, hlukem, poplachem nebo jiným excesem naruší klid, veřejný pořádek, noční klid nebo způsobí skandál na veřejném prostranství, je potrestán trestem zatčení (rozhoduje se na 5 až 30 dnů), omezením svobodu (trvá jeden měsíc) nebo pokutu (ve výši 20 až 5 000 PLN);
  • pokud je výše uvedený čin chuligánského charakteru nebo jej pachatel spáchá pod vlivem alkoholu, hrozí mu zatčení, omezení na svobodě nebo pokuta;
  • podněcování a napomáhání je také trestné.

Je tedy bezpodmínečně nutné „obtěžovat“ obtěžujícího souseda. Policie je povinna takové oznámení přijmout, a pokud byla v daném bytě více než jednou, může případ předat městskému soudu, který může pachatele uložit pokutu nebo zatčení.

V praxi to však může být obtížné. Ne vždy se podaří prokázat, že ztěžování života je nepřetržité, někdy jsou služby pomalé a problémový soused se „učí“ a předstírá, že je „slušný“, když k němu policisté přijdou. Stává se také, že specifičnost ztěžování života zbytku nájemníků je tak sofistikovaná, že se polské služby v této věci ukazují jako bezmocné. Příkladem může být případ z Bydgoszcze před pár lety. Žena, nájemnice bytového domu, sbírala ve svém bytě nalezené odpadky. Přestože byl v budově nepříjemný zápach, neexistoval žádný formální základ pro policejní zásah. Případ se táhl roky.

Stížnost na souseda - kdy ho dát k soudu

Co lze udělat pro trvalé odstranění dobrodružného souseda, který se „opatří“ notářským zápisem, nebo se alespoň natrvalo zbavit praxe, kterou provozuje? Nezbývá než se s ním obrátit na soud a dokázat, že ztěžování života druhým je opakující se, nikoli jednorázová záležitost.Základem pro to jsou ustanovení občanského zákoníku. V Čl. 144 se dočteme, že vlastník nemovitosti by se měl při výkonu svého práva zdržet jednání, které by zasahovalo do užívání sousední nemovitosti nad míru průměrnou, vyplývající ze socioekonomického účelu nemovitosti a místních poměrů.

Úkony, které nadměrně zasahují do užívání nemovitosti sousedy, se nazývají imise. Zda bylo opatření překročeno, záleží na posouzení soudu. Imise se dělí na přímé a nepřímé. První přímo porušuje vlastnické právo obyvatele – například když mu soused zablokoval vjezd do bytu nebo garáže. Ty střední nejsou tak radikální, ale také zůstávají bolestivé. V tomto případě se předpokládá, že problémový soused si není vědom zátěže svého jednání pro životní prostředí. Katalog nepřímých imisí je velmi obsáhlý - mluvíme například o nesnesitelných pachech a hluku, ale také o psychických obtížích (nehmotné imise), jako je například zavlečení narkomanů nebo banditů do bytu a objektu. , která ovlivňuje psychický stav ostatních nájemníků .

Pokud se problémový nájemník ani po opakovaných návštěvách policie nevzdá, zbývá u soudu dokázat, že imise nás nenechají žít. Důkazní břemeno je na žalobcích. Co když ten případ vyhrajeme? V takové situaci je původce imise povinen od ní upustit. Možností je i uvedení do předchozího stavu v případě hmotných imisí.

Stížnost na souseda - "jaderná" varianta

Ale tím to nekončí. Existuje radikální řešení problému problémových sousedů. Prokázání imise a donucení souseda, aby přestal ztrpčovat život, je mírným trestem oproti možnostem, které nabízí zákon o vlastnictví prostor. V Čl. 16 tohoto zákona uvádělo, že:

  • pokud je majitel objektu dlouhodobě v prodlení s placením dlužných poplatků nebo flagrantním či soustavným způsobem porušuje platný pořádek v domácnosti nebo svým nevhodným chováním zneužívá jiné prostory popř. zatěžuje společný majetek, může se bytové společenství domáhat prodeje prostor formou dražby na základě ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí proti nemovitostem;
  • Majitel, jehož prostory byly prodány, nemá nárok na náhradní prostory.

Takže vidíme - zbavit se obtěžujícího souseda je možné natrvalo, i když tentokrát se to neobejde bez soudu. Nucené vystěhování a prodej bytu je extrémně radikální řešení silně zasahující do vlastnického práva. Výše uvedený recept je navíc vágní. Není například známo, kdy jsou dluhy na nájemném dlouhodobého charakteru. Po roce? Delší nebo možná kratší?

S tím obtěžováním jednání nájemníka je to podobné. Důkazní břemeno v tomto případě ponese žalobce, tedy v tomto případě bytové společenství (které musí přijmout příslušné usnesení), je však třeba vzít v úvahu, že tváří v tvář drastické poptávce po prodeji bytu soud může rozhodnout, že společenství zneužívá zákon a žalobu zamítne.

Co víc - soused vědomý si svých práv se může dovolávat čl. 64 Ústavy Polské republiky, který říká, že:

  • každý má právo na majetek, jiná majetková práva a právo dědické, majetek, jiná majetková práva a právo dědické podléhají rovné právní ochraně;
  • vlastnictví může být omezeno pouze zákonem a pouze v rozsahu, který nenarušuje podstatu vlastnického práva.

Případ se nakonec může dotknout i nejvyšších soudních instancí. To už se stalo. Na Čl. 64 uplatnil dlužník v Poznani, který po dobu 10 let neplatil poplatky bytovému družstvu. Ústavní soud však shledal, že rozhodnutí družstva i soudu o nařízení prodeje a vyklizení bylo zákonné – právě kvůli dlouhodobému chování nájemce.

Přestože „atomová“ varianta formálně dává mnoho možností v boji s obtěžujícím sousedem, v praxi by měla být skutečně využívána v nejtěžších případech. Je těžké si představit např.vystěhovat někoho z bytu, který vlastní za rušení nočního klidu. Na druhou stranu - taková možnost může být vždy ohrožena a vyděsit delikventa, který nám otráví život.

Nepříjemný soused - v pronajatém bytě

Protože trh s pronájmem v Polsku roste velmi rychle – tažený mj. statisíce ekonomických imigrantů z východu a obliba pronájmu za ubytování - je třeba předpokládat, že budou přibývat zásahy související s ochranou práva nájemníků na normální život, které skončí u soudu.

Nájemce je mnohem snáze ukázněný než pronajímatel. Osoba, která se dočasně zdržuje na určitém místě, si je vědoma toho, že je vázána pouze smlouvou a tuto smlouvu lze vypovědět. Jak? Toto je stanoveno v zákoně o ochraně práv nájemníků.

Jakákoli nájemní smlouva může být ukončena, pokud některý z důvodů uvedených v čl. 11 tohoto zákona. Nás zajímá především první z nich, tedy stav, kdy nájemce i přes písemné upozornění nadále užívá prostory v rozporu se smlouvou nebo v rozporu s jeho určením, nebo zanedbává své povinnosti a tím umožňuje vznik škody. , nebo ničí zařízení určená k běžnému užívání obyvateli, nebo nehorázným či vytrvalým způsobem porušuje pořádek domácnosti a znevýhodňuje užívání jiných prostor.V takovém případě může vlastník bytu ukončit právní vztah (smlouvu) - nejpozději měsíc předem, ke konci kalendářního měsíce.

Pokud tedy máme za zdí problémového nájemníka a majiteli bytu záleží na dobrých sousedských vztazích, měl by si s viníkem snadno poradit. Pokud tak neučiní, mají ostatní obyvatelé jinou možnost. Podle Čl. 13 bod 1 zákona o ochraně práv nájemců mohou podat žalobu, aby soud ukončil právní vztah opravňující k užívání prostor (tj. nájemní smlouvu) a nařídil jeho vyklizení.

Navíc, pokud vlastník nemovitosti - i přes požadavky ostatních obyvatel - věc ignoruje, může počítat s měřitelnými náklady na činnost svého nájemce. Stále častěji soudy souhlasí se sousedy, kteří po majitelích pronajatých nemovitostí požadují náhradu škody.

Čtěte také;

Účinné ukončení nájemní smlouvy>

V době popularity pronájmu na ubytování nebo dokonce hodiny fungují některé pronajaté byty jako kvazi-hotel, ale bez jakéhokoli dohledu. Často jsou zákazníky mladí lidé, kteří se chtějí bavit. Takoví chlapi mohou vašim sousedům udělat ze života peklo. Pokud tedy zásah vlastníka nic nedává, můžete jej žalovat u soudu - na základě občanského zákoníku a výše uvedených úkonů. Ve světle těchto předpisů lze přijetí osob, které dlouhodobě ztěžují život ostatním, vykládat jednoduše jako úmyslné jednání vlastníka nemovitosti. V tom případě, a je to tak správně, nevědomost znamená souhlas.

Jak vidíme - výše uvedené příklady právních úprav ukazují, že obyvatelé vůbec nejsou odsouzeni k obtěžování sousedů a jejich jednání se nemusí omezit pouze na přivolání policie. Existuje celý katalog možných řešení, i těch nejradikálnějších, která by měla neukázněného nájemníka či majitele nemovitosti ukáznit.Měly by být použity, nejlépe prostřednictvím právníků.

Kategorie: