Barevní, vtipní, někdy až groteskní zahradní trpaslíci byli donedávna téměř povinným prvkem výzdoby každé německé domácí zahrady, i když zároveň vzbuzovali mnoho kontroverzí. Vyplatí se umístit zahradní trpaslíky do zahrady?
Zahradní trpaslíci dosáhli vrcholu popularity v Německu v 18. století a v 90. letech 12. století se dostali také do Polska. Zpočátku se vyráběly ze dřeva, ale později se jako praktičtější a elegantnější materiál ukázala keramika, kterou nakonec vystřídal levný, lehký, odolný a pohodlný, ale také dost nekvalitní plast.
V dobách největší slávy zahradních trpaslíků nebyla nouze o jejich milovníky, ale nyní se tento trend mění a obliba právě této dekorace drasticky klesá. Ve své domovině byly trpaslíky dokonce téměř zcela nahrazeny vkusnějšími a méně nápadnými zahradními ozdobami. Není se čemu divit, protože barevné plastové figurky nevypadají nijak zvlášť elegantně a jsou mnohými milovníky zahrad považovány za nepředstavitelný kýč a zcela nevkusné. Být tak drsný na tyto zábavné figurky se může zdát oprávněné, ale není to úplně fér.
Historie zahradních trpaslíků
Historie zahradních trpaslíků může trochu vysvětlit jejich popularitu a umožňuje nám lépe pochopit, proč se tak masově objevovali v německých zahradách. Předlohou zahradního trpaslíka byli horníci těžce pracující v podzemí, proto má mnoho postaviček doplňky v podobě krumpáče, lopaty nebo kladiva a jsou oblečeny do prostorných pracovních zástěr a špičatých klobouků.Barevné, podsadité postavy s plnovousem také odkazovaly na četné legendy a mýty, jejichž hrdiny byli gnómové, trpaslíci a trpaslíci. Za starých časů se dokonce věřilo, že setkání s takovou pohádkovou postavou věstí štěstí a úspěch v životě i v podnikání, a protože šance na nalezení skutečného trpaslíka, trpaslíka nebo elfa byla mizivá, začaly se stylizované figurky umístěné vedle domů hrát svou roli.
Jejich oblibu ovlivnily i pohádky německých učenců a spisovatelů bratří Grimmů, kteří své knihy vydávali na přelomu 18. a 19. století, tedy v době, kdy byla obliba zahradních trpaslíků největší. Na posílení „trpasličího“ trendu se nemalou měrou podílelo i filmové studio Disney, které na počátku 20. století uvedlo jednu ze svých nejoblíbenějších animovaných inscenací, pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků.
Když to vše vezmeme v úvahu, lze usoudit, že zahradní trpaslíci sloužili jako specifické talismany i dekorace, jejichž cílem bylo vnést do zahrady trochu pohádkového tajemna, vedoucího k odtržení od šedé reality.
Zahradní trpaslíci byli donedávna téměř povinným prvkem výzdoby každé německé domácí zahrady
Trpasličí móda v zahradách
Hromadná přítomnost trpaslíků v domácích zahradách může být také chápána jako móda, reprezentující preference obyvatel dané oblasti. Jako každá móda však i tato prochází a zahradní trpaslíci mizí z domácích zahrad stejně rychle, jako se v nich kdysi objevili.
Najít je u domů dnes není tak jednoduché, a i když ještě někde jsou, tak už ve velmi symbolické podobě. V současnosti jsou spíše vzpomínkou na určitou dobu než povinným prvkem výzdoby domácí zahrady. Jejich místo zaujaly vkusnější dekorace, např. v podobě kamenných plastik, figurek z módních, zrezivělých kovových, kamenných a keramických nádob a stylizovaného nádobí, ale i recyklovaných dekorací (např.stará kola, použité boty, gumové galoše, dřevěné sudy, proutěné koše, dřevěné žebříky atd.).
Rostliny v neobvyklých nádobách. Móda pro recyklované hrnce
I největší milovníci zahradních trpaslíků si místo tradičních barevných figurek často vybírají figurky v modernějším provedení (např. jednobarevné figurky z litiny nebo kovu, realistické, trpaslíkům podobné figurky z pískovce nebo beton, nebo zajímaví, moderní zahradní trpaslíci navržení Joe Velluto). A přestože se mnozí domnívají, že nechvalně známí zahradní trpaslíci nejsou a nikdy nebyli nijak zvlášť vkusnou ozdobou, je třeba je dělat poctivě, považovat je za jakýsi symbol a jakýsi talisman, který měl ve své době pro jejich majitele velkou hodnotu.
