Navrhujeme, na co si dát pozor, když zjistíme, že máme darovat pozemek na stavbu silnice. Vyvlastňovací řízení vedené úředníky je často chybné.

Může se zdát, že k vyvlastňování nemovitostí již nedochází a majetek je tím nejvíce chráněným právem. Přitom zákon o správě nemovitostí věnuje této instituci celou kapitolu (články 112-126) a okresní hejtmani stále vydávají rozhodnutí zbavující vlastníky práv.

Když může být nemovitost vyvlastněna

Vyvlastnění nemovitosti může proběhnout ve dvou případech:

  • když se nemovitost nachází v oblasti určené v místním územním plánu rozvoje pro veřejné účely;
  • kdy bylo na nemovitost vydáno rozhodnutí o určení umístění účelové investice.

Proto se vyplatí účastnit se řízení směřujících k vydání těchto aktů a průběžně sledovat, zda se na našem pozemku bude nacházet veřejný účel.

Co může být příčinou vyvlastnění nemovitosti - veřejné účely

Je povoleno vyvlastnění nemovitosti,např. pro následující veřejné účely:

  • přidělování pozemků pro veřejné, cyklistické a vodní komunikace, výstavba, údržba a stavební práce těchto komunikací, zařízení a vybavení
  • veřejná doprava i veřejné komunikace a signalizace;
  • přidělování pozemků pro železniční tratě, jejich výstavbu a údržbu;
  • přidělení pozemků pro letiště, zařízení a zařízení letových provozních služeb, včetně přibližovacích ploch, a výstavbu a provoz těchto letišť a zařízení;
  • výstavba a údržba kanalizačních potrubí, potrubí a zařízení pro přenos nebo rozvod kapalin, páry, plynů a elektřiny, jakož i dalších zařízení a zařízení nezbytných k používání těchto potrubí a zařízení;
  • výstavba a údržba veřejných vodovodů, sběr, přenos, čištění a zneškodňování odpadních vod, jakož i využívání a odstraňování odpadů včetně jejich skladování;
  • výstavba a údržba objektů a zařízení na ochranu životního prostředí, nádrží a dalších vodních zařízení pro zásobování vodou, regulaci průtoků a ochranu před povodněmi, jakož i regulace a údržba vodních a odvodňovacích zařízení ve vlastnictví Státní pokladny nebo samosprávy územní jednotky;
  • výstavba a údržba prostor pro úřady, administrativu, soudy a státní zastupitelství, veřejné vysoké školy, svazy vysokých škol a vědecké subjekty, veřejné školy, kulturní instituce státní či samosprávy, ale i veřejné zdravotnictví zařízení, školky, domy sociální péče, zařízení výchovné péče, sportovní zařízení;
  • výstavba a údržba zařízení a prostor nezbytných pro plnění povinností v oblasti poskytování univerzální služby společností Poczta Polska, jakož i dalších zařízení a prostor souvisejících s poskytováním těchto služeb;
  • výstavba a údržba objektů a zařízení nezbytných pro potřeby obrany státu a ochrany státní hranice, jakož i pro zajištění veřejné bezpečnosti, včetně výstavby a údržby vazebních věznic, věznic a zařízení pro mladistvé;
  • průzkum, oceňování, těžba nerostných ložisek krytých těžebním majetkem;
  • zakládání a údržba hřbitovů;
  • zakládání a ochrana národních památných míst;
  • oddělování pozemků pro veřejně dostupnou samosprávu: pěší trasy, náměstí, parky, promenády či bulváry a také jejich uspořádání včetně výstavby či rekonstrukce.

Co je to vyvlastnění? Co je

Vyvlastnění nemovitosti spočívá ve zbavení nebo omezení rozhodnutím rozhodnutím vlastnického práva, práva doživotního užívání nebo jiného věcného práva k nemovitosti (např. Ne vždy tedy vyvlastnění znamená odebrání majetku. Může spočívat i v omezení např. možnosti zastavění části pozemku.

Důležité je, že vyvlastnění majetku je poslední možností. Lze jej učinit pouze tehdy, nelze-li veřejných účelů dosáhnout jiným způsobem než zbavením nebo omezením práv k nemovitostem a tato práva nelze nabýt dohodou (čl.112 sekund 3 zákona o správě nemovitostí).

Orgán, který vede vyvlastňovací řízení, proto musí vždy prokázat, že bez vyvlastnění nelze investici realizovat. Pokud se to neprokáže, k vyvlastnění by nemělo dojít.

Jaké jsou minimální vzdálenosti od hranice pozemku>

Nemovitost lze vyvlastnit pouze ve prospěch Státní pokladny nebo územního samosprávného celku. Neexistuje tedy možnost, aby k vyvlastnění došlo ve prospěch jiného subjektu, např. soukromého investora, který vyhrál výběrové řízení na realizaci investice pro veřejný účel.

Je vhodné vědět, že vyvlastnění se může týkat celého majetku nebo jeho části. Pokud se však vyvlastnění vztahuje na část nemovitosti a zbývající část není vhodná k řádnému užívání pro současné účely, může vlastník nebo trvalý uživatel nemovitosti požádat - dle čl. 113 sec.§ 3 zákona o správě nemovitostí - odkup této části dohodou Státní pokladny nebo územního samosprávného celku (podle čího prospěchu k vyvlastnění dochází). Aby se tak stalo, musí vlastník prokázat, že zbývající část nemůže užívat stejným způsobem jako dosud. Zde je důležitý způsob, jakým byl pozemek skutečně využíván, nikoli účel v místním územním plánu rozvoje.

Například pokud na pozemku stojí rodinný dům a část zahrady byla vyvlastněna, pak jeho vlastník nemůže požadovat odkoupení zbývající části pozemku s odkazem na skutečnost, že v místním územní plán byl určen pro mateřskou školu a pro jeho realizaci je nutný prostor pro hřiště pro děti.

Vyvlastnění nemovitosti: vedení jednání

Řízení ve věci vyvlastnění nemovitosti vede příslušný místní hejtman. Řídí se přitom ustanoveními správního řádu s přihlédnutím k ustanovením zákona o správě nemovitostí.

Zahájení vyvlastňovacího řízení však musí předcházet jednání o nabytí práv k nemovitostem dohodou. Tato jednání jsou vedena mezi starostou (pokud má k vyvlastnění dojít z moci úřední ve prospěch Státní pokladny) nebo předsedou/starostou/prezidentem města jako výkonným orgánem územního samosprávného celku (pokud je vyvlastnění konat na žádost této jednotky) a vlastníkem nebo trvalým uživatelem nemovitosti, jakož i osobou, která má omezené věcné právo k nemovitosti. Během jednání může být nabídnuta náhradní nemovitost (čl. 114 odst. 1 a 2).

Právě ve fázi vedení jednání se objevuje nejvíce chyb, které ovlivňují správnost celého vyvlastňovacího řízení. Za prvé, jednání jsou jednání, nikoli vnucování vlastní vůle. Všechny strany by proto měly mít stejná práva a právo předkládat své návrhy nebo upravovat již předložené návrhy.V praxi se úřad opakovaně obrací na subjekt k vyvlastnění s jednostranným návrhem, který lze pouze přijmout nebo odmítnout.

Co a jak koupit stavební pozemek? Odpovídá realitní expert>

Úřad například zašle majiteli pozemku dopis, že pozemek koupí za 1 PLN za 1 m2 Na konci dopisu je za souhlas bude považována informace, že do 7 dnů od doručení dopisu nejsou vzneseny námitky. Takové jednání úřadu je nepřijatelné, protože nedává možnost druhé straně jednání se vyjádřit, upravit návrh nebo předložit svůj vlastní. Takovým praktikám se říká fingovaná jednání, která jsou v rozporu s ustanoveními zákona o správě nemovitostí.

Kromě toho je třeba pamatovat na řádné zmocnění zástupců stran v situaci, kdy se jednání účastní oni, nikoli strany samotné.

Jednání o vyvlastnění lze vést po dobu 2 měsíců, a pokud v této době nebude příslušná smlouva podepsána, bude přerušena a příslušný orgán - starosta - bude moci zahájit správní řízení ve věci vyvlastnění (čl.115 sec. 2).

Kdy a jak začíná vyvlastňovací řízení

Tato řízení jsou zahájena dnem doručení oznámení stranám nebo dnem uvedeným v příslušném oznámení vyvěšeném na obecním úřadě. To znamená, že lhůty pro vyřízení věci začínají běžet až od tohoto dne, a nikoli - jako v jiných správních řízeních - ode dne, kdy úřad obdrží návrh na zahájení řízení.

Vlastníci nemovitostí, kterých se řízení týká, musí vědět, že starosta podává soudu žádost o zveřejnění zahájení vyvlastňovacího řízení v katastru nemovitostí a v případě, že nemovitost nemá pozemek a registru hypoték, podat oznámení o zahájení tohoto řízení ke stávajícímu souboru dokumentů. Pokud k vyvlastnění nedojde, je starosta povinen neprodleně požádat o výmaz tohoto zápisu z katastru nemovitostí nebo podat příslušné oznámení do sbírky listin.

Informace v této souvislosti se okamžitě objeví také v elektronické verzi katastru nemovitostí a hypoték dostupné přes internet. Nemá tedy smysl pokoušet se nemovitost prodat bez prozrazení, že proti ní probíhá vyvlastňovací řízení.

V každém vyvlastňovacím řízení se musí konat správní projednání. Nesplnění této povinnosti je závažným porušením zákona. Starosta je povinen zaslat stranám písemné předvolání k jednání tak, aby je obdrželo alespoň sedm dní předem.

Jaké důsledky má vydání rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti

Po ukončení řízení a rozhodnutí, že majetek nebo jeho část by měla být vyvlastněna, vydá starosta příslušné rozhodnutí. Účastníci řízení pak mají právo podat odvolání k vojvodu do 14 dnů od doručení rozhodnutí.

Vlastnické právo k vyvlastňované nemovitosti přechází na Státní pokladnu nebo územní samosprávný celek dnem právní moci rozhodnutí o vyvlastnění.Pokud je podáno odvolání proti rozhodnutí starosty, nenabude právní moci minimálně do doby, než odvolací orgán vydá rozhodnutí (potvrdí napadené rozhodnutí, tedy konstatování, že vyvlastnění je správné). Pouze rozhodnutí guvernéra bude mít atribut konečnosti.

Obdobně k převodu práva věčného užívání na Státní pokladnu nebo na územní samosprávný celek dochází dnem právní moci rozhodnutí o vyvlastnění tohoto práva. Pokud nebylo zřízeno právo doživotního užívání k pozemku ve vlastnictví toho, pro koho k vyvlastnění došlo, pak toto právo zaniká dnem právní moci rozhodnutí o vyvlastnění.

Konečné rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a hypotečního rejstříku. Provádí se na žádost starosty nebo výkonného orgánu místní samosprávy (pokud byl majetek vyvlastněn ve prospěch této jednotky).Majitel nemovitosti po nějaké době obdrží dopis o výmazu jeho práva z katastru nemovitostí a hypoték vedeném k nemovitosti.

Je vhodné vědět, že vyvlastňovaný majetek, dokud nebude využíván k účelu, pro který k vyvlastnění došlo, je na jeho žádost pronajímán předchozímu vlastníkovi. Tzn., že i po vyvlastnění je možné nemovitost dále užívat, ale za úplatu a pouze do doby, než začne realizace investice, pod kterou vyvlastnění proběhlo.

Vyvlastnění vlastnického práva a trvalého užívání má důsledky i pro osoby, které nemovitost užívaly na základě smlouvy. Podle Čl. 123 sec. 2 zákona o správě nemovitostí nájem, pacht nebo výpůjčka a trvalá správa vyvlastňované nemovitosti zaniká uplynutím tří měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Do té doby můžete nemovitost nadále používat.

Co najdeme v rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti

Rozhodnutí o vyvlastnění nemovitosti by mělo zahrnovat:

  • určení účelů, pro které je nemovitost vyvlastněna;
  • určení předmětu vyvlastnění uvedením označení nemovitosti podle katastru nemovitostí a zástavního práva nebo souboru listin a podle katastru nemovitostí;
  • určení práv podléhajících vyvlastnění;
  • označení vlastníka nebo trvalého uživatele nemovitosti;
  • označení osoby, která má omezená věcná práva k nemovitostem;
  • závazek poskytnout náhradní ubytování;
  • určení výše odškodnění.

Rozhodnutím o vyvlastnění může být dále zřízena potřebná věcná břemena a povinnost vybudovat a udržovat vhodná zařízení k zamezení nebezpečí, škod nebo nepříjemností, které mohou majitelům nebo trvalým uživatelům sousedních nemovitostí v důsledku vyvlastnění vzniknout. nebo jiné než dosud nakládání s vyvlastňovanými nemovitostmi .Povinnost vybudovat a udržovat vhodná zařízení má žadatel o vyvlastnění. V praxi se toto nařízení často využívá např. v oblasti ochrany proti hluku a spočívá v povinnosti instalovat akustické zástěny.

Právní základ:

  • Zákon ze dne 21. srpna 1997 o správě nemovitostí (konsolidovaný text: Sbírka zákonů z roku 2020, bod 65, v platném znění)

Kategorie:

Provoz domu