V této topné sezóně již došlo k tragické sérii otrav oxidem uhelnatým. Vyplatí se instalovat detektory plynu (oxidu uhelnatého), jejichž alarm nás informuje o překročení koncentrace plynu ve vzduchu. Hasiči vyzývají k odpovědnosti a dodržování bezpečnostních pravidel, tedy vybavení domu detektorem kouře. Takový detektor opravdu zachraňuje životy!

Rozsah ochrany zabezpečovacího systému je vhodné rozšířit o další detektory plynu nebo požáru, spolupracující s poplachovou ústřednou střežící objekt a reagující na různé náhodné události.

Cítíš oxid uhelnatý?

Ne! Oxid uhelnatý je bezbarvý a vysoce jedovatý plyn bez zápachu. Do těla se dostává dýchacími cestami. Může způsobit poškození mozku a dalších orgánů s následkem smrti. Jen v topné sezóně 2020/2021 došlo podle Národní centrály hasičů k 2756 zásahům souvisejících s oxidem uhelnatým. Na následky otravy oxidem uhelnatým zemřelo až 43 lidí, hospitalizováno bylo 1187 lidí. Letos už slyšíme o dalších zprávách o smrtelné otravě oxidem uhelnatým.

Co můžeš kouřit?

Nejčastější příčiny oxidu uhelnatého a udušení jsou:

  • vadné plynové sporáky
  • porucha kotle
  • ucpané kouřovody
  • netěsnosti v komínovém systému
  • nesprávné používání krbu
  • nepřizpůsobení ventilačního systému normám těsnosti oken a dveří instalovaných v místnosti, kde se nachází topeniště/hořák

Proto služby doporučují zkontrolovat zařízení, aby se zabránilo emisím oxidu uhelnatého. Hasiči nabádají a vyzývají k instalaci detektorů plynu v domácnostech. Tato jednoduchá zařízení zachraňují životy.

Jak funguje požární hlásič?

V obytných prostorách se nejčastěji používají zařízení vybavená viditelnými hlásiči kouře. Požární hlásič reaguje na překročení prahu koncentrace kouře v optické komoře, tedy na situaci, kdy se vzduch uvnitř stane neprůhledným.

Další skupinu tvoří detektory vybavené teplotními čidly. Reagují na dosažení nastavené, vysoké hodnoty, obvykle 55-60°C. Alarm požárním hlásičem se spustí také při prudkém zvýšení teploty v hlídané místnosti.

Multisenzorové hlásiče kombinující funkci detekce kouře a změny okolní teploty jsou stále více využívány. Integrace dvou nejoblíbenějších technologií pro detekci časných známek požáru ve společném krytu zaručuje rychlou reakci a okamžité spuštění poplachu.

Požární hlásiče v obytných domech jsou obvykle instalovány ve všech ložnicích, dětských pokojích, uprostřed chodeb a také v nejvyšších částech domu. Doporučuje se jimi chránit všechny místnosti.

Kam namontovat a jak funguje senzor oxidu uhelnatého?

Oxid uhelnatý je bezbarvý, bez zápachu a chuti, takže ho lidské smysly necítí. Proto je nutné vybavit dům alespoň jedním zařízením na spalování paliva (topný olej, zemní plyn, propan-butan, uhlí nebo dřevo) specializovanými detektory oxidu uhelnatého, které tuto toxickou látku detekují.

V budovách s více než jedním podlažím se doporučuje nainstalovat na každé podlaží alespoň jeden detektor oxidu uhelnatého. Ideálně by však detektory oxidu uhelnatého měly být umístěny všude tam, kde je potenciální zdroj oxidu uhelnatého, tedy v kotelně, v koupelně s plynovým bojlerem, v kuchyni u plynového sporáku, v obývacím pokoji s krbem , jakož i v místnostech , kterými prochází komín .

Detektor oxidu uhelnatého by měl fungovat přibližně ve výši očí lidí v místnosti. Je také důležité umístit detektory tak, aby nebyly vystaveny nadměrnému zahřívání nebo přímému slunečnímu záření.

Detektory výbušných plynů

Pro ochranu před výbušnými plyny jsou nejčastěji navržena zařízení, která detekují pouze jednu konkrétní látku, ale existují i multidetektorové detektory, které reagují na více plynných paliv nebo např. metan a oxid uhelnatý.

Detektory výbušných plynů by měly být instalovány v místnostech, kde může docházet k úniku plynu, tj. v kotelnách, plynových vařičích nebo ohřívačích vody, dále v blízkosti plynoměru nebo přípojky, pokud jsou umístěny uvnitř objektu . Při uspořádání těchto zařízení přesně dodržujte pokyny výrobce.Detektory zemního plynu se instalují vysoko, často těsně pod strop, protože metan, který je hlavní složkou tohoto paliva, je lehčí než vzduch. Detektory plynů, které jsou těžší než vzduch (propan nebo propan-butan), by měly být namontovány na zemi v nejnižším bodě. Je třeba zkontrolovat, zda není pracovní místo detektoru nějak odděleno od zbytku místnosti architektonickými prvky, které mohou omezit volné šíření plynu.

Detektory sedativních plynů

Detektory sedativních plynů se obvykle instalují v bezpečnostních místnostech, strážnicích nebo v karavanech, karavanech, kabinách nákladních automobilů (kde je objem malý) a – stále častěji – také v obytných domech.

V domácnostech jsou detektory spánkového plynu umístěny v ložnicích blízko postele, ve výšce hlavy nebo těsně nad podlahou, protože páry chloroformu jsou těžší než vzduch.

Detektory zaplavení vodou

Detektory zaplavení vodou jsou vybaveny speciálními sondami, které při kontaktu s vodou signalizují poruchu nebo spustí alarm. Instalují se do místností, kde je největší riziko zaplavení – do koupelen, toalet, kuchyní, prádelen a kotelen. Měly by být umístěny v blízkosti potenciálního zdroje úniku.

Kategorie:

Rekonstrukce