Výpočet vzorce tepelných ztrát - abychom zjistili, jak silná vrstva izolace se vyplatí použít, musíme spočítat, kolik tepla pronikne stěnami domu ven.

Obsah

  1. Vypočítejte množství tepla procházejícího přepážkou - vzorec
  2. Roční počet denostupňů
  3. Odhad nákladů na vytápění domu
  4. Tepelná vodivost izolačních materiálů
  5. Tepelný odpor

Množství tepla, které proniká pláštěm budovy, závisí na vlastnostech materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a na tloušťce jejich vrstev.Pokud si spočítáme, kolik tepla pronikne stěnami domu ven, pak budeme schopni spočítat, kolik za toto teplo zaplatíme, a posoudit, kolik izolačního materiálu se vyplatí koupit a jak silná by izolace měla být.

Vypočítejte množství tepla procházejícího přepážkou - vzorec

Množství tepla pronikajícího přepážkou za jednotku času (tepelný tok) se vypočítá podle vzorce:

q=U∙A∙ΔT

  • U - součinitel prostupu tepla,
  • A - oblast oddílu,
  • ΔT - teplotní rozdíl na obou stranách - v našem případě uvnitř a vně domu.

Problém je v tom, že tento rozdíl ve skutečnosti se neustále mění a ve výpočtech je třeba počítat s množstvím tepla pronikajícího příčkou za celou topnou sezónu.

Za tímto účelem jsme použili metodu výpočtu nákladů na vytápění pomocí tzv. topných denostupňů - hodnoty stanovené na základě zjištěné skutečné teploty venkovního vzduchu (podrobné informace o této metodě naleznete na stránkách Informačního centra energetického trhu: www.cire.pl).

Roční počet denostupňů

Roční počet denostupňů se určuje za předpokladu základní teploty, pod kterou je nutné zapnout topení pro udržení očekávané teploty v místnostech. Poté se na základě dat získaných z měření skutečné teploty vzduchu v konkrétním místě (např. místní meteorologickou stanicí) vypočítá průměrná denní teplota pro každý den v roce. Dny, ve kterých je průměr nižší než základní teplota, jsou považovány za „topení“ a pro každý z nich se vypočítá denostupeň – odečtením průměrné denní teploty od základní teploty. Roční počet denostupňů je součtem takto získaných hodnot za všechny dny v topné sezóně (mimo období od 1. května do 30. září). Pro Polsko je průměrná roční hodnota topných denostupňů pro základní teplotu 15oC vypočtená na základě údajů o teplotě vzduchu z 26 polských měst v roce 2010.je 3122,5oC∙den, zatímco pro tehdy nejteplejší Wrocław 2797oC∙den a pro nejchladnější Zakopane 3660v C∙den (rozdíl je téměř 25 %!).

Odhad nákladů na vytápění domu

Topná sezóna v roce 2010 byla nejchladnější v Polsku v letech 1999-2018 - průměrná teplota za toto období byla cca 1,4oC, zatímco v posledních letech (2014 -2018 ) osciloval mezi 4 a 5oC. Rozhodli jsme se to vzít v úvahu při našich výpočtech. Stejně jako to, že nově postavené domy jsou mnohem lépe chráněny před tepelnými ztrátami než ty z doby před 10 lety. V případě odhadu nákladů na jejich vytápění by předpoklad základní teploty pro výpočet denostupňů 15oC znamenal výraznou odchylku získaných výsledků od skutečnosti. Zkušenosti uživatelů takových domů ukazují, že zapínat topení je zbytečné i při 10oC venku, protože pak je ještě dost teplo díky tepelným ziskům z oslunění, elektropřístrojů a domácnosti .Rostoucí povědomí o negativních dopadech iracionálního hospodaření s energií a její zvyšující se náklady navíc znamenají, že vytápění využíváme stále více střídmě. Rozhodli jsme se proto, že výsledky budou mnohem blíže realitě, pokud pro výpočet topných nákladů budeme předpokládat nižší roční počet topných denostupňů, než jsou výše uvedené pro rok 2010.

Roční (sezónní) tepelné ztráty obvodovým pláštěm budovy lze vypočítat podle vzorce:

Q=0,024∙L∙U∙A

  • L - roční počet denostupňů vytápění,
  • U - součinitel prostupu tepla příčkou (v našem případě vnější stěnou),
  • A - oblast oddílu.

Tepelná vodivost izolačních materiálů

Vlastnosti materiálů související s tepelnou vodivostí jsou určeny součinitelem tepelné vodivosti λ (lambda).Výrobci izolačních materiálů jsou povinni stanovit jejich hodnotu pro své výrobky. Informace o něm naleznete na obalu a v produktových kartách. Čím nižší je hodnota lambda, tím hůře materiál vede teplo, tedy je lepší izolant.

Tepelná izolace celé příčky budovy je dána součinitelem prostupu tepla UC Jeho hodnoty pro jednotlivé příčky novostavby je nutné uvést v projektu stavby a splňují požadavky stanovené v nařízení o technických požadavcích, které by měly budovy a jejich umístění splňovat, tj.:

  • vnější stěny v místnostech vytápěných alespoň na 16oC: UC(max)=0,23 W/(m2 ∙K ) (a 0,20 W/(m2∙K) od 1. ledna 2021);
  • střechy, ploché střechy a stropy pod nevytápěnými podkrovími nebo nad příjezdovými cestami v místnostech vytápěných alespoň na 16oC: UC(max)=0,18 W/(m2∙K) ( a 0,15 W/(m2∙K) od 1. ledna 2021);
  • podlahy na zemi v místnostech vytápěných minimálně na 16oC: UC(max)=0,30 W/( m2 ∙K).

Tepelný odpor

Hodnoty tepelného odporu vybraných stavebních materiálů
látkaTepelný odpor R pro tloušťku 25 cm [m2∙K/W]
Silikátová cihla0,31
Pevná cihla0,33
Karovaná cihla0,45
Leca beton 10000,66
Keramický blok0,80
Pórovitý blok1,56
Pórobeton 6001,92
Fasádní polystyren λ=0,032 W/(m∙K)7,81
Minerální fasádní vlna λ=0,036 W/(m∙K)6,94

Koeficient U je převrácená hodnota tepelného odporu R příčky (U=1/R), což je součet tepelného odporu jejích jednotlivých vrstev a odporu prostupu tepla na její vnější a vnitřní povrchy (R=Rsi+ ∑R + Rse).

" Tepelný odpor jedné vrstvy se vypočítá podle vzorce: R=d/l, kde d je tloušťka vrstvy materiálu. Odolnost tepelně izolačních materiálů je mnohonásobně větší než odolnost zdících materiálů - od 3,6krát (minerální vlna oproti pórobetonu) až po 25krát (polystyren s nízkým koeficientem lambda ve srovnání se silikátovými cihlami), což znamená, že tepelný odpor Celá stěna je dána především tepelně izolačním materiálem.Poslouchejte Staví se bez chyb z pórobetonu. Jak se vlhkosti vyhnout? PODVÁDĚNÉ POSTAVENÉ na Spreakeru."

Kategorie:

Stavba