Úzkolistý olivovník dělá velký dojem už z dálky. Na pozadí ostatních stromů a keřů vyniká neobvyklou, jasnou, stříbřitě šedou barvou listů a stává se jedním z nejzajímavějších akcentů v zahradě. Jeho jemné listy a štíhlé mladé výhonky, pohybující se ve větru, vypadají, jako by se třpytily stříbrem. Přečtěte si o požadavcích na pěstování a využití olivovníku v zahradě.
Oliva úzkolistá (lat. Elaeagnus angustifolia) je malý strom nebo velký keř, dosahující výšky 5-8 m. Jeho habitus je zpočátku hustý a keřovitý, postupem času však získá podobu stromu s rozložitou, nepravidelnou korunou a převislými výhony.Hlavní ozdobou olivovníku jsou dlouhé, úzké, kopinaté listy, připomínající olivové nebo vrbové listy. Zpočátku jsou zcela pokryty měkkou, světle šedou nebo stříbřitou rýhou, postupem času však rýhu na horní straně skřele ztrácejí, ale stále zůstávají stříbřitě šedé. Mladé výhonky rostliny jsou také pokryty měkkým, světle šedým tomentem. Starší ztmavnou, hnědošedé a tuhé, ale stále si zachovávají stříbřitý odstín. Navíc jsou také pokryty ostrými trny.
Obsah
- Úzkolisté olivové květy
- Oliva úzkolistá - požadavky na pěstování
- Oliva úzkolistá - aplikace
- Oliva úzkolistá - expanzivní rostlina
Úzkolisté olivové květy
Menší dekorativní hodnotu mají květy olivovníku úzkolistého (objevují se v červnu), které jsou drobné, stříbřitě žluté a nenápadné. Mají však velmi příjemnou, intenzivní vůni a jsou medonosné a u starších exemplářů (min.5leté) se po odkvětu promění v malé, oválné, stříbřité, dekorativní plody, které zůstávají na výhonech téměř celou zimu a tvarem připomínají olivy. Plody jsou jedlé, ale suché a moučnaté, takže je těžké je považovat za chutné, i když amatéři je mohou použít.
Úzkolisté olivové květy přitahují opylující hmyz
Oliva úzkolistá - požadavky na pěstování
Oliva úzkolistá je rostlina téměř pro každého. Je nejen velmi dekorativní, ale také nenáročný, odolný vůči nepříznivým podmínkám a trvanlivý.
- Nemá žádné zvláštní nároky na substrát, i když nejlépe se cítí na lehkých, propustných, středně vlhkých a dokonce suchých a písčitých půdách (nemá rád vlhké a těžké půdy).
- Dokonale snáší sucho, suchý vzduch, nízké teploty, městské znečištění, zasolení půdy a silné prořezávání (lze stříhat i 2-3x za sezónu, pak pěkně houstne).
- Nepotřebuje energii, protože má na kořenech uzlovité bakterie, které absorbují dusík z prostředí.
- Jediné, co potřebuje, je slunné stanoviště, protože ve stínu špatně roste, špatně se barví a vypadá ošklivě.
Oliva úzkolistá - aplikace
Oliva úzkolistá je díky svým nízkým nárokům a vysoké odolnosti doporučována k rekultivacím průmyslových oblastí, výsadbě pustin a vytváření městské zeleně. Velmi často se také pěstuje v parcích. Nehodí se však pro výsadbu v blízkosti železničních tratí, přejezdů nebo ulic. Přestože velmi dobře snáší znečištění ovzduší a výfukové plyny, silně roste, což může omezit zorné pole strojvedoucích a strojvedoucích.
Oliva úzkolistá je naopak ideální do tvořených živých plotů, protože skvěle snáší stříhání. Lze jej vysadit i ve formě ochranného, volného obranného plotu, protože jeho výhony porostlé trny ochrání zahradu před nežádoucími hosty.
Olivovník úzkolistý se dobře uplatní i v zahradách středomořského stylu, dokáže totiž napodobit jemnou a na mráz citlivou evropskou olivu, která je důležitým prvkem flóry jihoevropských zemí. Rostlina vypadá skvěle i ve skupině s dalšími keři a stromy, s nimiž kontrastuje neobvyklou, stříbřitě šedou barvou listů. Bohužel olivovník úzkolistý i přes své četné přednosti není ideální rostlina.
