Domácí juka je jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Potěší svým exotickým vzhledem, je nenáročný a nenáročný na pěstování. Jaké druhy juky jsou vhodné pro domácí pěstování, jak se o domácí juku starat a jak ji rozmnožovat, dozvíte se o chorobách a škůdcích juky.

Elegantní juka, jako málokterá pokojová rostlina, vnáší do interiéru závan exotiky a luxusu a připomíná rozpálené pláže zalité sluncem. Skvěle se hodí do každého stylu a každého interiéru, ale nejpůsobivější vypadá ve velkých, moderních obývacích pokojích nebo slunných, prostorných předsíních.

Rod, do kterého juka domácí patří, se skládá z více než 50 druhů, ale hlavně:

  • guatemalská juka, synu. Yucca elephantipes (latinsky Yucca guatemalensis, syn. Yucca elephantipes),
  • aloe yucca (Yucca aloifolia),
  • Yucca elata.

Všechny tři druhy juky jsou si podobné, liší se jen v detailech - juka guatemalská má široké hladké listy, listy juky aloe neopadávají z kmene a vysoké listy juky jsou poměrně dlouhé - takže není vždy snadné je rozeznat.

House yucca - guatemalská yucca

V prodeji i v pěstování je nejrozšířenější guatemalská juka, které se pro svůj charakteristický zvyk také říká sloní noha (šedohnědý široký pahýl připomíná sloní nohu). V obchodech je většinou nabízen v podobě nepříliš vysokého (až 1,5 m), silného pahýlu upevněného v květináči se zeleným chocholem kožovitých mečovitých listů. V přírodě je juka velký, rozložitý a rozvětvený strom, dosahující přes 15 m na výšku.Rostlina obývá polopouštní oblasti Střední Ameriky a Mexika a odtud se v podobě pařezů nařezaných na kousky a připravených k výsadbě dostává do různých zemí světa. Po zakořenění jsou pařezy zasazeny do květináčů a odeslány do obchodů.

Domácí juka - pěstování juky v květináči: požadavky a péče

Vzhledem ke své exotické kráse je juka perfektní dekorací do každého interiéru. Než se však rozhodneme pěstovat si ji doma, stojí za to se seznámit s požadavky rostliny, abychom jí poskytli ty správné podmínky pro vývoj – jinak rychle ztratí svou dekorativní hodnotu.

  • Světlo. Juka potřebuje díky svému původu především hodně světla. Sice by se neměl umisťovat hned za sklo jižního okna (mohou se mu spálit listy), ale nelze ho pěstovat ve stínu, ba ani v polostínu, protože pak jeho listy rychle zblednou, natáhnou se a zakrní.
  • Vlhkost.Yucca nemá ráda nadměrnou vlhkost, protože je od přírody zvyklá na slabé srážky a suchou půdu. Jeho silný kmen a kožovité listy dobře zadržují vodu a zabraňují jejímu rychlému odpařování. Dočasné sucho proto rostlina snáší mnohem lépe než záplavy, na které je velmi citlivá. Z tohoto důvodu musí mít také dostatečně lehký a propustný substrát (nejlépe se pěstuje ve speciální půdě pro palmy, dracény nebo sukulenty) a květináč s drenáží a odtokem vody. V létě se juka zalévá přiměřeně a ne často, v zimě jen když je vrchní vrstva substrátu zřetelně suchá.
  • Teplota. Juky pocházejí z teplého klimatu, takže potřebují pokojovou teplotu po celou sezónu (22-24 stupňů C) a pouze v zimě mohou být o něco chladnější (15-18 stupňů C).

Originální způsob zobrazení yucca

Domácí juka - jak si juku doma rozmnožit?

Juky na prodej mají většinou podobu tuhého, tlustého, poměrně vysokého kmene, zakončeného chocholem listů, ale rostliny se dají získat i domácími metodami, i když pak mohou vypadat trochu jinak ( nebudou mít tak široký kufr jako exempláře nabízené v obchodech).Yuccas ochotně vytváří kořenové a výhonkové výhonky, které lze použít jako bylinné řízky. Nejlepší je odebrat je z rostliny na jaře a zakořenit ve vlhkém teplém substrátu (asi 22 stupňů C), přikrytém děrovanou fólií. Kromě bylinných řízků můžeme k množení použít i zahuštěný výhonek juky, který stačí odříznout od mateřské rostliny, nakrájet na části (každá musí mít alespoň jedno očko), horní část zajistit práškovým uhlím popř. zahradnické masti a spodní část ponořenou do kořenícího prostředku a vloženou do vlhkého písku.

Yuka - choroby a škůdci

Přestože je rostlina juka poměrně odolná vůči nepříznivým podmínkám a málo náchylná k chorobám a škůdcům, může občas způsobit problémy. Obvykle jsou způsobeny chybami, kterých se při pěstování dopouštíme, takže stojí za to vědět, co šťávě nejvíce škodí.

Největší hrozbou pro juku je nadměrná vlhkost půdy. Rostlina, která je příliš často zalévána (zejména v zimě) nebo roste ve vlhké, těžké půdě, se téměř jistě stane obětí houbového onemocnění, jako je např.hniloba stonků juky nebo antraknóza (většinou se proti nim bojuje vhodnými přípravky, např. Polyversum WP, Substral Saprol Long Acting. Ornamental Plants). Rostlina, která je oslabená, poškozená, napadená škůdci nebo zasazená do kontaminovaného substrátu, může být také infikována bakteriemi, které způsobují nebezpečnou a těžko odstranitelnou měkkou hnilobu.

Yucca může trpět i fyziologickými chorobami způsobenými například příliš suchým vzduchem a vysokou teplotou (špičky listů žloutnou a osychají) nebo nedostatkem světla (listy blednou, žloutnou a ochabují).

Juky, které jsou oslabené nebo pěstované v nevhodných podmínkách, mohou být také ohroženy škůdci: sviluškami, šupinami, třásněnkami nebo moučnými brouky, proti kterým se bojuje vhodnými přípravky na ochranu rostlin (včetně Ultra PR, Substral Polysect Wide Range of Insects , Karate Spray) .

Tmavě zelené listy Cissus rhomboifolia 'Ellen Danica' zdobí mnoho interiérů (foto K.Kalbarczyk)

Kategorie:

Zahrada