Škrábance a praskliny na stěnách jsou známkou problému. Může se aplikovat nejen na omítku, ale i na stěny. Zde jsou metody pro opravu a posílení stěn. Než dojde ke katastrofě, zavolejte odborníky, kteří posoudí rozsah nebezpečí a navrhnou a provedou vhodná posílení.

Existují čtyři základní důvody, proč zdi praskají, praskají nebo se propadají. Prvním je nerovnoměrné sedání stavby, které je způsobeno např. zeslabováním podkladu způsobeným intenzivním působením vody. Když se nahromadí v základech, může odplavit zem a budova se začne lokálně hroutit.Důvodem poddolování může být i nevhodně navržená drenáž kolem základů. Ke škodě dochází i tehdy, když dům stojí v oblasti důlních škod. Vznikají také při výkopech vedle stavby pod úrovní jejího základu. Charakteristickým znakem nerovnoměrného sedání jsou šikmé trhliny, obvykle přiléhající k překladům, nebo - méně často - vertikální nebo horizontální trhliny na stěnách.

Druhou příčinou poškození stěn je přetížení konstrukce. Stává se to například tehdy, když se investoři svévolně, bez návrhu, kterému předcházely statické výpočty, zavážou postavit nástavbu domu, přesunout či odstranit nosné zdi nebo přidat příčky. Trhliny ve stěně se mohou objevit i tehdy, když jsou základy vykopány po celé délce stěny za účelem opravy izolace, spíše než v krátkých fázích. Příznakem přetížení konstrukce jsou nejprve svislé trhliny a poté trhliny vzniklé kombinací těchto trhlin.Vlivem zvýšeného místního tlaku, ohybu nebo střihu jsou vertikální, diagonální nebo horizontální trhliny na stěnách.

Třetím důvodem je deformace, většinou tepelná. Jejich účinky v podobě svislých nebo vodorovných prasklin a prasklin jsou nejviditelnější vysoko na stěnách, v blízkosti plochých střech nebo ve formě svislých prasklin v blízkosti napojení stěny na komín nebo sousední budovu. Do této skupiny poškození patří i trhliny způsobené smršťováním nebo bobtnáním m alty nebo betonu. Čtvrtou příčinou škod je tzv dynamické vlivy - seismické nebo důlní otřesy nebo zemní vibrace způsobené intenzivním silničním provozem v okolí budovy nebo stavebními pracemi probíhajícími v blízkosti. Charakteristické jsou zde šikmé rýhy objevující se v rozích okenních a dveřních otvorů, často se vzájemně protínající, a také praskliny v překladech.

Obsah

  1. Oprava stěn - odborná odbornost
  2. Zpevnění zeminy pod patkami - injektáž ve stavebnictví
  3. Elektroosmotická metoda
  4. Oprava základových zdí
  5. Metody oprav a zpevnění nosných stěn
  6. Zpevňování stěn spirálovými tyčemi
  7. Oprava stěny: příčná výztuž
  8. Vyztužení stěn plochými tyčemi a sítěmi
  9. Zpevňování stěn táhly a věnci
  10. Oprava zdiva - metoda injektáže

Oprava stěn - odborná odbornost

Stavebník nebo statik specializující se na opravy stěn má to správné vybavení. Dokáže změřit vlhkost stěny, přesně změřit škrábance a praskliny spárovou měrkou, nahlédnout do prasklého komína nebo mezi nosnou stěnu a ochrannou stěnu inspekční kamerou (endoskopickou - pružnou nebo tuhou). Aktivita trhlin bude kontrolována posuvným snímačem připevněným ke stěně mechanickými upevňovacími prvky nebo lepicí páskou.Pro posouzení pevnosti m alt, cihel nebo betonu lze použít ultrazvukový měřič, jehož dvě bodové hlavice jsou připevněny ke zkoušenému materiálu. Shromážděné informace a data budou využity pro výpočty, jejichž výsledkem bude projekt opravy poškozených nebo oslabených stavebních prvků.

Zpevnění zeminy pod patkami - injektáž ve stavebnictví

Jak jsme již uvedli, mnoho vad zdiva vzniká nerovnoměrným sedáním domu. Takže než začnete posilovat stěny, musíte se postarat o základy. Zpevnění půdy pod základy se proto ukáže jako značná výzva. Na výběr je několik metod. Nelze popřít, že všechny jsou obtížné a nákladné a zároveň kladou obrovské organizační požadavky. Relativně nejméně invazivní je nízkotlaká injektáž, která spočívá v protlačení pojivových látek pod patky. Spočívá v zaražení trubek o průměru 2-3,5 mm do země a jejich injektování cementovou zálivkou, cementovou m altou, vodním sklem nebo organickými pryskyřicemi.Tyto trubky jsou umístěny na obou stranách základu pod úhlem. Ve spodní části mají perforaci. Jejich počet a podrobné rozestupy určuje projektant. Dále vybírá pojivo – z hlediska druhu a soudržnosti půdy. Při tryskové injektáži jsou pojiva vstřikována pod tlakem 20-80 MPa.

Elektroosmotická metoda

Elektrosmotická metoda spočívá v zavedení dvou elektrod do blízkosti lavic. Jedním z nich, pozitivním, je vrtaná studna na odvod vody. Umožňuje rychle vyschnout substrát. Dále se pod patky pomocí injektorů zavede vodní sklo a poté chlorid vápenatý, aby se zpevnila odvodněná půda. Pokud jsou pod stavbou organické zeminy - rašelina, bahno nebo hlína či hlína nesoudržné konzistence, nezbývá než vykopat základy kus po kuse a zeminu nahradit nosnou a zhutnit.

Pokud žádná z výše uvedených metod nefunguje, stavitel může doporučit vyzvednutí základu.Jeho účelem je prohloubit je až do místa, kde je nosná vrstva zeminy, která poskytuje pevnou oporu pro patky a stěny. V praxi to spočívá v odkopání základů po krátkých úsecích (1-1,2 m), vykopání zeminy zpod patek a jejich podložení nebo zabetonování, někdy i prodloužení za aktuální obrys. Důležité je zákop po dobytí zasypat a následně udělat další. Výkopy by se také měly provádět střídavě na různých místech, nikoli jeden po druhém. Poslední, co musíte udělat, je kopat pod rohy domu.

Oprava základových zdí

Špatný stav nosných zdí může být způsoben i nedostatečnou nosností základových a základových zdí nebo jejich přetěžováním. I to lze řešit použitím vhodných výztuh. Pokud je pozorováno poškození v základových stěnách, jsou nad tato místa na obou stranách vloženy výztužné trámy. K tomuto účelu se používají ocelové profily – nejčastěji s C-profilem.Jsou umístěny ve štěrbinách vykovaných ve stěně. Ty se očistí, natře penetračním nátěrem a trám slepí opravnou m altou, obvykle cementopolymerovou (PCI). Poté je trám "spawnován" , tj. vyplněn cihlami nalepenými na stejnou m altu. Pamatujte, že takové výztuže nelze provádět současně na obou stranách, protože dvě mezery by mohly příliš zmenšit místní průřez stěny a nebezpečně ji oslabit.

Mnohem složitější technologie, i když jsou považovány za nejbezpečnější, se hromadí. Doporučuje se, když je poškození značné nebo se vyskytuje po celém obvodu základů. Existuje mnoho způsobů hromadění a jeden z nejjednodušších zahrnuje použití ocelových trubek o průměru 14 cm. Nejprve se však po obou stranách umístí ocelové I-nosníky v pevné výšce podél základových zdí. Jejich patky jsou zapuštěny do vodorovných spár mezi cihlami nebo bloky nebo do řezů provedených úhlovou bruskou.K upevnění nosníků je zapotřebí cementová m alta. Jsou také vzájemně spojeny šrouby procházejícími stěnou. V patkách I-nosníků jsou v příslušné rozteči (vyplývá z návrhu) vyříznuty půlkruhy o průměru přizpůsobeném průměru trubek. Trubkové piloty jsou zatlačeny do země speciálním strojem a následně přivařeny k výřezům v nosnících. Trubky by měly být vyplněny betonem. Injektáž je moderní způsob opravy trhlin v základech. Za vcelku jednoduchou metodu se považuje oboustranné vyzdívání nebo betonování hloubených stěn a základových pasů. Samozřejmě se musí kopat v krátkých dávkách.

Metody oprav a zpevnění nosných stěn

Je jich mnoho, výběr by měl provést odborník, který provádí projekt opravy. Každý případ je řešen individuálně. K zesílení může dojít až po odstranění příčiny poškození. Níže popisujeme některé z nejoblíbenějších způsobů, jak posílit stěny s prasklinami a škrábanci.

Přestavba - zahrnuje vykování poškozených stěnových prvků a pokládání nových s podobnými parametry. Stropy a další konstrukční prvky spočívající na opravené stěně by měly být během této doby podepřeny výškově nastavitelnými razníky.

Zpevňování stěn spirálovými tyčemi

Zpevňování stěn spirálovými tyčemi je oblíbená a účinná metoda. Spočívá ve zhotovení ve stěně tzv výztuž, která zašije trhlinu nebo trhlinu. Tyče se po očištění a základním nátěru vlepí polyesterovou pryskyřicí do rýh vytvořených po vykování vodorovných spojů. Používají se tyče o průměru 4-8 mm. Jejich přesný počet a rozestup určuje projektant. Každý z nich by měl vyčnívat alespoň 50 cm za škrábanec nebo prasklinu. Hloubka rýh by měla být cca 6 cm. Tyče lze také vlepit do otvorů vyvrtaných ve stěně, např. pro vyztužení cihlového překladu.

Oprava stěny: příčná výztuž

Příčná výztuž je metoda používaná při přetížení stěn.K tomu slouží ocelová drátěná pletiva. Jsou umístěny ve výřezech podél vodorovných spár a procházejících stěnou. Po uložení sítě se mezera vyplní cemento-polymerovou opravnou m altou, injektovanou pod tlakem. Při těchto pracích musí být podhledy vyraženy. Místo pletiv můžete použít tzv. ocelové třmeny. Je to o tolik jednodušší, že zeď není třeba řezat. Ve vodorovných spárách se každých 30-60 cm vyvrtají pouze otvory kolmé k jeho líci a do nich se uloží tyče. Poté se tyto spoje vykují na tloušťku několika centimetrů a vkládají se podélné tyče. Je třeba je přivařit k příčníkům.

Vyztužení stěn plochými tyčemi a sítěmi

Vyztužování stěn plochými pruty - ploché pruty o rozměrech 6 x 80 mm se položí vodorovně na obě strany poškozené stěny a přišroubují se šrouby o průměru 1,6 cm. Otvory pro šrouby by měly mít průměr 4 cm, protože je ještě potřeba vyplnit opravnou m altou. Rozteč otvorů by měla být 1-1,5násobek tloušťky stěny.Ploché tyče jsou umístěny každé 2-3 m.

Vyztužení stěn síťovou výztuží je jednou z nejjednodušších a nejlevnějších metod. Po odstranění omítky, očištění a napenetrování podkladu se na poškozené nebo oslabené místo nanese vrstva omítkové m alty. Do ní je zapuštěna ocelová síť a nanesena druhá vrstva m alty. Pletivo lze dodatečně ukotvit ve zdi. Tato metoda využívá cementovo-polymerovou m altu.

Vyztužení stěn sítěmi z uhlíkových vláken a páskami - lepí se dle návrhu na poškozené stěny. K tomu je potřeba speciální cementová m alta, modifikovaná FRCM, nebo polyesterová či epoxidová pryskyřice.

Zpevňování stěn táhly a věnci

Vyztužení ocelovými táhly - vyrábí se z tyčí o průměru 2-3 cm nebo ocelových lan. Vedou od rohu k rohu stěny, zevnitř nebo zvenku budovy. Jsou umístěny nad nebo pod stropy, případně v linii stropu.Jsou připevněny k ocelovým úhelníkům probíhajícím svisle v rozích. To zprostředkovávají ocelové objímky napojené na tyto úhelníky. Pruty nebo lana také vyžadují napětí, k čemuž se používají například napínáky. Spojovací tyče umístěné venku podléhají korozi a je třeba je udržovat nebo vyměnit.

Vyztužení věnci - věnce se dělají v těch starých zdech, kde se při stavbě nedělaly. Spočívá v podepření stropu, vykování rýhy pod ním zvenčí a uložení ocelového U profilu. Lepí se na opravnou m altu a poté se plní cihlami, tedy "broušením" .

Oprava zdiva - metoda injektáže

Vyztužení injektáží spočívá ve vyvrtání otvorů procházejících trhlinami kolmo nebo pod úhlem 45o a vstřikováním látek do nich – injektory zvanými pakry – trhliny utěsnit. Může se jednat o cementovou m altu, cementovo-polymerovou hmotu, cementovou mikrom altu nebo polyuretanovou či epoxidovou pryskyřici.Velmi účinná je injektáž cementem smíchaným s pěnou. Používá se při opravách třívrstvých stěn se vzduchovými mezerami nebo stěn z dutinových cihel nebo dutinových tvárnic. Cementová pěna dobře vyplňuje dutiny. Injekcemi se zabývají specializované firmy. Rozhodují, kolik děr a kde se má udělat.

Kategorie:

Rekonstrukce