Průkaz energetické náročnosti má poskytnout znalosti o energetické náročnosti budovy. Umožní vám to lépe porozumět nákladům, které budeme muset vynaložit při užívání budovy.

Obsah

  1. Účel zavedení energetické certifikace budov
  2. Průkaz energetické náročnosti budovy
  3. Certifikát energetické náročnosti pro definici budovy
  4. Kdo vydává průkaz energetické náročnosti budovy?
  5. Platnost průkazu energetické náročnosti budovy
  6. Odpovědnosti osoby, která vydává průkazy energetické náročnosti budov
  7. Budovy podléhající certifikaci
  8. Energetická náročnost při navrhování budov
  9. Jaké údaje obsahuje průkaz energetické náročnosti budovy?
  10. Průkaz energetické náročnosti budovy jako pomoc
  11. Jak získat průkaz energetické náročnosti budovy
  12. Ovlivňuje certifikát hodnotu budovy?

Účel zavedení energetické certifikace budov

Potřebu určit energetickou náročnost budov a z dlouhodobého hlediska její omezení zaznamenala Evropská unie přijetím směrnice o energetické náročnosti budov, nazvané směrnice EPBD (Energy Performance Buildings Directive - 2002/91 / ES). Jeho primárním cílem bylo určit energetickou klasifikaci všech nově postavených, prodaných a pronajatých budov a areálů v Evropě.Dokument prezentující energetickou kvalitu budov je tzv průkaz energetické náročnosti. Směrnice EU o energetické náročnosti budov ukládala nutnost zavést vhodné právní předpisy směřující k zavedení povinné certifikace budov, a to nejpozději od 1. ledna 2009. Směrnice však neurčovala přísná, univerzální pravidla pro posuzování energetické kvality budov. budova - podrobné předpisy si stanoví jednotlivé členské státy. Definoval pouze rozsah cílů, kterých musí být dosaženo lokálními metodami. Z tohoto důvodu jsou pravidla výpočtu specifická pro jednotlivé země. V Polsku byla směrnice zavedena novelou stavebního zákona ze dne 19. září 2007, která obsahuje všechny potřebné informace o její implementaci.

Původní právní předpisy měly pouze informovat o energetické náročnosti budov. Následující předpisy specifikují minimální požadavky na energetickou náročnost budov, kterých lze dosáhnout při zachování ekonomické rentability výstavby.Směrnice 2010/31/EU se týkala energetické náročnosti nových budov, ale i stávajících budov, které se prodávají nebo pronajímají, nebo těch, které prošly významnou renovací. Zavázala členské státy EU, aby do 9. července 2012 upravily své národní předpisy o energetické náročnosti budov. Navíc od 9. července 2013 budou muset všechny postavené budovy splňovat minimální normy energetické náročnosti směrnice.

Zavedení energetické náročnosti budov je jedním z kroků v procesu snižování podílu obytných budov na změně klimatu a znečištění ovzduší. Cílem je snížit spotřebu energie v obytných budovách, využívat v nich obnovitelné zdroje energie, snížit emise oxidu uhličitého a dalších znečišťujících látek do ovzduší.

V Polsku byl dne 29. srpna 2014 přijat zákon přímo související s energetickou náročností budov, který částečně implementoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010.o energetické náročnosti budov a částečně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, kterou se mění a následně zrušují směrnice 2001/77/ES a 2003/ 30/EC.

Od roku 2014 začal v Polsku proces zpřísňování technických požadavků na obytné budovy, jehož cílem je, aby všechny nové domy byly od roku 2021 stavěny v energeticky úsporném standardu.

Na jaře 2021 připravila Rada ministrů návrhy novel zákona z roku 2014 o energetické náročnosti budov, které mají za cíl zlepšit účinnost systému hodnocení energetické náročnosti budov. Přestože se plánuje zahájení legislativních prací ve druhém čtvrtletí roku 2021, projekt stále čeká na zahájení procesu.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Energetická kvalita budovy uvedená v průkazu je údaj o množství energie potřebné pro fungování budovy se zohledněním všech jejích prvků, tj. konstrukce, instalací a použitých technických řešení.Certifikát je součástí technické dokumentace zařízení. Její vzor je uveden v nařízení ministra infrastruktury a rozvoje ze dne 27. února 2015 o metodice stanovení energetické náročnosti budovy nebo areálu. Takový dokument se vejde na čtyři stránky A4 a je složen tak, aby nedocházelo k jeho neúplnosti. Certifikát musí být navíc vyhotoven také v elektronické verzi, identické s tištěnou verzí.

Kdo vydává průkaz energetické náročnosti budovy?

Průkaz energetické náročnosti budovy mohou podle zákona ze dne 29. srpna 2014 o energetické náročnosti budov vypracovat osoby, které splňují všechny tyto podmínky:

  • má plnou právní způsobilost;

  • nejsem odsouzen za trestné činy proti majetku, věrohodnosti dokumentů, hospodářské trestné činy, padělání peněz, cenných papírů, úředních značek ani daňové trestné činy;

  • jsou absolventy vysokoškolského vzdělání a získali titul inženýr nebo magistr inženýr, inženýr architektury nebo inženýr architekt, inženýr zahradního architekta nebo inženýr zahradního architekta, požární inženýr nebo magistr požárního inženýra ,
  • nebo mít ukončené vysokoškolské vzdělání jiné než uvedené v bodě výše a postgraduální studium, jehož studijní plán zahrnuje problematiku energetické náročnosti budov, energetické audity budov, energeticky úsporné stavby a obnovitelné zdroje energie,
  • nebo mít stavební kvalifikaci pro projektování v architektonických, stavebních a stavebních, inženýrských nebo instalačních specializacích.

Seznam osob oprávněných provádět energetickou náročnost budov naleznete na stránkách Ministerstva rozvoje a technologií.

Tento seznam zahrnuje také osoby, které dříve získaly právo vydávat průkazy energetické náročnosti na základě tehdy platných předpisů.

V seznamech oprávněných osob mohou být i osoby poskytující přeshraniční služby na území Polské republiky, které jsou oprávněny vystavovat průkazy energetické náročnosti v členském státě Evropské unie, členském státě Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) - smluvní strana Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, která uzavřela dohodu s Evropskou unií a jejími členskými státy upravující volný pohyb služeb.

Je vhodné připomenout, že průkaz energetické náročnosti pro tuto budovu nemůže zpracovat osoba, která má jakýkoli vztah k procesu výstavby dané budovy, tedy stavbyvedoucí nebo projektant. Majitel má rovněž zakázáno vypracovat certifikát pro svou budovu.

Platnost průkazu energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy, známý také jako průkaz energetické kvality budovy, je platný 10 let od data jeho vydání.V případě modernizace nebo renovace, v důsledku které se změní vlastnosti objektu (např. výměna oken, kotle, zateplení), by však měl být průkaz výkonnosti vypracován nově. To je v této situaci povinností investora nebo vlastníka budovy.

Odpovědnosti osoby, která vydává průkazy energetické náročnosti budov

Autor průkazu energetické náročnosti by měl:

  • Uchovejte si vlastní průkazy energetické náročnosti po dobu 10 let,
  • uzavřete smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s přípravou certifikátů,
  • doklady (nebo jejich kopie) a údaje, na základě kterých byl průkaz energetické náročnosti vypracován, uschovejte po dobu platnosti průkazu.

Budovy podléhající certifikaci

V předchozích předpisech bylo ustanovení, že každá nová budova by měla mít průkaz energetické náročnosti.Podle zákona o energetické náročnosti budov z roku 2014 by měl být takový průkaz vydán budově (nebo její části), když je

  • pronajato,
  • prodáno.

Následující osoby nepodléhají takové povinnosti:

  • chráněné památky a budovy,
  • budovy tvořící místa uctívání a náboženských aktivit,
  • průmyslová a ekonomická zařízení nevybavená energeticky náročnými instalacemi, s výjimkou instalací vestavěného osvětlení;,
  • bytové budovy určené k užívání ne déle než 4 měsíce v roce,
  • volně stojící budovy s užitnou plochou menší než 50 m2,
  • budovy farem s indexem EP definujícím roční vypočtenou poptávku po neobnovitelné primární energii do 50 kWh/(m2∙rok).

Energetická náročnost při navrhování budov

Každý projekt nového domu obsahuje jeho energetickou náročnost zpracovanou obdobně jako průkaz. To umožňuje potenciálnímu investorovi zjistit, jakou míru spotřeby energie navrhovaná budova představuje. Charakteristiky zohledňují řešení přijatá v návrhu, na základě kterých architekt připravil jeho energetickou náročnost. Zatímco technologie montáže stěn a použité dřevo se nemusí měnit, výběr topných zařízení - ano, protože často závisí například na umístění. Volba topných zařízení, řešení větrání a klimatizace je jedním z důležitých prvků ovlivňujících energetickou náročnost budovy, která se může v průběhu realizace měnit.

Jaké údaje obsahuje průkaz energetické náročnosti budovy?

Průkaz energetické náročnosti budovy je oficiální dokument. V souladu s nařízením ministra infrastruktury a rozvoje ze dne 27. února 2015 o metodice výpočtu energetické náročnosti budov má konkrétní podobu a vzorec.

Základní prvky certifikátu jsou:

  • ukazatele roční poptávky po:

využitelná energie,

konečná energie,

neobnovitelná primární energie.

Také definováno jako

  • emise uhlíku
  • procentní podíl neobnovitelných zdrojů energie na roční potřebě konečné energie.
  • Posuvník energie

Důležitým prvkem certifikátu je obrazová hodnota ukazatele primární spotřeby energie (EP) certifikovaného zařízení prezentovaná ve formě tzv. posuvník. Vyjadřuje vypočtenou hodnotu potřeby neobnovitelné primární energie potřebné pro vytápění, větrání, přípravu teplé užitkové vody a pohon pomocných zařízení. Nejedná se však o informace, které by nám mohly jakkoli přiblížit skutečné provozní náklady objektu.Hodnota uvedená na posuvníku nám neříká přímo o energetické účinnosti nebo spotřebě energie budovy. Dosažení dostatečně nízkého EP je však jednou z technických podmínek, které musí budovy splňovat. Od roku 2014 došlo ke snížení hodnoty ukazatele EP. Od roku 2021 musí mít nově postavené domy tento ukazatel maximálně 70 kWh/(m2.rok).

  • Ukazatel potenciálních nákladů EI

Další hodnotou (na průkazu není tolik vystavena) je hodnota ukazatele konečné energie, tedy roční potřeba konečné energie na jednotku plochy místností s regulovanou teplotou vzduchu v domě nebo bytě. Tato hodnota je odhadem spotřeby energie za normálních provozních podmínek. To znamená, že teoreticky ji lze vynásobit cenou 1kWh (ale získanou ze správného paliva), čímž získáte potenciální náklady na provoz budovy. Taková konverze však nebude možná ve všech případech.Konečná energetická hodnota platí pro úrovně obnovitelné i neobnovitelné energie. Například, když máme budovu částečně napájenou solární energií (např. solární kolektory), výsledná energetická hodnota zohledňuje poptávku po energii i z tohoto zdroje a jak víme, solární energie nic nestojí. Proto je důležité interpretovat výsledky získané na certifikátu nezávislým odborníkem. Pouze na tomto základě se potenciální provozní náklady budou blížit skutečným. Bez ohledu na to je hodnota EK jednou z nejdůležitějších informací, které můžeme z certifikátu získat.

  • Podrobnosti

Průkazy energetické náročnosti budovy obsahují také údaje o velikosti a účelu budovy, její konstrukci, ploše, kubaturě a popis instalací používaných v budově.

Důležité jsou podrobné informace o poptávce po využitelné, konečné a primární energii v členění na vytápění a větrání, ohřev vody, chlazení a vestavěné osvětlení.Díky procentuálnímu zobrazení potřeby primární, konečné a využitelné energie můžeme zjistit, které prvky vytápění a větrání, teplovodní instalace a pomocná zařízení jsou v poměru k celému objektu energeticky nejnáročnější. To vám umožňuje rozhodnout o opatřeních ke snížení spotřeby energie, která mohou být uvedena v doporučeních pro ekonomicky schůdné a technicky proveditelné zlepšení energetické náročnosti budovy (na konci certifikátu).

Průkaz energetické náročnosti budovy jako pomoc

Certifikát nám neklade další poplatky a formální požadavky, ale především rozšiřuje znalosti o energetické náročnosti budovy, což nám umožní lépe pochopit strukturu nákladů, které musíme vynaložit v procesu jeho řízení. Zároveň naznačuje možnosti snížení nákladů souvisejících s energií dodávanou do zařízení.Nízké náklady na energetické využití budovy mohou být navíc jedním z prvků ovlivňujících rozhodnutí o koupi nebo pronájmu dané budovy. Nezapomínejme, že účelem certifikátů není jejich vydávání, ale propagace energeticky úsporných řešení, a tím ochrana životního prostředí.

Jak získat průkaz energetické náročnosti budovy

V případě prodeje nebo pronájmu je nutné předložit nebo vystavit platný certifikát v souladu s aktuálním stavem budovy. Bez ohledu na to, zda připravujeme certifikát pro nový nebo stávající objekt, důležitá je projektová dokumentace. V případě novostaveb by měly být změny provedené během výstavby uvedeny v projektové dokumentaci. Na základě této podrobné dokumentace a prohlídky na místě vyhotoví energetický poradce certifikát. V situaci, kdy nemáme úplnou aktuální dokumentaci zařízení, může být vyžadována inventarizace. Jedná se však o samostatnou činnost.Průkaz energetické náročnosti musí být po modernizaci také znovu vystaven. Certifikát v elektronické i tištěné podobě přikládáme k aktu prodeje/pronájmu budovy či areálu. Vlastník budovy je odpovědný za uschování dokumentu.

Ovlivňuje certifikát hodnotu budovy?

Informace o provozních nákladech stále více ovlivňují výběr projektu nebo budovy. V případě nových budov mohou údaje o spotřebě energie určit úpravy v projektech, které snižují náklady na pozdější renovace. Kromě toho mohou informace v nich obsažené výrazně ovlivnit cenu předmětu. Pokud máme na výběr ze dvou stejných budov, které se liší pouze energetickou náročností, bez váhání koupíme dům s nižší spotřebou energie. Tato situace poskytuje základ pro diverzifikaci budov a projektů z hlediska energetické náročnosti a energetické účinnosti. Informace přicházející ze zahraničí ukazují, že vliv energetické náročnosti na hodnotu budovy neustále roste spolu s růstem cen energií a tepla.

Kategorie:

Stavba