Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

V případě špatného technického stavu objektu může být vlastníkovi stavebním dozorem nařízena oprava, vyprázdnění nebo odstavení objektu, případně i demolice.

Ustanovení zákona - stavebního zákona stanoví, že stavební zařízení má být užíváno způsobem, který je v souladu s jeho zamýšleným využitím a požadavky na ochranu životního prostředí a udržováno v řádném technickém a estetickém stavu při nadměrném zhoršování jeho funkčních vlastností. a účinnost by neměla být povolena (čl. 5 odst. 2).

Vlastník objektu je navíc povinen zajistit s péčí řádného hospodáře jeho bezpečné užívání v případě působení vnějších faktorů na objekt, souvisejících s lidskou činností nebo přírodními silami (článek 61).

Tyto povinnosti zahrnují pravidelné kontroly budovy a v případě potřeby opravy.

Obsah

  1. Jaké možnosti má stavební dozor
  2. Když vrchní inspektor vydá příkaz k opravě budovy
  3. A co rozhodnutí opravit budovu
  4. Když dozor vydá příkaz k demolici
  5. Když dozorci vydají příkaz k vyklizení nebo vyřazení budovy z provozu
  6. Kdy opravit a kdy zbourat budovu
  7. PROHLÉDNOUT: šablony a formuláře ke stažení
  8. Jak se odvolat proti rozhodnutí stavebního dozoru

Jaké možnosti má stavební dozor

Pokud v důsledku kontrolního řízení orgány stavebního dozoru zjistí nesrovnalosti, měl by vlastník počítat s dalekosáhlými následky.Stavební dozor má široké možnosti, jak vymáhat povinnost uvést stavbu do řádného stavu. Za prvé možná:

  • objednat odstranění zjištěných nesrovnalostí (opravy);
  • vyhlásit příkaz k demolici nevyužívané nebo nedokončené budovy;
  • nařídit vyklidit bytový dům nebo jej vyřadit z provozu.

Když vrchní inspektor vydá příkaz k opravě budovy

Zakázka na opravu budovy - dle čl. 66 sekund 1 stavebního zákona - stavební dozor jej vydá, zjistí-li, že stavební objekt:

  • může představovat hrozbu pro lidský život nebo zdraví, bezpečnost majetku nebo životní prostředí;
  • je používán způsobem, který ohrožuje lidský život nebo zdraví, bezpečnost majetku nebo životní prostředí;
  • je ve špatném technickém stavu nebo
  • způsobuje, že jeho vzhled hyzdí prostředí.

Ne každý špatný technický stav budovy musí automaticky způsobit ohrožení lidského života nebo zdraví. Stavební dozor jej posuzuje pokaždé na základě okolností konkrétního případu. V praxi budeme řešit stav ohrožující život nebo zdraví lidí, např. když:

  • v budově je plíseň;
  • budova má nesprávný elektrický systém;
  • plynová instalace v budově netěsní;
  • zjištěno poškození konstrukčních prvků budovy;
  • existují další nesrovnalosti, které mohou v budoucnu vést například ke zřícení budovy.

Úřad rovněž vydá rozhodnutí o odstranění zjištěných nesrovnalostí, pokud je objekt řádně užíván, ale jeho stav způsobuje popsaná ohrožení.

Příčinou nevyhovujícího technického stavu může být jak běžné opotřebení objektu v důsledku času, tak i mimořádné působení, např. přírodní síly. Může se také jednat o porušení technických a stavebních předpisů, zejména ustanovení Nařízení o technických podmínkách, které musí stavby splňovat, a jejich umístění. V takové situaci by měl dozorový úřad určit a ve vydaném rozhodnutí uvést, která konkrétní ustanovení zákona byla porušena.

Stejně důležité je pečovat o estetický stav budovy. Jak již bylo zmíněno, dozorové orgány mají právo nařídit nám odstranění nesrovnalostí, pokud zjistí, že naše stavba hyzdí okolí svým obrazem. V praxi se to nejčastěji týká budov běžně známých jako chatrče, tedy zvenčí velmi zanedbaných budov, které se nacházejí v centrech měst nebo mezi veřejnou vybaveností. Pokud se podoba takových zařízení výrazně liší od ostatních objektů v okolí, budou orgány dozoru povinny uložit příslušné příkazy směřující k odstranění tohoto stavu.V takové situaci si mohou objednat např. obnovu střechy nebo fasády budovy.

A co rozhodnutí opravit budovu

Úřad stavebního dozoru může dle svého uvážení stanovit termín, do kterého máme určité činnosti provést. Tento termín samozřejmě musí zohledňovat rozsah stavebních prací nutných k provedení a reálné možnosti jejich realizace.

Úřadem stanovený termín odstranění nesrovnalostí by měl zohledňovat okolnosti, jako je potřeba zpracování technické a stavební dokumentace a případné vyprázdnění některých prostor, a také roční období, které je pro řadu stavebních prací důležité. Důležitá je také časová náročnost jednotlivých prací a pořadí, v jakém jsou prováděny – zda je lze provádět paralelně, nebo je nutné je provádět postupně. Finanční situace vlastníka nebo správce objektu, tedy okolnosti, zda má dostatek finančních prostředků na provedení prací směřujících k odstranění zjištěných nesrovnalostí, by zde však neměla být rozhodující.Velmi důležitá je také jejich povaha - není pochyb o tom, že v případě ohrožení života nebo zdraví by úřad měl stanovit lhůtu pro odstranění nesrovnalostí co nejkratší cestou, přičemž problematika hyzdení životního prostředí takový postup nevyžaduje. pospěš si.

Ustanovení stavebního zákona neurčují, jaký druh stavebních prací může úřad vlastníkovi nařídit v rozhodnutí vydaném podle čl. 66. Může se tedy jednat o výměnu jednotlivých prvků (např. střešní krytiny), renovaci, rekonstrukci některých částí budovy (jako jsou komíny, stěny), zlepšení estetiky okolí, opravu podlahy a dokonce i nátěr či renovaci jednotlivé prvky stavby. Mohou to být také roboti, kteří jsou pouze průběžnou údržbou. Objednané práce by měly být použity k uvedení stavby do předchozího stavu (s přípustností použití jiných stavebních výrobků než původně použitých). Nemohou však vést k rekonstrukci, přístavbě či nástavbě objektu.Dozor rovněž nemá právo nařizovat majiteli používání určitých materiálů. Může pouze určit, co má být výsledkem výkonu objednaných prací majitelem.

V každém případě je podkladem pro provedení těchto prací pouze rozhodnutí vydané na základě čl. 66 sekund 1 stavebního zákona. Důležité je, že může nařídit provedení prací, které jinak vyžadují získání stavebního povolení nebo podání ohlášení.

Když dozor vydá příkaz k demolici

Podle čl. 67 sekund 1 stavebního zákona, jestliže nevyužívaná nebo nedokončená stavba není vhodná k obnově, rekonstrukci nebo dostavbě, vydá stavební dozor rozhodnutí, kterým nařídí vlastníkovi nebo správci stavbu zbourat a uklidit, a určí termíny zahájení. a dokončení těchto prací.

Příkaz k demolici se může týkat dvou typů budov:

  • nedokončeno a
  • hotové, ale nepoužité.

Úřad stavebního dozoru tedy nemá právo nařídit demolici obydlené budovy na základě uvedeného ustanovení.

Aby mohlo být vydáno rozhodnutí o demolici stavby, musí být její stav nevratný, tzn., že rekonstrukce, rekonstrukce nebo konkrétní dokončovací práce nemají šanci stavbu uvést do užívání. V praxi demoliční příkaz vyplývající z čl. 67 sekund 1 se týká nejčastěji budov, které byly desítky let nevyužívané a hrozí jim zřícení. Výjimkou jsou nevyužité nebo nedokončené objekty zapsané v rejstříku památek, pro které je vyhláškou absolutní zákaz demolice.

Postup při vedení řízení před vydáním rozhodnutí o nařízení odstranění stavby se řídí ustanoveními vyhlášky o podmínkách a postupu při odstraňování nevyužívaných nebo nedokončených staveb. Nejprve stavební dozor:

  • určuje důvody, proč vlastník nebo správce budovy neprovede její renovaci, rekonstrukci nebo dokončení;
  • kontroluje a posuzuje technický stav zařízení a v případě oprávněných pochybností o stavu tohoto zařízení nařizuje jeho majiteli nebo vedoucímu zpracovat odborný posudek osobou s příslušnou kvalifikací;
  • drží soud.

V poskytování umění. 67 sekund 1 nestanoví pevnou lhůtu, ve které má vlastník stavbu zbourat a prostor uklidit. Vyhláška však stanoví pouze nejkratší možnou dobu pro zahájení bouracích prací - 6 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o demoličním příkazu, tato lhůta však může být i mnohem delší. Termín ukončení demoličních prací a vyklizení území může orgán dozoru stanovit dle posouzení tohoto orgánu, měl by však být technicky odůvodněný.

Když dozorci vydají příkaz k vyklizení nebo vyřazení budovy z provozu

Na základě čl. 68 stavebního zákona může stavební dozor nařídit:

  • vyprázdnění obydlené budovy nebo
  • vyřazení z provozu celé nebo části neobydlené budovy.

Toto nařízení se vztahuje pouze na budovy určené k lidskému bydlení.

Taková rozhodnutí lze učinit pouze tehdy, když budově hrozí bezprostřední zřícení. Pokud zřícení reálně nehrozí, měl by stavební dozor vydat rozhodnutí o odstranění nesrovnalostí dle čl. 66.

Rozhodnutí na základě čl. 68 souvisí. To znamená, že pokud se zjistí, že objektu bezprostředně hrozí zřícení, dozor nejen může, ale je dokonce povinen vydat rozhodnutí o nařízení jeho vyklizení nebo vyloučení z užívání.Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi závažné rozhodnutí, nemůže být pochyb o tom, že by měl být objekt vyklizen nebo vyřazen z užívání. Proto je stavební úřad povinen provést prohlídku stavby, v rámci které zjistí reálné riziko jejího zřícení. V ustanovení Čl. 68 rovněž nestanoví konkrétní datum, do kterého má být povinnost vyklidit/odstavit budovu splněna. Orgán dozoru má právo toto datum stanovit dle svého uvážení na základě skutkových okolností konkrétního případu. V případě obydlených objektů by však mělo jít o rychlé termíny. V případě opuštěných prostor obvykle takový spěch nebude.

Kdy opravit a kdy zbourat budovu

Umění. 66 a Čl. 67 stavebního zákona se částečně doplňují. Pokud vlastník objektu prohlásí, že bude provádět sanační, dokončovací nebo rekonstrukční práce a je to podle názoru stavebního dozoru technicky možné, mělo by být vydáno rozhodnutí o druhu prací, které je třeba provést podle čl.66. Pokud však vlastník jasně prohlásí, že tyto práce nemíní provádět, může dozor vydat rozhodnutí o demoličním výměru podle 10 odst. 1 písm. 67. Obdobně tomu bude, pokud vlastník povinnosti, které mu byly uloženy, neplní. Při vydání rozhodnutí je proto na prvním místě objektivní technický stav objektu a možnost jeho uvedení do provozuschopného stavu rekonstrukcí a poté vůle vlastníka provést požadované stavební práce.

PROHLÉDNOUT: šablony a formuláře ke stažení

  • Stavební povolení: šablona žádosti
  • Oznámení stavby: šablona aplikace
  • Ohlášení stavebních prací
  • Požadavek na rozšíření budovy
  • Uplatnění nástavby - úprava podkroví
  • Oznámení o zahájení stavebních prací
  • Žádost o územní rozhodnutí
  • Vzor oznámení o ukončení stavebních prací
  • Povolení používat stavební objekt
  • Změna stavebního povolení na dům. Přihláška a postup
  • Povolení k demolici
  • Hlášení koupě nemovitosti: formulář IN-1
  • Převod stavby nebo jiné ohlášení stavby
  • Převod stavebního povolení

Jak se odvolat proti rozhodnutí stavebního dozoru

Vlastník (správce) stavby se může proti rozhodnutí stavebního dozoru odvolat. Měly by být předloženy do 14 dnů ode dne následujícího po dni, kdy jsme obdrželi rozhodnutí. Pokud jsme například rozhodnutí obdrželi 5. srpna, je třeba odvolání podat nejpozději do 19. srpna. To znamená, že nejpozději v tento den musíme:

  • odešlete je přímo do kanceláře;
  • odeslat jako elektronický dokument a získat oficiální potvrzení o přijetí nebo
  • pošta na polské poště.

Pokud poslední den připadne na sobotu nebo státní svátek, lhůta končí následující pracovní den.

Předpisy nevyžadují žádnou zvláštní formu pro odvolání proti správnímu rozhodnutí. Ačkoli taková povinnost neexistuje, stojí za to odůvodnit svůj postoj v odvolání. Z dopisu musí být patrné, že s rozhodnutím úřadu nesouhlasíte. Mělo by také jasně uvádět, proti kterému rozhodnutí se odvoláváte, tj. jeho číslo, datum vydání a číslo jednací. Dále je nutné uvést vaše úplné údaje (jméno, příjmení, adresa) a podepsat se.

Podáváme odvolání k orgánu druhého stupně, ale prostřednictvím orgánu prvního stupně. To znamená, že náš dopis předáváme stejnému úřadu, který vydal rozhodnutí. Vyhoví-li orgán prvního stupně odvolání, samostatně napadené rozhodnutí změní nebo zruší. Pokud k odvolání nepřihlíží, zašle jej nadřízenému orgánu.

Pokud souhlasíme s rozhodnutím odvolacího orgánu, máme právo podat stížnost ke zemskému správnímu soudu.

Pomozte vývoji webu a sdílení článku s přáteli!

Kategorie:

Provoz domu