Na přání lze postavit altán od 35 m2 do 70 m2, tedy bez nutnosti stavebního povolení. Vysvětlujeme, jak postavit dům na žádost podle polského řádu.

Letní dům je únikem z každodenního života. Malý ráj na zemi, daleko od shonu, hluku, přeplněných ulic. Mezi okolní zelení si můžeme užít chvíle odpočinku. Než se tak ale stane, vysvětlíme všechny formality a postupy, které je nutné splnit, aby bylo možné legálně postavit letohrádek. Dne 3. ledna 2022 vstoupila v rámci Polish Deal v platnost novela ustanovení stavebního zákona a zákona o územním plánování a rozvoji.Představuje mj možnost výstavby altánů do 70m2 na základě ohlášení, tedy bez nutnosti žádat o stavební povolení. Vysvětlujeme krok za krokem, co udělat pro stavbu takového domu.

GALERIE: návrhy rekreačních chat

Návrh domu DL400 se střešními okny, architekt Marek Dąbrowski. Rekreační dům, lze umístit na malý úzký pozemek. Podívejte se na tento návrh domu

Obsah

  1. GALERIE: návrhy rekreačních chat
  2. Definice chaty
  3. Chalupa na přání
  4. Výstavní plocha letohrádku na přání
  5. Chata na vyžádání: velikost pozemku a hustota zástavby
  6. Pozemní chata
  7. Chalupa: stavba na žádost se stavebním projektem
  8. Co zkontrolovat před podáním žádosti o výstavbu rekreačního domu?
  9. Jak připravit žádost o stavbu rekreačního domu?
  10. Jak podat ohlášení stavby rekreačního domu?
  11. Kdy může kancelář protestovat?
  12. Potřebujete stavební povolení na přípojky?
  13. Kolik stojí stavba altánku?
  14. Jaký pozemek na letní dům? Postavíme letní dům na zemědělském pozemku?
  15. Technické podmínky, které musí splňovat letní dům

Definice chaty

Předpisy neobsahují právní definici altánu, ale vzhledem k jeho účelu, tj. sezónní využití, nikoli celoroční, by měl být považován za objekt pro individuální rekreaci (tj. určený k pravidelnému odpočinku, v v souladu s vyhláškou o technických podmínkách budov a jejich umístění).Stavbu, která je uzpůsobena k celoročnímu užívání, definuje zákonodárce jako stavbu pro bydlení. Proto je důležité tyto dva pojmy rozlišovat. Je to o to důležitější, že při výstavbě bytového domu se na nás vztahuje více formalit a požadavků vyplývajících z ustanovení stavebního zákona a technických podmínek. Při stavbě domu určeného k pravidelnému odpočinku není zákonodárce tak přísný.

Chalupa na přání

Novela implementující oznámení o Polské dohodě byla zavedena zákonem ze 17. září 2021, kterým se mění zákon - stavební zákon a zákon o územním plánování a rozvoji. Nové předpisy vstoupily v platnost 3. ledna 2022

V rámci novely byl rozšířen katalog stavenišť, která nevyžadují stavební povolení, ale vyžadují ohlášení. Jednou z přidaných investic do tohoto katalogu jsou samostatně stojící, jednopodlažní objekty individuální rekreace se stavební plochou větší než 35 m2, avšak nepřesahující 70 m2, s rozpětím konstrukčních prvků do 6 m, konzolový dosah - až do 2 ma na každých 500 m2 plochy pozemku může připadat jeden takový objekt.

Důležité! Samostatně stojící, jednopatrové letní domy se zastavěnou plochou více než 35 m2, ale nepřesahující 70 m2, s rozpětím konstrukčních prvků do 6 m, dosah konzoly - do 2 m (na každých 500 m2 plocha pozemku může být jeden takový objekt) může být postaven na samotné aplikaci.

Abyste mohli postavit letní dům na přání, musíte se ujistit, že splňuje určité požadavky. V první řadě se musí jednat o samostatně stojící altán, tedy nespojený s jiným stavebním objektem a bez použití prvků jiného stavebního objektu při jeho výstavbě.

Další důležitou podmínkou pro stavbu letohrádku na přání je, aby se jednalo o jednopodlažní objekt. To znamená, že podkroví v letním domě nelze použít. Stavební zákon nestanoví možnost postavit letní dům do 70 m² s podkrovím pouze na základě žádosti. Podle předpisů je mezipatro nebo nevyužitelné podkroví, tzvpodkroví!

Pokud si navíc chcete postavit letohrádek na přání, musí se jednat o tzv. objekt pro individuální rekreaci. Podle Čl. 29 odst. 1 bod 16 stavebního zákona se stavbou pro individuální rekreaci rozumí stavby určené k periodické rekreaci se zastavěnou plochou do 35 m2 nebo nad 35 m2, nejvýše však 70 m2, s rozpětí konstrukčních prvků do 6 ma poloměr konzoly do 2 m - počet těchto budov na pozemku nesmí být větší než jedna na každých 500 m2 plocha pozemku.

Výstavní plocha letohrádku na přání

Zastavěná plocha altánku tedy může být přes 35m2, maximálně však 70m2. Do plochy stavby se nezahrnují altány, skleníky, skleníky nebo kůlny, pokud se jedná o samostatné objekty, tj. mají své samostatné stěny a nejsou spojeny s jiným objektem průchodem. Do této oblasti nejsou zahrnuty ani podzemní části budovy, jako jsou sklepy, garáže, základové zdi, světlíky, balkony, přesahy střech a sekundární prvky, jako jsou rampy a venkovní schodiště.To znamená, že na přání můžeme postavit letní dům s garáží nebo suterénem výrazně přesahujícím velikost samotné budovy.

Chata na vyžádání: velikost pozemku a hustota zástavby

V případě stavby letohrádku na přání je důležitá i velikost pozemku a hustota zástavby. Počet budov na pozemku nesmí být větší než jedna na každých 500 m2 plochy. Mělo by být vyjasněno, že fráze „jeden na každých 500 m2“ neznamená, že pro použití navrhovaného oznamovacího postupu je zapotřebí pozemek o velikosti alespoň 500 m2. „Každých 500 m2“ plochy pozemku znamená – jako v případě obdobných stavebně právních předpisů o maximální hustotě zástavby – konkrétní rozsahy velikosti této plochy (určené „počátkem“ uvedené velikosti – tj. každý „ začátek" 500 m2). První oddělení bude obsahovat jakoukoli plochu nepřesahující 500 m2, další oddělení bude pokrývat plochu větší než 500 m2 a nepřesahující 1000 m2 atd.V případě pozemku o výměře 500 m2 a méně bude možné postavit pouze jeden letní dům se stavební plochou do 70 m2. Požadavek na umístění jednoho zařízení na každých 500 m2 plochy pozemku má být mechanismem, který zajistí, že navržená instituce bude sloužit pouze individuálním účelům, nikoli výstavbě sídlišť s více jednotkami.

Zároveň bylo s ohledem na bezpečnostní hledisko zavedeno omezení, aby rozpětí konstrukčních prvků v letních domech nebylo větší než 6 m a rozsah konzol byl omezen na 2 m. Ve stavebnictví V praxi se předpokládá, že přípustné rozpětí trámů v dřevěném stropě, počítané ve světle stěn, je 6 m.

Chalupa: stavba na žádost se stavebním projektem

Co je to zjednodušený postup? V případě letohrádků o rozloze do 70 m2 se používá zjednodušený postup, tzv. podání stavebních projektů.To znamená, že pro stavbu altánku nebudete muset žádat o stavební povolení. Stačí stavbu ohlásit na příslušném úřadě, ale k ohlášení stavby letohrádku bychom měli přiložit ještě dva dokumenty:

  • prohlášení o převzetí odpovědnosti za vedení stavby - pokud se nerozhodneme jmenovat stavbyvedoucího a
  • prohlášení o úplnosti dokumentace přiložené k žádosti.

Dalším zjednodušením je, že stavba takového letohrádku může probíhat bez účasti stavbyvedoucího. Bude tedy na nás, zda takového profesionála najmeme nebo ne.

Důležité! Stavba altánu do 70m2 může probíhat bez účasti stavbyvedoucího.

Zjednodušení postupu v případě altánů také znamená, že vlastníci sousedních nemovitostí nebudou moci vznášet námitky proti naší stavbě.Na takové právo mají sousedé nárok pouze v případě stavby vyžadující stavební povolení. Nová úprava pouze stanoví, že architektonický a stavební správní orgán zveřejní po dobu nejméně 30 dnů a nejvýše 60 dnů ve Věstníku veřejných informací na webových stránkách úřadu, který mu slouží, informace o započaté stavbě. . Teprve odtud se naši sousedé budou moci dozvědět o započaté investici.

Stavba altánu bude vyžadovat ohlášení orgánů stavebního dozoru a projektanta vykonávajícího autorský dozor nad souladem stavby s projektem předpokládaného termínu zahájení stavebních prací. Před zahájením stavby bude nutné provést zaměření pozemku a po postavení domu provést geodetický soupis skutečného stavu.

Důležité! V případě nepřítomnosti stavbyvedoucího bude povinností investora zajistit vypracování geodetického soupisu skutečného stavu stavby.

Je třeba připomenout, že nové předpisy nás nezbavují povinnosti uplatňovat technické a stavební požadavky stanovené v ustanoveních nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách potkávají budovy a jejich umístění, tedy mimo jiné od dodržení vhodných odstupů od hranic investičního pozemku, zaručující, že oblast dopadu rozestavěné stavby je omezena na pozemek, na kterém bude postavena.

Co zkontrolovat před podáním žádosti o výstavbu rekreačního domu?

Před podáním žádosti o stavbu altánu bychom si měli nejprve ověřit, zda se na území, kde se náš pozemek nachází, vztahuje místní územní plán. Ze záznamů takového záměru zjistíme, zda na daném pozemku můžeme postavit tento typ stavby, a pokud ano, jaké jsou na něj požadavky. V závislosti na oblasti se mohou požadavky na jednotlivé konstrukční prvky lišit, kupř.nebude možné postavit dům s plochou střechou, protože podle plánu by měl být úhel střechy 40-45 stupňů.

Pokud však pro dané území neexistuje přijatý územní plán územního rozvoje, bude obvykle nutné získat rozhodnutí o stavebních podmínkách. Regulativy jsou v této věci značně nejednoznačné, proto bude nejlepší se informovat u starosty, kterému hodláme žádost podat, případně na obecním úřadě, zda bude nutné získat v daném území územní rozhodnutí na budova postavená na základě aplikace.

Důležité! Před nahlášením stavby altánu si ověřte ustanovení ÚP a podmínky rozvoje.

Jak připravit žádost o stavbu rekreačního domu?

Žádost o stavbu letohrádku vyplňte na speciálním formuláři, ve kterém uvedeme:

  • místo a číslo pozemku(ů), na kterých bude stavba umístěna;
  • druh, rozsah a způsob provádění stavebních prací - zde je třeba specifikovat, z jakých materiálů bude dům postaven, specifikovat jeho parametry - např. rozvojová plocha (počítáno po obrysu vnějších stěn), výška nebo úhel sklonu střechy (pokud se pozemek nachází v území, pro které byl přijat místní územní plán rozvoje, ve kterém byly definovány ukazatele rozvoje, může být nutné uveďte v oznámení takové parametry, jako je rozvojová plocha ostatních staveb na pozemku, plocha zpevněných a zelených ploch pozemku, plocha samotného pozemku);
  • vnitřní instalace, kterými bude budova vybavena a
  • datum zahájení stavebních prací.

K žádosti o stavbu letohrádku je nutné přiložit:

  • prohlášení o právu užívat nemovitost pro stavební účely,

a také podle vašich potřeb:

  • vhodné náčrty nebo nákresy - jedná se o nákresy/náčrty jako je průmět budovy nebo pohledy a také nákres znázorňující umístění budovy na pozemku. To by mělo být provedeno na kopii katastrální nebo kmenové mapy (taková mapa je k dispozici na odboru geodézie magistrátu). Výkresy by měly obsahovat rozměry budovy, její vzdálenost od hranic pozemku a další charakteristické objekty (např. další budovy na našem pozemku a sousední pozemky);
  • povolení, ujednání a stanoviska vyžadovaná samostatnými předpisy - v některých případech se může ukázat, že kromě výše uvedeného budou potřeba dokumenty, povolení, souhlasy a stanoviska vyžadovaná samostatnými předpisy.

Navíc, jak již bylo zmíněno výše, nové předpisy stanoví, že k ohlášení stavby letohrádku musíme přiložit také:

  • prohlášení o převzetí odpovědnosti za vedení stavby - pokud se nerozhodneme jmenovat stavbyvedoucího a
  • prohlášení o úplnosti dokumentace přiložené k žádosti.

Důležité! V případě odstoupení stavbyvedoucího ponese plnou odpovědnost za stavbu vlastník jako investor.

Jak podat ohlášení stavby rekreačního domu?

Stavba altánu do 70 m2 se hlásí místnímu starostovi nebo městskému úřadu s právem obce), na odboru architektonickém a stavebním. Oznámení by mělo být učiněno před datem zamýšleného zahájení stavebních prací. S pracemi můžeme začít, pokud úřad do 21 dnů ode dne doručení oznámení nevznese námitku. Za datum podání námitky se považuje datum podání dopisu na poště.

V případě jakýchkoliv nedostatků či nesrovnalostí v ohlášení stavby altánu nám úřad uloží povinnost ohlášení ve stanovené lhůtě doplnit. Uložením takové povinnosti se přerušuje běh 21denní lhůty pro podání námitky úřadu.Pokud žádost nedoplníme ve lhůtě stanovené úřadem, podá proti naší žádosti námitku formou rozhodnutí.

Důležité! Stavební práce bychom měli zahájit do 3 let od data jejich zahájení uvedeného v ohlášení.

Pokud nezahájíme práce do 3 let od data zahájení uvedeného v oznámení, naše oznámení pozbude platnosti a budeme se muset znovu zaregistrovat, abychom mohli zahájit stavbu.

Kdy může kancelář protestovat?

Úřad může na základě rozhodnutí vznést námitky proti naší žádosti o stavbu letohrádku, pokud:

  • ohlášení se týká stavby nebo provádění stavebních prací podléhajících povinnosti získat stavební povolení;
  • výstavba nebo provádění stavebních prací, na které se vztahuje ohlášení, porušuje ustanovení místního územního plánu rozvoje, územního rozhodnutí nebo jiných předpisů;
  • oznámení se týká stavby dočasné stavby v místě, kde taková stavba existuje.

Může se také stát, že nám úřad uloží povinnost získat povolení k provedení konkrétního zařízení nebo stavebních prací podléhajících oznamovací povinnosti. To bude případ, kdy realizace takových prací může mít za následek:

  • porušení ustanovení místního územního plánu rozvoje,
  • porušení územního rozhodnutí,
  • hrozba pro bezpečnost osob nebo majetku;
  • zhoršování životního prostředí nebo stavu památkové péče;
  • zhoršení zdravotních a hygienických podmínek;
  • zavádění, konsolidace nebo zvyšování omezení nebo obtěžování sousedních oblastí.

Potřebujete stavební povolení na přípojky?

Podle ustanovení stavebního zákona není nutné žádat o povolení ke stavbě přípojek.To se týká jak přípojek souvisejících se stavebním objektem, tak přípojek vedoucích k nezastavěným pozemkům. Výstavbu přípojek lze provádět i bez podání ohlášení. Máme právo zvolit postup výstavby přípojek.

Takže se můžeme rozhodnout stavět:

  • na základě oznámení (článek 30 stavebního zákona) nebo
  • bez upozornění (článek 29a stavebního zákona).

Důležité je, aby bez ohledu na zvolený postup výstavba přípojek probíhala v souladu s podmínkami a požadavky stanovenými danou síťovou společností. To znamená, že byste se měli předem seznámit s platnými průmyslovými předpisy upravujícími podmínky připojení ke konkrétním sítím.

Při rozhodování o vybudování přípojek na základě ohlášení bychom měli stavbu přípojky ohlásit místně příslušnému stavebnímu a stavebnímu správnímu úřadu. Celý postup se řídí stejnými pravidly jako v případě nahlášení stavby letohrádku.

V žádosti proto uvedeme druh, způsob a rozsah stavebních prací spolu se stanoveným termínem zahájení stavebních prací. K přihlášce přikládáme:

  • prohlášení o právu užívat nemovitost pro stavební účely,
  • náčrty nebo výkresy, jakož i povolení, uspořádání a stanoviska vyžadovaná samostatnými předpisy,
  • plán rozvoje pozemku nebo oblasti s technickým popisem instalace, vypracovaný projektantem s příslušnou stavební kvalifikací

Oznámení musí být provedeno před zahájením stavebních prací. Pokud do 21 dnů ode dne doručení ohlášení příslušný úřad stavebního a stavebního úřadu nevznese námitku, lze stavbu přípojek provádět bez překážek.

Pokud se rozhodneme vybudovat spojení bez upozornění, měli bychom vytvořit plán místa spojení na mapě.Tento plán zpracováváme na kopii aktuální hlavní mapy nebo jednotkové mapy převzaté do státního geodetického a kartografického zdroje. Zpracováním územního plánu napojení by měl být pověřen projektant s odpovídající odbornou kvalifikací. Pravidla pro vypracování územního plánu přípojky jsou stanovena v zákoně geodetickém a kartografickém, pravidla pro provádění jednotlivých přípojek - v energetickém zákoně, resp.

Kolik stojí stavba altánku?

Cena stavby altánku závisí na mnoha faktorech, především na povrchu nebo materiálech, které budou při stavbě použity. Zhruba se dá předpokládat, že za stavbu středně velkého letohrádku zaplatíme asi 35-45 tisíc PLN. zlotý.

Důležité! Na stavbu rekreačního domu se vztahuje nižší DPH ve výši 8 %.

Zvýhodněná sazba DPH, tzn.8 % místo 23 % se vztahuje na služby spočívající v prodeji, výstavbě, rekonstrukci, renovaci nebo modernizaci budov nebo jejich částí zahrnutých do stavby zahrnuté v programu sociálního bydlení. Žert. 41 sec. 12a ve spojení s Čl. 2 bodu 12 zákona o DPH vyplývá, že „budovy spadající do programu sociálního bydlení“ je třeba chápat jako:

  1. Obytné budovy k trvalému bydlení zařazené v Polské klasifikaci budov v divizi 11 nebo jejich části, kromě obchodních prostor;
  2. Obytné prostory v nebytových budovách zařazených v PKOB v oddíle 12 a dále zařízení zařazená v PKOB ve třídě ex 1264 - pouze budovy zdravotnických zařízení poskytujících ubytovací služby s lékařskou a ošetřovatelskou péčí, zejména pro seniory a zakázáno.

Polská klasifikace budov specifikovaná v nařízení Rady ministrů ze dne 30. prosince 1999 v sekci 11 uvádí:

  • grupa 111 - Rodinné obytné budovy, tj. samostatné budovy jako: pavilony, vily, rekreační chaty, hájovny, selské usedlosti (bez hospodářských budov), venkovská sídla, letní domy atd. domy dvojdomky nebo řadové domy, kde každý byt má svůj vlastní vchod v přízemí;
  • grupa 112 - Budovy se dvěma byty a více byty, tj. samostatné budovy, dvojdomy nebo řadové domy se dvěma byty, ostatní obytné budovy, jako jsou: obytné domy se třemi a více byty;
  • grupa 113 - Stavby pro hromadné bydlení, tj. domovy sociální péče, dělnické hotely, koleje a školní koleje, studentské koleje, sirotčince, domovy pro bezdomovce, obytné budovy v areálu kasáren, věznic a nápravných zařízení zařízení, vazební věznice, budovy rezidencí biskupů a prezidenta Polské republiky.

Z výše naznačených ustanovení vyplývá, že v případě stavby altánku je zcela možné využít sníženou sazbu DPH.

Jaký pozemek na letní dům? Postavíme letní dům na zemědělském pozemku?

V polském právu neexistuje koncept rekreačního pozemku. Stejně jako v případě letohrádku je třeba předpokládat, že takový pozemek bude územím, kde je povolena pouze rekreační zástavba - tedy výstavba individuálních rekreačních objektů pro periodický odpočinek.

Do jakého typu má být konkrétní pozemek zařazen, se dozvíme z ustanovení místního územního plánu rozvoje. Pokud záměr umožní rekreační zástavbu, nebude problém se stavbou letohrádku. Pokud ustanovení záměru počítá s bytovou výstavbou, budeme moci postavit i altán, ale v tomto případě bude muset splňovat technické a právní požadavky, které jsou určeny pro celoroční obytné domy.Když plán zakazuje rozvoj konkrétní oblasti, je situace také jasná. Mnoho lidí si asi klade otázku, jak je to se zemědělskými pozemky? Je možné na zemědělském pozemku postavit dům pro pravidelný odpočinek.

Zemědělské pozemky jsou mnohem levnější než stavební pozemky. Navíc se obvykle nacházejí obklopené lesy a loukami a zdají se být ideálním místem pro stavbu letohrádku na nich. Zda je pozemek zemědělským pozemkem zjistíme z katastru nemovitostí.

U zemědělských pozemků budou klíčové podmínky obsažené v místním územním plánu rozvoje nebo v rozhodnutí o stavebních podmínkách. Pokud místní územní plán umožňuje zástavbu usedlostí, teoreticky se zdá možné na takovém pozemku postavit letohrádek.

Koncepci zástavby usedlostí lze nalézt v nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách budov a jejich umístění.Je třeba jimi rozumět zejména obytné stavby, hospodářské budovy nebo stavby hospodářských zvířat v rodinných farmách, chovných nebo zahradnických farmách a lesních farmách. Jak můžete snadno vidět, tato definice není přesná.

Především tato definice přesně nespecifikuje, co se myslí obytná budova. Ustanovení neuvádí, zda existují omezení pro výstavbu obytných budov na stanovišti, například z hlediska velikosti budovy. Není jasné, kdo může takové stavby postavit. Je jisté, že stavby na pozemku určeném k výstavbě usedlostí by měly souviset s prací zemědělců. Samozřejmě v závislosti na druhu, formě nebo směru činnosti zemědělce – ať už se bude jednat o pěstování rostlin, chov zvířat nebo jinou produkční činnost v zemědělství – lze tyto stavby rozlišit, ale v každém případě musí být spojeny s usnadněním farmářská práce.

Provinční správní soud v Gliwicích v rozsudku ze dne 5. února 2016, sp. II SA/GI 919/15 uvedl, že:

„V současném právním řádu neexistují žádné právní definice ani hospodářské budovy, ani stanoviště. Vysvětlení obsažené v § 3 bod 3 nařízení ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách, které musí stavby splňovat, a jejich umístění (Sbírka zákonů z roku 2015, bod 1422) nelze považovat za legální definici pojmu zástavba usedlosti. ) . Není důvod předpokládat absolutní rozsah této definice v nařízení. Jelikož v u.p.z.p. hospodářské budovy nebyly definovány, pak je třeba tento pojem chápat tak, jak je chápán v běžném jazyce, tedy jako budovy související s provozem farmy."

Výše uvedené neznamená, že na takovém pozemku nelze postavit obytný dům nebo altán. Bylo by však mnohem jednodušší postavit dům pro člověka, který má vztah k zemědělství, než pro člověka, který není zemědělec.

Pokud je daný pozemek v místním územním plánu určen pro zemědělskou výrobu, např. plodiny, pak jedinou možností, jak na tomto území postavit zařízení, je změnit účel pozemku, který je proveden v místním plán územního rozvoje. Jedná se však o zdlouhavou a zdlouhavou proceduru a ne vždy skončí pro potenciálního investora uspokojivě. V některých případech vyžaduje taková změna souhlas ministra odpovědného za rozvoj venkova. Žádost o změnu územního plánu se podává přednostovi obce (starostovi nebo hejtmanovi města). Je třeba poznamenat, že zákon nestanoví lhůtu, ve které je třeba tuto žádost posuzovat, což znamená, že v praxi to trvá velmi dlouho.

Pokud není v daném území přijat územní plán, pak v případě zemědělského pozemku bude nutné požádat i o rozhodnutí o podmínkách zástavby a pozemkových úprav. Vydání rozhodnutí o pozemkových úpravách a podmínkách rozvoje v souladu s ustanovením zákona ze dne 27.3.2003.o územním plánování a rozvoji je možné pouze při společném splnění následujících podmínek:

  1. alespoň jeden sousední pozemek, přístupný ze stejné veřejné komunikace, je zastavěn tak, aby umožňoval definovat požadavky na novou zástavbu z hlediska návaznosti funkcí, parametrů, znaků a ukazatelů zástavby a územního rozvoje, včetně rozměrů a tvarových architektonických prvků budov, stavebních linií a intenzity využití území;
  2. stránka má přístup na veřejnou komunikaci;
  3. stávající nebo plánované inženýrské sítě, s přihlédnutím k ust. 5, je dostačující pro projekt stavby;
  4. plocha nevyžaduje souhlas ke změně využití zemědělské a lesní půdy pro nezemědělské a nelesní účely nebo se na ni vztahuje souhlas získaný při zpracování územních plánů, kterým skončila platnost podle čl. 67 starého, zastaralého zákona ze 7. července 1994.o zónování;
  5. rozhodnutí je v souladu se samostatnými ustanoveními.

Výše uvedený bod 1 se nevztahuje na hospodářské budovy, pokud plocha statku spojeného s tímto objektem přesahuje průměrnou výměru statku v dané obci.

Je to důležité, protože pokud pozemek, na který se vztahuje žádost o vydání rozhodnutí o podmínkách pozemkových úprav, nebude splňovat výše uvedené podmínky, nebude takové rozhodnutí vydáno, což bude mít za následek nemožnost zastavění předmětného pozemku. .

Také byste měli věnovat pozornost výše uvedenému bodu. 4, kterým se určuje vydání rozhodnutí o podmínkách rozvoje a pozemkových úprav za podmínky, že není požadován souhlas se změnou využití zemědělské a lesní půdy pro nezemědělské a nelesní účely. Takový souhlas se nevyžaduje u pozemků označených v evidenci jako pustina nebo pozemky nižší produkční užitkovosti, tedy pozemky tříd IV-VI.U zemědělských pozemků tříd I-III platí pravidlo, že ke změně účelu pozemku je nutný souhlas. Zákon ze dne 3. února 1995 o ochraně zemědělské a lesní půdy však osvobozuje od nutnosti získat souhlas ministra odpovědného za rozvoj venkova, pokud pozemek splňuje následující podmínky:

  1. alespoň polovina plochy každého kompaktního pozemku je obsažena v kompaktní zastavěné ploše;
  2. nachází se nejvýše 50 m od hranice nejbližšího stavebního pozemku ve smyslu zákona ze dne 21. srpna 1997 o správě nemovitostí;
  3. nacházejí se nejvýše 50 metrů od veřejné komunikace ve smyslu zákona ze dne 21. března 1985 o veřejných komunikacích;
  4. jejich rozloha nepřesahuje 0,5 ha, bez ohledu na to, zda tvoří jeden celek nebo tvoří několik samostatných částí.

Jak vidíme, postavit letní nebo celoroční dům na zemědělském pozemku bude obtížné, ale ne nemožné.

Technické podmínky, které musí splňovat letní dům

Ve srovnání s plánovanou investicí v podobě výstavby celoročního obytného domu je stavba letohrádku mnohem jednodušší, protože ustanovení nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technické podmínky budov a jejich umístění nejsou ve vztahu k letohrádkům tak omezující jako u domů s celoročním provozem. Tam jsou některé pozoruhodné rozdíly; Vyzdvihnu některé z nich, podle mého názoru ty nejdůležitější. A tak pokud jde o stavbu letohrádku, zákonodárce uvádí, že:

  1. pozemek, na kterém má být objekt individuální rekreace umístěn, nemusí být ozbrojeným pozemkem (vodovod, kanalizace, topení, elektrická síť), pokud není v rozhodnutí o podmínkách zástavby stanoveno jinak;
  2. nemovitost nemusí mít vlastní odběr vody určené k lidské spotřebě, pokud je možné vodu čerpat nebo dodávat z odběrů umístěných mimo pozemek;
  3. není požadavek na dodávku teplé vody do umyvadel;
  4. vstup do budovy nemusí být opatřen elektrickým osvětlením;
  5. minimální výška pokoje v letním domku je 2,2 m;
  6. vzdálenost od oken a dveří, kontejnerů a kontejnerů na tuhý odpad by měla být minimálně 3 metry a od hranice pozemku minimálně 2 metry;
  7. umístění vstupních dveří do budovy a tvar a rozměry vstupních místností nemusí být přizpůsobeny osobám se zdravotním postižením;
  8. žádné omezení počtu kroků v jednom běhu;
  9. ve větracích a klimatizačních systémech je možné napojit potrubí z místností s různými užitnými a hygienickými a zdravotními požadavky;
  10. vzdálenost poklopů a vývodů ventilace od septiků na kapalný odpad, jímek nekanalizačních záchodů do 4 míst a podobných sanitárních a ekonomických zařízení s kapacitou do 10 m33by mělo být minimálně: 5 m od oken a vnějších dveří do místností určených pro osoby, 2 m od hranice sousedního pozemku, silnice (ulice) nebo pěší trasy.

Na tomto místě bych chtěl zmínit, že u objektu pro individuální rekreaci je třeba zachovat přiměřenou vzdálenost od hranice pozemku a stejně jako u celoročních domů být:

  • 4 m - v případě budovy obrácené ke zdi s okenními nebo dveřními otvory směrem k této hranici;
  • 3 m - v případě budovy obrácené ke zdi bez okenních nebo dveřních otvorů směrem k této hranici.

Právní základ:

  • Zákon ze 7. července 1994 - Stavební zákon (konsolidovaný text: Sbírka zákonů z roku 2021, položka 2351, ve znění pozdějších předpisů);
  • Zákon ze dne 27. března 2003 o územním plánování a rozvoji (konsolidované znění, Sbírka zákonů z roku 2021, bod 741, v platném znění);
  • Zákon ze dne 17. září 2021, kterým se mění zákon o stavebním právu a zákon o územním plánování a rozvoji (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1986).
  • Zákon ze dne 10. dubna 1997 energetický zákon (konsolidovaný text: věstník zákonů z roku 2021, položka 716, ve znění pozdějších předpisů);
  • Zákon ze dne 7. června 2001 o hromadném zásobování vodou a hromadné likvidaci odpadních vod (konsolidovaný text: Sbírka zákonů z roku 2020, bod 2028, v platném znění);
  • Nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2012 o technických podmínkách budov a jejich umístění (konsolidovaný text: Sbírka zákonů z roku 2019, bod 1065, v platném znění).

Kategorie:

Provoz domu