Předpisy určující, jaké formality musí být splněny před stavbou nádrže na dešťovou vodu, jsou bohužel nejednoznačné. Co je potřeba: vodoprávní povolení nebo stavební povolení?

Sběr dešťové vody je stále populárnější. Toto ekologické řešení prosazují i samosprávy, které na stavbu nádrží na dešťovou vodu poskytují různé druhy dotací. ale pravidla jsou nejasná. Hlavním důvodem potíží s určením, jaké formality vyžaduje stavba nádrže na dešťovou vodu, je změna vodního zákona, ke které došlo 1. ledna 2018.

Dešťová voda již není splašky

Do roku 2018 dešťová nebo roztavená voda, obsažená v otevřených nebo uzavřených kanalizačních systémech, pocházející ze znečištěných povrchů s odolným povrchem, zejména z měst, přístavů, letišť, průmyslových, obchodních, servisních a skladovacích oblastí, dopravních základen a komunikace a parkoviště byly považovány za splašky (podle čl. 9 odst. 1 bodu 14 písm. C) již nezávazného zákona ze dne 18. července 2001 – vodní zákon). To znamenalo, že na nádrže na dešťovou vodu se vztahovaly všechny předpisy týkající se svozu kapalných odpadů ohledně nutnosti získat stavební povolení a vodoprávní povolení a umístění takových nádrží.

1. ledna 2018 vstoupil v platnost nový zákon ze dne 20. července 2017 - vodní zákon. Dešťové vody nejsou podle jeho ustanovení v současné době klasifikovány jako splašky (definice splašků je v čl. 16, body 61-64). To se týká jak vody, která stéká ze střech budov a zpevněných ploch, tak i vody, která stéká přímo do nádrže na dešťovou vodu.Je však třeba zdůraznit, že zákonodárce vyjmul dešťové vody z kategorie splašků, ale zároveň nezavedl žádné samostatné předpisy pro srážkové vody. To vedlo k nejasnostem ve výkladu, kdy různé úřady definovaly požadavky na nádrže na dešťovou vodu různě.

Pozor! Při přezkoumávání rozsudků správních soudů a připomínek právníků ohledně formalit, které je třeba vyřídit před výstavbou nádrže na dešťovou vodu, bychom měli věnovat pozornost datům jejich vzniku. Ti před 1. lednem 2018 budou dešťovou vodu považovat za splašky, a proto v současném právním stavu již nebudou platit.

Nádrž na dešťovou vodu ve vodním zákoně

Vodní zákon, který vstoupil v platnost 1. ledna 2018, zavedl nový katalog investic, které vyžadují vodoprávní schválení, tedy především vodoprávní povolení nebo ohlášení. Nádrže na dešťovou vodu však nejsou nikde výslovně uvedeny. Pokaždé je tedy nutné provést rozbor konkrétní nádrže z hlediska nutnosti získání požadovaných souhlasů.

Zachytávání dešťové vody není vodní služba

Podle čl. 389 bod 1 vodního zákona je pro vodohospodářské služby vyžadováno vodní povolení. Spočívají v poskytování možnosti užívání vody domácnostem, veřejným subjektům a subjektům provozujícím hospodářskou činnost v rozsahu, který přesahuje rámec běžného užívání vod, běžného užívání vod a specifického užívání vod ( 35 odst. 1). Patří k nim např. vypouštění do vod nebo vodních zařízení - dešťová voda nebo voda z taveniny, zahrnutá v otevřených nebo uzavřených odvodňovacích systémech dešťové vody používaných k odvádění srážek nebo v hromadných kanalizačních systémech v rámci správních hranic měst. Stavba samostatné nádrže na dešťovou vodu proto nikdy nebude vodárenskou službou, kterou obvykle provádějí územní samosprávné celky.

Sběr dešťové vody jako běžné použití vody

Vodoprávní povolení je nutné i pro tzv. specifické nakládání s vodami (čl.389 bod 2). Podle definice uvedené v čl. 34 specifické použití vody je použití vody, které přesahuje běžné použití vody a běžné použití vody, mimo jiné včetně:

  • odvodňování půdy a plodin;
  • použití vody v rybnících a příkopech;
  • zavádění průmyslových odpadních vod obsahujících látky zvláště škodlivé pro vodní prostředí do kanalizací ve vlastnictví jiných subjektů, specifikovaných v předpisech vydaných na základě čl. 100 sec. 1;
  • exekuce na nemovitosti o výměře více než 3 500 m2 práce nebo stavební konstrukce trvale spojené se zemí, ovlivňující snížení přirozené retence půdy vyloučením více než 70 % nemovitostí z biologicky aktivní oblasti v oblastech, které nejsou pokryty otevřenými kanalizačními systémy nebo uzavřenými;
  • převody vody a umělé doplňování podzemní vody;
  • použití vody k zavlažování půdy nebo plodin, jakož i k zemědělským činnostem v množství větším než 5 m3 v průměru za rok3 za den;
  • využívání vod pro hospodářské činnosti jiné než zemědělské.

Podle čl. 33 sec. 1 vodního zákona má vlastník pozemku právo užívat vody, které jsou jeho vlastnictvím, a podzemní vody na jeho pozemku. Běžným využitím vody je uspokojování potřeb vlastní domácnosti nebo farmy (čl. 33 odst. 3), například zalévání zahrady.

Důležité je, že vnitrozemské stojaté vody a voda v rybníku, který není napouštěn v rámci vodohospodářských služeb, ale pouze dešťovou, tavnou nebo podzemní vodou, nacházející se v hranicích pozemku, jsou majetkem vlastníka tento majetek (článek 214). Vnitrozemské stojaté vody jsou vody v jezerech a jiných přírodních vodních nádržích, které nejsou přímo a přirozeně spojeny s povrchovými vnitrozemskými tekoucími vodami.Ustanovení o vnitrozemských stojatých vodách se přiměřeně použijí na vody nacházející se v prohlubních půdy vytvořených v důsledku lidské činnosti, které nejsou rybníky (článek 23).

Výše uvedená ustanovení znamenají, že shromažďování dešťové vody v nádržích - bez ohledu na to, zda jsou těsné nebo ne - a následné využití takto zachycené vody je NORMÁLNÍ spotřebou vody, tj. NEVYŽADUJE získání povolení nebo vody oznámení zákona .

Nádrž na dešťovou vodu jako vodní zařízení

V praxi nejvíce problémů působí kvalifikace nádrže na dešťovou vodu jako vodního zařízení. Podle Čl. 389 bod 6 vodního zákona vyžaduje výstavba těchto zařízení získání vodoprávního povolení. Proto by se mělo pokaždé posoudit, zda plánovaná nádrž na dešťovou vodu je vodním zařízením.

Vodním zařízením (článek 16 bod 65) se rozumí zařízení nebo stavby používané k utváření vodních zdrojů nebo využívání těchto zdrojů, mimo jiné:

  • hrazení, protipovodňová a regulační zařízení nebo stavby, stejně jako kanály a příkopy;
  • umělé nádrže umístěné na tekoucích vodách a objekty s těmito nádržemi spojené;
  • rybníky, zejména rybníky a rybníky určené k čištění odpadních vod nebo k rekreaci (kromě rybníků, které nejsou napouštěny v rámci vodohospodářských služeb, ale pouze dešťovou nebo tavnou vodou nebo podzemní vodou o rozloze nepřesahující 1000 m 2a hloubka nepřesahující 3 m od přirozeného povrchu pozemku s dosahem dopadu nepřesahujícím hranice pozemku, jehož je provozovna vlastníkem - tento typ investice vyžaduje pouze oznámení vodního zákona);
  • zařízení pro odběr povrchových a podzemních vod;
  • vodní elektrárny;
  • vývody kanalizačních zařízení pro vypouštění splaškových vod do vod, do půdy nebo vodárenských zařízení a vyústění pro vypouštění vod do vod, do země nebo do vodárenských zařízení.

Především je nutné zvážit, zda plánovaná nádrž na dešťovou vodu bude sloužit k tvarování vodních zdrojů:

  • pokud je nádrž na dešťovou vodu těsná, je třeba vzít v úvahu, že nemění stav podzemních vod, tedy neutváří vodní zdroje. Nejedná se tedy o vodní zařízení, proto jeho stavba nebude vyžadovat vodoprávní povolení;
  • v případě nádrží, které umožňují pronikání vody do země (např. zemní retenční nádrž) nebo vsakovacích boxů na dešťovou vodu, se může ukázat, že mají vliv na vodní zdroje a vyžadují vodoprávní povolení.

DOPORUČUJEME: Retenční nádrž na dešťovou vodu. Jak získat finance

Další otázkou, kterou je třeba zodpovědět, je, zda nádrž na dešťovou vodu slouží k využívání vodních zdrojů, přesněji, zda je dešťová voda vodním zdrojem.Orgány veřejné správy nemají na tuto otázku jednotnou odpověď. Někteří z nich se domnívají, že vodní zdroje jsou povrchové a podzemní vody, nikoli dešťová voda – tento postoj rozhodně převažuje. Existují však úřady, které uznávají dešťovou vodu jako vodní zdroj a předpokládají, že její shromažďování a využívání je využíváním vodních zdrojů, a proto vyžadují povolení vodního zákona.

Katalog vodních zařízení uvedených v čl. 16 bod 65 vodního zákona je pouze příkladem. To znamená, že vodoprávní povolení bude potřeba i pro zařízení v něm neuvedené, pokud tvaruje vodní zdroje (např. boxy, které vsakují dešťovou vodu do země) nebo slouží k jejich využívání.

V souvislosti s naznačenými pochybnostmi souvisejícími s nutností získat vodoprávní povolení ke stavbě nádrže na dešťovou vodu se vždy vyplatí obrátit se na orgán vodohospodářského dozoru nejblíže místu, kde má být nádrž postavena, a zjistit, zda vyžaduje situaci povolení nebo vodoprávní oznámení.

Nádrž na dešťovou vodu ve stavebním zákoně: stavební povolení nebo ohlášení

Podle čl. 28 sec. 1 stavebního zákona lze zahájit stavební práce pouze na základě kolaudačního rozhodnutí. Výjimky z tohoto pravidla jsou vyjmenovány v čl. 29 tohoto zákona. Toto ustanovení obsahuje tzv. uzavřený katalog investic. To znamená, že jej nelze vykládat široce. Není zde výslovně zmíněna nádrž na dešťovou vodu, což znamená, že její stavba vyžaduje stavební povolení.

Protože jsou však předpisy nejednoznačné, můžete v nich zkusit hledat mezery, které umožní postavit nádrž na dešťovou vodu bez stavebního povolení. Pokud má dešťová voda například naplnit jezírko nebo zahradní koupaliště, jehož plocha nepřesahuje 50 m2, pak nepotřebujete stavební povolení, resp. oznámení (článek 29(2)(13)) .

DOPORUČUJEME: Podzemní nádrž na dešťovou vodu: výběr a instalace

Formality nebudou vyžadovány ani při výstavbě rybníků a vodních nádrží o rozloze nepřesahující 1000 m2 a hloubce nepřesahující 3 m umístěných zcela na zemědělské půdě ( čl. 29 odst. 2 bod 2 32) a odvodňovací zařízení naplněná dešťovou vodou (článek 29 odst. 2 bod 14). Je však třeba připomenout, že odvodňovací zařízení zahrnují pouze příkopy s funkčně souvisejícími budovami, drenáže, potrubí, čerpací stanice používané výhradně pro zemědělské účely, hliněné rybníky, hráze v zavlažovaných oblastech, gravitační zavlažovací systémy a tlakové zavlažovací systémy za předpokladu, že používají se k regulaci vodních podmínek s cílem zlepšit produkční kapacitu půdy a usnadnit její kultivaci (články 195 a 197 odst. 1 vodního zákona).

Je vhodné vědět, že se plánuje změna předpisů tak, aby septiky na dešťovou vodu nebo tavnou vodu o objemu do 10 m33 nevyžadovaly stavební povolení , ale bylo nutné jejich realizaci oznámit na starosty (s tím počítá návrh zákona o investicích do zmírňování následků sucha ze dne 12.8.2020).připravil ministr pro námořní hospodářství a vnitrozemskou plavbu). Není však známo, zda a kdy má taková změna šanci vstoupit v platnost.

Pokud jde o umístění sběrné nádrže na dešťovou vodu na pozemku, pak - protože dešťová voda není splašková - nemusíte splňovat požadavky vyhlášky o technických podmínkách budov a jejich místo určené pro septiky, ve kterých jsou shromažďovány odpadní vody. Nádrž na dešťovou vodu lze tedy umístit kdekoli na pozemku.

Právní základ:

  • Zákon ze 7. července 1994 – Stavební zákon (Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1333, ve znění pozdějších předpisů)
  • Zákon ze dne 20. července 2017 - Vodní právo (tj. Sbírka zákonů z roku 2020, bod 310, ve znění pozdějších předpisů)

Kategorie:

Provoz domu