Vize platit co nejnižší účty za vytápění domu je lákavá, ale vyplatí se pečlivě analyzovat důsledky volby – energeticky úsporného nebo pasivního domu. Rozdíly jsou značné. Důležitým bodem jsou správná okna.

Jak se pasivní a energeticky úsporné budovy liší od ostatních?

Nejjednodušeji se řekne, že za pasivní dům se považuje dům, jehož roční potřeba energie na vytápění nepřesahuje 15 kWh/m2a poptávka po tzv. primární energie (nutná pro vytápění, ohřev vody, provoz domácích spotřebičů) 120 kWh/m2Pro srovnání „jen“ energeticky úsporné domy nepotřebují na vytápění více než 40 kWh/(m2·rok) a běžné domy dokonce 180 kWh/(m2rok). Pasivní domy musí být dobře izolované a téměř 100% vzduchotěsné. Díky tomu tyto malé porce tepla generované v jejich místnostech zahřejí obyvatele a neproniknou ven přes podizolované plochy.

Návrh energeticky úsporného a pasivního domu

Z hlediska architektury je energeticky úsporná a pasivní budova výrazně odlišná od tradiční. Takové konstrukce se vyznačují jednoduchým korpusem, bez arkýřů, vikýřů a balkonů – protože tato místa je velmi obtížné správně izolovat a utěsnit. Ne všechny energeticky úsporné domy však musí být postaveny na pravoúhlém půdorysu a mít jedno- nebo dvouspádovou střechu (jako pasivní domy). Jen je potřeba pamatovat na to, že pro energetickou náročnost bude vždy nejlepší co nejnižší A/V poměr určující poměr vnějších příček k objemu domu (to je případ domů s kompaktním tělem).

Denní zóna je samozřejmě umístěna na slunné (jižní) straně. Čím větší okna tam dáme, tím větší budou zisky ze slunečního záření. V pasivním domě se dokonce doporučuje jižní stranu plně prosklít. Zároveň je nutné omezit zasklení na severní straně a v pasivním domě je nejlépe „zavřít“ úplně. Ze severu jsou navrženy technické místnosti, sociální zařízení, kuchyně a průchody.

Uvnitř budovy se vyhněte garážím. Pokud něco, ať jsou umístěny v přístavbě stavebně oddělené od zbytku nebo tvoří samostatnou budovu. Prvkem, se kterým je ale nutné při návrhu počítat, jsou pohyblivé okenní kryty. Velká okna pro získání slunečního světla jsou užitečná v zimě, v létě mohou dům proměnit ve skleník.

Z čeho by měl být pasivní a energeticky úsporný dům?

Nezáleží na tom, z čeho stavíme stěny nebo střechu.Každá budova může splňovat požadavky na energeticky úsporný nebo pasivní dům. Tepelně izolační a těsnící materiály jsou důležitější než stavební materiál. Záleží na tloušťce izolačního materiálu, jak teplé budou naše příčky. Móda energetické náročnosti jistě těší výrobce tepelně izolačních materiálů, protože se jich na stavbu používá více než dříve, a pokud je to stejné množství jako obvykle, pak se jedná o nejkvalitnější materiály s co nejnižším součinitelem tepelné vodivosti λ.

Zateplení stěn se zlepší použitím poměrně silné vrstvy tepelné izolace. Pokud bychom na zateplení pasivního domu použili obyčejný polystyren, tloušťka vrstvy by dosahovala 35-40 cm. V případě grafitového polystyrenu s nejnižším koeficientem λ (až 0,031 W/(m K)) bude tloušťka cca 25 cm. Aby obálka splňovala normu pasivního domu, měla by mít součinitel prostupu tepla U maximálně 0,15 W/(m2·K). Pro energeticky účinný dům je to 0,20 W/(m2·K).

Viz také:

  • Projekty pasivních a energeticky úsporných domů z kolekce Murator>

Okna pro pasivní a energeticky úsporné domy

Okna v domech s nízkou spotřebou energie by měla tuto energii získávat ze slunečního záření, ale zároveň způsobovat co nejmenší tepelné ztráty. Vhodné umístění oken – ač velmi důležité – úspěch nezaručí. Je nutné použít okenní truhlářství se zvýšenými tepelnými parametry.

Od 1. ledna 2017 platí technické podmínky, za kterých součinitel prostupu tepla Uwpro celé okno nesmí být vyšší než 1,1 W/(m2.K). Od roku 2021 se požadavky opět zpřísní a maximální faktor bude pouze 0,9 W/(m2.K). Předpokladem technických podmínek platných od roku 2021 je, že všechny nově postavené domy by měly být energeticky úsporné.U oken pro pasivní domy však součinitel prostupu tepla Uwnemůže být vyšší než 0,8 W/(m2.K).

Okna s Uwne větším než 1,1 W/(m2.K), tj. splňující minimální požadavky současných předpisů , to jsou opravdu dobře izolované příčky. Rámy, tedy okenní profily s Uw≤ 1,1, jsou často vyráběny z profilů bez tepelných výplní, které mají koeficient Ufdokonce 1,3 W/( m2.K). Aby bylo dosaženo dostatečné izolace celého okna, stačí do těchto chladnějších profilů osadit teplé dvoukomorové balíčky, tedy třípanelové balíčky s Ug=0,5 W/(m2.K). Rámy by pak měly mít minimálně 70 mm. Výrobci nejteplejších oken kombinují teplé profily s trojskly.

Na trhu jsou profily třídy A a B. První jmenované mají vnější stěny o tloušťce minimálně 2,8 mm. Okno z nich bude odolnější a tužší.To může být důležité u velkého zasklení. O něco menší tloušťku mají vnější stěny levnějších profilů třídy B. Mnoho oborových specialistů se domnívá, že profilů z této třídy byste se neměli bát, protože odolnost rámů je dána také například kvalitou svarů a posily. Součinitel prostupu tepla profilů je u malých oken nejdůležitější, protože v tomto případě mají významný podíl na ploše okna. Totéž platí pro dvoukřídlá okna, zvláště ve srovnání s jednokřídlými okny stejné velikosti, protože pokud sečtete povrch všech rámů, může to být velmi velké.

Nejpopulárnější jsou dvoukomorová zasklení s koeficientem prostupu tepla Ug=0,5 nebo 0,6 W/(m2.K ). Okna jsou osazena skly o tloušťce 4 mm. V balení se třemi skly mají dvě skla povlaky s nízkými emisemi. Obaly s nízkou hodnotou Ug umožňují postavit větší okna s dobrou tepelnou izolací.Zajišťují také vysokou propustnost světla, dobré osvětlení interiéru a tepelné zisky ze sluneční energie.

Někdy může použití teplého plastového distančního rámečku místo obvyklého hliníkového distančního rámečku rozhodnout, zda okno splní současné požadavky. U dvoukřídlých oken je to důležitější, protože rámů je více a zasklívací dílec musí být po obvodu podepřen distanční vložkou. Standardní hliníková distanční vložka má lineární koeficient prostupu tepla Ψ=0,07 W/(m2.K). Teplé rámy z plastů mají koeficient ψ=0,04 a ty nejteplejší dosahují φ 0,031.V energeticky úsporných oknech si stále můžete dovolit distanční vložky s o něco vyšším koeficientem ψ. U pasivních oken by měla být co nejnižší, protože i v oknech je důležité zamezit lineárním tepelným mostům.

Při výběru oken někdy stačí pro dosažení požadované úrovně tepelné izolace změnit konfiguraci zasklení a distančních vložek. Aby okno dosáhlo požadované izolace, lze použít mnoho variant konstrukce profilů a zasklení.

Je třeba pamatovat na to, že velká prosklení, nezbytná pro získávání energie v energeticky úsporných a pasivních domech, mohou také způsobit tepelné ztráty ve dnech, kdy není slunečno. Proto je nutné taková okna vybavit kryty, které budou chránit před únikem tepla, například žaluzie, rolety, sítě. Kryty mohou být dřevěné, textilní nebo plastové, hliníkové. Zisk ze zavedení takových řešení je měřitelný. Například venkovní rolety mohou snížit součinitel prostupu tepla oknem o 15 % u neizolovaných profilů a dokonce o 30 %, když jsou jejich profily zateplené.

Jak vytápět nízkoenergetické domy

Instalace vytápění v energeticky úsporném domě se výrazně liší od instalace v pasivním domě. V energeticky úsporném domě je potřeba běžný topný systém, ale výkon použitých zařízení může být nižší než ve standardním domě. Je dobré, aby zdrojem tepla byl ekonomický kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo využívající energii ze země, vody nebo i vzduchu.Radiátory by měly mít malou vodní kapacitu, aby instalace rychle reagovala na měnící se potřebu tepla. Potrubí by mělo být izolováno, aby se zabránilo tepelným ztrátám a mělo nad ním plnou kontrolu.

V pasivním domě není prakticky žádný systém vytápění Základním předpokladem koncepce pasivního domu je snížit potřebu tepla na jeho vytápění do takové míry, aby bylo možné dodat potřebné množství tepla vhodným vytápěním. ventilační vzduch. Větrací systém pak přebírá roli topného systému. Ohřev vzduchu vháněného do místností pak dodává malé množství tepla (topný výkon pouze 10 W/m²). V nejjednodušší variantě k tomu slouží ohřívač vzduchu umístěný v hlavním potrubí přívodu vzduchu. Může být poháněn tepelným čerpadlem. Používá se také pro přípravu teplé užitkové vody.

Testy těsnosti

Jak poznat, zda lze již postavený dům klasifikovat jako pasivní nebo energeticky úsporný? To musí být mimo jiné potvrzeno zkouškou těsnosti, tedy Blower Door Testem.Takové měření informuje o skutečných parametrech budovy. Vyplatí se to udělat, tím spíše, že odhalí pravdu o přesnosti zhotovení příček domu a zároveň není tak drahé uvažovat o jejím vynechání. Podíl ceny takové studie je zlomek procent všech nákladů vynaložených na stavbu domu.

Zkouška se standardně provádí dvakrát – před dokončením budovy a po úplném dokončení budovy. Zařízení, bez kterého by měření nemohla probíhat, je speciální ventilátor. Obvykle se umísťuje do vstupních dveří do objektu tak, aby jeho montážní konstrukce těsně vyplnila otvor. Ventilátor nasává vzduch z místností, vytváří podtlak a následně ho vhání - přetlak. To vám umožňuje určit, kde a do jaké míry, i přes těsně zavřená okna a dveře, vzduch nekontrolovaně vstupuje a opouští budovu.

Stupeň vzduchotěsnosti domu je určen koeficientem n50.Udává nám, kolikrát za hodinu dojde k úplné výměně vzduchu mezi budovou a jejím okolím při tlakovém rozdílu 50 Pa (ekvivalent síly větru 5 na Beaufortově stupnici). V pasivním domě by hodnota koeficientu n50 neměla být vyšší než 0,6 [1/h], často je i pod 0,3 [1/h]. V energeticky úsporné budově nemůže být hodnota n50 vyšší než 1,0 [1/h]. Po zkoušce obdrží investor protokol, a když jsou výsledky zkoušky úspěšné - i certifikát těsnosti.

Co když test ukáže netěsnosti? Nic ztraceno. Obvykle je lze odstranit a test opakovat. Výsledky zkoušky vzduchotěsnosti lze použít při výpočtech pro stanovení energetické náročnosti budovy.

Partneři

Kategorie:

Stavba