Kdy lze postavit letohrádek na přání a kdy je potřeba stavební povolení? Na jakém pozemku lze postavit letní dům? Je terasa altánu zahrnuta do zastavěné plochy? Jak se liší rekreační dům od obytného domu? Níže naleznete odpovědi na tyto a další otázky.

Stavby, kterým obvykle říkáme letní domy, jsou v zákoně definovány jako stavby pro individuální rekreaci, tedy určené k pravidelnému odpočinku (v souladu s § 3 bod 7 vyhlášky ministra infrastruktury o technických podmínkách musí splňovat budovy a jejich umístění).Tato poněkud šetrná definice byla trochu více rozvinuta správními soudy.

Rekreační domy - co to je za budovy

Podle Zemského správního soudu v Poznani (rozsudek ze dne 31.1.2019, sp.zn. II SA/Po 857/18) primární účel rozvoje letoviska - realizováno formou stavby pro individuální rekreaci - je možnost pravidelného odpočinku, nikoli pobytu . Pobyt v takové budově je pouze doplňkovým a nesamostatným účelem takové budovy, funkčně souvisejícím s relaxací. Je tedy třeba mít na paměti, že objekt pro individuální rekreaci není obytným domem.

Z definice obsažené v nařízení jasně vyplývá, že altán má sloužit k individuální rekreaci, což vylučuje možnost výstavby více prostor v takovém objektu. Pokud je v objektu více samostatných pokojů/prostorů určených k relaxaci, pak se bude jednat o objekt hromadného bydlení, tedy objekt určený k přechodnému pobytu osob (zejména: hotel, motel, penzion, motorest, výletní dům, mládežnická ubytovna nebo azylový dům).

Hledáte nápad na LEVNÝ a malý dům? Čtěte také:

  • Dům z kontejnerů. Kolik a jak to postavit
  • Modulární domy. Kontrolujeme malé hotové domy
  • IKEA Microhouse - levný a skládací jako nábytek
  • Dům z balíčku a mobilní dům - alternativa k bytu
  • Polský dům Solace za jeden den za 150 tisíc. PLN

Zákonodárce nikde neupřesnil, co se rozumí periodickým odpočinkem. V závislosti na uživatelích to může zůstat v budově několik hodin denně nebo několik měsíců v roce. Z tohoto důvodu neexistují žádné požadavky na místnosti, které by v takovém domě měly být. Nelze tedy vyloučit, že v ní bude kuchyň a koupelna.

Atmosférické letní domy: viz fotogalerie

Při výběru designu letního domu je dobré zvolit takový s verandou, velkou terasou nebo balkonem

Kde postavit letní dům

Skutečnost, že objekt individuální rekreace není bytovým domem, znamená, že nemůže být postaven na stavebním pozemku určeném místním územním plánem k bydlení.

Je tedy nutné, aby území umožňovalo výstavbu rekreačních objektů, např. bylo určeno k rekreaci bez stavebního omezení nebo přímo naznačovalo možnost výstavby letních objektů.

Na zemědělském pozemku také není možné zřídit stavbu pro individuální rekreaci. Vyplývá to z definice zemědělské půdy obsažené v Čl. 2 sec. 1 zákona o ochraně zemědělské a lesní půdy. Pokud chce investor postavit letohrádek na zemědělském pozemku, je nutné nejprve změnit jeho účel v místním územním plánu rozvoje a poté získat rozhodnutí o vynětí pozemku ze zemědělské výroby.

Jaký letní dům bez stavebního povolení

Pravidlo je, že ke stavbě letohrádku, jako každé jiné stavbě, je potřeba stavební povolení.

Na žádost2lze však postavit samostatně stojící jednopodlažní objekt individuální rekreace se stavební plochou do 35 m, s dodatečnou podmínkou tento zjednodušený postup spočívá v tom, že na každých 500 m2 plochy pozemku může být pouze jedno takové zařízení (čl. 29 odst. 1 bod 2a ve spojení s čl. 30 odst. 1 bod 1 ) stavebního zákona).

Tři podmínky pro letní dům - samostatně stojící, jednopatrový, o rozloze nejvýše 35 m2 - musí být splněny společně.

Chalupa na přání - které budovy jsou jednopatrové

Podle soudní judikatury je třeba slovo přízemí přeložit jako první nadzemní podlaží, tedy úroveň, na které se nachází hlavní vstup do objektu.Naproti tomu poslední podlaží umístěné přímo pod šikmou střechou je označováno jako podkroví (viz rozsudek Zemského správního soudu v Bydhošti ze dne 18. srpna 2015, sp. zn. II SA/Bd 1336/14).

Aby byla budova považována za jednopodlažní, může mít pouze jedno nadzemní podlaží, chápané jako část stavby, která není podzemním podlažím, obsažené mezi povrchem podlaží na strop nebo nejvyšší podlahová vrstva na terénu a povrch podlahy na stropě nebo vrstva kryjící tepelnou izolaci strop umístěný nad touto částí budovy, kde se za podlaží považuje i podkroví s místnostmi určenými pro osoby, a vodorovná část budovy tvořící prostor pro technická zařízení o průměrné světlé výšce větší než 2 m.

Jinými slovy, aby byl letohrádek jednopodlažní, nemůže mít podkroví, tedy určené pro osoby, ani technická zařízení s průměrnou světlou výškou větší než 2 m.Je však možné udělat nevyužitelnou půdu, tedy prostor určený např. k uskladnění věcí.

Sluší se vědět, že o využití podkroví rozhoduje investor a orgán přijímající žádost nebo udělující stavební povolení nemá právo zasahovat do obsahu podané žádosti. Je však třeba zdůraznit, že poskytování nepravdivých informací v tomto ohledu není rentabilní. Změna způsobu užívání prostor vyžaduje získání příslušného souhlasu úřadu. Neoprávněná změna způsobu užívání má za následek příslušné kroky ze strany úřadu stavebního dozoru. V případě využití podkroví (i přes prohlášení o opaku) bude tedy investor vystaven řízení před stavebním dozorem.

Chalupa na aplikaci - jak změřit zastavěnou plochu

Druhou problematickou otázkou je určení zastavěné plochy. Orgány stavební a stavební správy nevědí, zda zahrnout terasu do zastavěné plochy a většina letních domů je postavena s terasou.

Pochybnosti vyplývají ze skutečnosti, že zákonodárce neformuloval právní definici rozvojové oblasti. Definice obsažená v polské normě PN-ISO 9836:2015-12 „Výkonové vlastnosti ve stavebnictví. Stanovení a výpočet plošných a objemových ukazatelů“. V souladu s bodem 5.1.2.1. Podle této normy se zastavěnou plochou rozumí plocha pozemku, kterou zabírá stavba v hotovém stavu. Postupně v bodě 5.1.2.2. Zastavěná plocha je dle normy určena průmětem vnějších rozměrů stavby na povrch pozemku. Do této oblasti nepatří: plochy stavebních prvků nebo jejich částí nevyčnívajících nad povrch terénu, plochy sekundárních stavebních prvků (např. zařízení (například skleníky a hospodářské budovy).

Zdá se tedy, že krytá terasa je konstrukčním prvkem budovy a měla by být zahrnuta do zastavěné plochy.

Chalupa na přihlášku - potřebujete mít stavební podmínky

Při stavbě altánu na základě ohlášení v oblasti, na kterou se nevztahují ustanovení místního územního plánu, může vyvstat otázka o nutnosti získat rozhodnutí o stavebních podmínkách.

Zde stojí za zmínku judikatura správních soudů (např. rozsudky vojvodských správních soudů v Krakově ze dne 7. září 2016, sp. zn. II SA/Kr 790/16, a ve Vratislavi ze dne 4. dubna , 2017, spisová značka II SA/Wr 15/17). Zjednodušeně ukazuje, že rozhodnutí o pozemkových úpravách a podmínkách pozemkových úprav platí obdobně podle čl. 50 sec. 2 zákona o územním plánování a rozvoji, který říká, že u stavebních prací, které nevyžadují stavební povolení, není třeba rozhodnutí o umístění veřejné účelové investice. Pokud je tedy altán postaven na základě ohlášení, není investor povinen získat rozhodnutí o podmínkách rozvoje.

Pokud žádáte o stavební povolení pro dům individuální rekreace, musíte nejprve získat rozhodnutí o podmínkách rozvoje pozemku (pokud se na něj nevztahuje platný územní plán).

Technické požadavky na chaty

Nařízení o technických podmínkách budov a jejich umístění zavedlo několik pravidel pro stavbu letních domů:

  • budova by měla být opatřena příjezdovou komunikací a přístupovou komunikací umožňující přístup na veřejnou komunikaci, odpovídající účelu a využití budovy a požadavkům na požární ochranu;
  • šířka příjezdové cesty nesmí být menší než 3 m;
  • přístup a přístup nemusí být vybaven elektrickým osvětlením;
  • vzdálenost míst pro sběr TKO od oken a dveří do objektů s místnostmi určenými pro osoby a od hranice stavebního pozemku;
  • pozemek nemusí být opatřen možností napojení inženýrských sítí nebo přímo stavby na vodovodní, kanalizační, elektrické a tepelné sítě, pokud rozhodnutí o podmínkách zástavby a pozemkových úprav neurčuje takové požadavky a nejsou uvedeny v místním plánu;
  • pro rekreační výstavbu je povoleno využívat jednotlivý stavební pozemek, který nelze zásobovat vodou určenou k lidské spotřebě ze sítě nebo z vlastního odběru, pokud je možné vodu čerpat nebo dodávat z umístěných odběrů mimo hranice pozemku;
  • vzdálenost poklopů a vývodů ventilace od septiků na kapalné odpady, jímek nekanalizačních záchodů do 4 míst a podobných sanitárních a ekonomických zařízení do objemu 10 m3 by měla být minimálně 5 m od oken a vnějších dveří do místností určených pro osoby a 2 m od hranice sousedního pozemku, silnice (ulice) nebo pěšiny;
  • minimální výška místností určených pro osoby je 2,2 m;
  • pokud je budova vybavena vanou nebo sprchovým koutem, měla by mít samostatný nebo centrální systém teplé vody (teplá voda není třeba dodávat do umyvadel);
  • budova užívaná pouze v letní sezóně nemusí být vybavena instalacemi (zařízeními) pro vytápění místností v období snížených teplot umožňujících udržení teploty vnitřního vzduchu přiměřenou jejich účelu;
  • pokud má být rekreační dům vybaven systémem vytápění, jeho vnější příčky musí splňovat požadavky na tepelnou izolaci uvedené v příloze 2 nařízení;
  • vchod do budovy nemusí být přizpůsoben potřebám osob se zdravotním postižením;
  • vchod do budovy nemusí mít vnější elektrické osvětlení.

V ostatních ohledech jsou technické požadavky na letní domy obsažené v uvedeném předpisu stejné jako na rodinné domy (např. minimální vzdálenost od hranic pozemku, přirozené osvětlení místností nebo zatemnění).

Právní základ:

  • Zákon ze dne 7. července 1994 – Stavební zákon (tj. věstník zákonů z roku 2020, položka 1333, ve znění pozdějších předpisů)
  • Nařízení ministra infrastruktury ze dne 12. dubna 2002 o technických podmínkách budov a jejich umístění (tj. Sbírka zákonů z roku 2019, položka 1065, v platném znění)

Kategorie:

Provoz domu