Jednou z podmínek pro získání stavebního povolení je prokázání oprávnění nakládat s nemovitostí pro stavební účely a soulad plánované stavby s platnou legislativou. Vysvětlíme, co je to za požadavek a s jakými problémy se můžete setkat.

Podle čl. 4 zákona ze dne 7. července 1994 - stavební zákon (konsolidované znění, Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1333, ve znění pozdějších předpisů; dále; upb), každý má právo na rozvoj pozemku, pokud prokáže právo nakládat nemovitost pro stavební účely, pokud projekt stavby odpovídá předpisům.Zákonodárce ukládá povinnost prokázat oprávnění nakládat s nemovitostmi pro stavební účely formou prohlášení přiloženého k žádosti o stavební povolení. Vzor tohoto prohlášení je přílohou nařízení ministra infrastruktury a výstavby ze dne 23. června 2003 o vzorech pro: žádost o stavební nebo demoliční povolení, ohlášení stavby a ohlášení rekonstrukce rodinného bytového domu, ohlášení stavby a ohlášení rekonstrukce rodinného domu, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby, ohlášení stavby a ohlášení rekonstrukce rodinného domu. prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely a stavební nebo demoliční rozhodnutí ze dne 24. srpna 2016 (Sbírka zákonů z roku 2016, bod 1493); dále displwb).

V praxi mají investoři často problém pochopit, v čem přesně spočívá povinnost prokázat oprávnění nakládat s nemovitostmi pro stavební účely. Z judikatury vyplývá, že prokázání takového práva nutně neznamená nutnost připojení konkrétních listin (např. Zemský správní soud v Gliwicích v rozsudku ze dne 12. května 2011, II SA/Gl 1411/2010).Nejvyšší správní soud navíc v rozsudku ze dne 8. 4. 2011 (II OSK 631/2010) uvedl, že podle čl. 32 sec. 4 bod 2 upb,, nejen že investor již nemusí k žádosti o stavební povolení přikládat přímý doklad, tedy doklad o jeho právu k pozemku pro stavební účely, ale stačí, že předloží příslušné vyjádření o formalizovaný formulář (nepřímý důkaz) ".

Důležité! Vydání kolaudačního souhlasu orgánem architektonické a stavební správy subjektu, který neměl právo nakládat s nemovitostí pro účely výstavby, představuje kvalifikovanou vadu a má za následek neplatnost stavebního povolení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2006, sp. 28. června 2001; IV SA 1324/99; Legalis).

Právní povaha prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely

Prohlášení o právu užívat nemovitost pro stavební účely předkládá investor osobně pod trestem trestní odpovědnosti.

Důležité! Je nepřípustné zmocnit jiný subjekt než investora k podání prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely.

Podání vyjádření investora o oprávnění nakládat s nemovitostí pro účely výstavby v rámci řízení o vydání stavebního povolení je jednostranným právním úkonem. Nabývá účinnosti okamžikem, kdy je účinně písemně předložen orgánu. Nedodržení tohoto prohlášení bude mít za následek požadavek na doplnění formálních vad do 7 dnů.

Pouhé podání prohlášení o právu k pozemku pro účely stavby je druh evidenční činnosti, jejímž účelem je informovat úřad, že investor splňuje podmínku dispozičního práva s nemovitostí pro stavební účely.

Následky chybného prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely

Umění. 32 sec. 4 bod 2 upb nestanoví sankce za podání nepravdivého prohlášení.Jak již bylo naznačeno výše, samotné podání prohlášení o držbě práva nakládat s nemovitostmi pro stavební účely je však důkazním úkonem, který má významný dopad na procesní otázky spojené s platností stavebního povolení. Pokud se ukáže, že bylo předloženo nepravdivě, pak je dán důvod pro obnovu řízení podle čl. 145 § 1 zákona ze dne 14. června 1960 správní řád (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 256, ve znění pozdějších předpisů; dále: soudní řád správní).

Co dělat, když vypršela platnost stavebního povolení>

O důsledcích nepodání prohlášení o držbě práva nakládat s nemovitostmi pro stavební účely a co se stane, když obsahuje právní titul neuvedený v katalogu uvedeném v čl. 3 bod 11 upb. Předpokládá se, že vydání stavebního povolení bez vyjádření investora představuje hrubé porušení zákona a takové rozhodnutí by mělo být staženo z právního oběhu.Stejně tomu bude i v případě ostatních spoluvlastníků, kteří výslovně namítají provádění stavebních prací na nemovitosti, která je předmětem spoluvlastnictví.

V situaci, kdy prohlášení investora obsahuje právní titul, který neopravňuje k zástavbě nemovitosti, bude vydání stavebního povolení zároveň předpokladem pro hrubé porušení zákona dle čl. 156 § 1 bod 2 kpa.

Příklad

Při žádosti o stavební povolení na svůj pozemek investor předložil prohlášení o právu nakládat s nemovitostí pro účely výstavby a jako takové uvedl hypotéku, na kterou má na tuto nemovitost nárok. Na základě toho úřad investorovi udělil stavební povolení. V tomto případě řešíme hrubé porušení zákona ze strany úřadu a rozhodnutí o stavebním povolení by mělo být považováno za neplatné.

Další problém se týká důsledků toho, že investor v žádosti uplatnil nesprávný právní titul, přestože měl stále právo nakládat s nemovitostí pro účely výstavby, např.na základě jiného právního titulu. V takové situaci není důvod ke zrušení stavebního povolení. Vyplývá to z čl. 146 odst. 2 soudního řádu správního, podle něhož se pravomocné rozhodnutí nezrušuje, jestliže v důsledku obnovy řízení mohlo být přijato rozhodnutí, které v podstatě odpovídá rozhodnutí předchozímu. Pokud tedy investor v době rozhodování skutečně měl právo nakládat s nemovitostmi pro účely výstavby, neexistují důvody ke zrušení stavebního povolení pouze z důvodu, že se investor při prokazování uvedeného práva dovolával nesprávného právního titulu.

PROHLÉDNOUT: další šablony a formuláře ke stažení

  • Stavební povolení: šablona žádosti
  • Oznámení stavby: šablona aplikace
  • Ohlášení stavebních prací
  • Požadavek na rozšíření budovy
  • Uplatnění nástavby - úprava podkroví
  • Oznámení o zahájení stavebních prací
  • Žádost o územní rozhodnutí
  • Vzor oznámení o ukončení stavebních prací
  • Povolení používat stavební objekt
  • Změna stavebního povolení na dům. Přihláška a postup
  • Povolení k demolici
  • Hlášení koupě nemovitosti: formulář IN-1
  • Převod stavby nebo jiné ohlášení stavby
  • Převod stavebního povolení
  • Možnost připojení na vodovodní a kanalizační síť: aplikace
  • Jak získat dočasné připojení stavebního napájení

Trestní odpovědnost za nepravdivé prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely

Pokud investor předloží nepravdivé prohlášení o oprávnění nakládat s nemovitostí pro účely výstavby, může být takový investor trestně odpovědný.

Umění. 233 odst. 1 zákona ze dne 6. června 1997, trestní zákoník (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1444, ve znění pozdějších předpisů; dále: trestní zákoník). Podle tohoto ustanovení, kdo při výpovědi v soudním nebo jiném řízení vedeném podle zákona nepravdivě vypovídá nebo pravdu zamlčuje, bude potrestán odnětím svobody až na 3 roky.Stejný trest platí i pro toho, kdo učiní nepravdivá výpověď, pokud zákon umožňuje vyzvednutí výpovědi pod trestem trestní odpovědnosti (§ 233 odst. 1 tr. zák.).

Před podáním prohlášení o oprávnění nakládat s nemovitostmi pro stavební účely by měl být investor upozorněn na trestní odpovědnost za nepravdivá prohlášení. Takové upozornění obsahuje vzor prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi pro stavební účely, který je přílohou usnesení.

Prohlášení o držení práva nakládat s nemovitostmi pro stavební účely podává osobně investor. Pokud je tedy fyzická osoba investorem, nemůže toto prohlášení učinit prostřednictvím zmocněnce.

Důležité! Podání prohlášení o oprávnění nakládat s nemovitostmi pro stavební účely zmocněncem je možné pouze ve vztahu k právnické osobě.

Ustanovení § 233 odst. 5 trestního zákoníku umožňuje mimořádné zmírnění trestu a dokonce i odstoupení od jeho uložení, pokud:

  1. nepravdivé prohlášení investora se týká okolností, které nemohou ovlivnit výsledek případu nebo
  2. investor dobrovolně opraví nepravdivé prohlášení před vyřešením případu, i když není pravomocné.

Právní základ:

  • Zákon ze 7. července 1994 – Stavební zákon (konsolidované znění, věstník zákonů z roku 2020, položka 1333, ve znění pozdějších předpisů);
  • Zákon ze dne 14. června 1960 o správním řádu (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, bod 256, ve znění pozdějších předpisů);
  • Zákon ze dne 6. června 1997. Trestní zákoník (konsolidované znění: Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1444, ve znění pozdějších předpisů);
  • Nařízení ministra infrastruktury a výstavby ze dne 23. června 2003 o vzorech: žádost o stavební nebo demoliční povolení, ohlášení stavby a rekonstrukce rodinného domu, prohlášení o právu nakládat s nemovitostmi nemovitost pro stavební účely a rozhodnutí o povolení stavby nebo demolice ze dne 24. srpna 2016 (Sbírka zákonů z roku 2016, položka 1493).

Kategorie:

Provoz domu