Co je to nízkoenergetický dům? Vysvětlujeme výhody takových domů a zda se vyplatí je stavět.
Bydlení v nízkoenergetických domech, které jsou správně větrané, udržují si celoročně odpovídající tepelné parametry, aniž byste se museli vzdát určité vybavenosti, jsou velkou výhodou. Domy s minimální spotřebou energie nejsou v současnosti nereálnou představou či technickou kuriozitou, ale nutností vyplývající z ekonomických důvodů a potřeby ochrany životního prostředí. Díky nim máme šanci racionalizovat spotřebu energie nyní i v budoucnu. Stavebnictví je jednou z nejvíce plýtvavých, energeticky nejnáročnějších a nejvíce ekologicky znečišťujících lidských činností.Použité materiály a technologie se liší v náročnosti na energii a suroviny nutné k jejich výrobě, proto je nutné volit ty nejšetrnější. Je také důležité, co se stane s budovou na konci její životnosti a zda ji lze recyklovat.
Nízkoenergetický dům: jaké jsou jeho výhody?
Rozhodnutím pro stavbu nízkoenergetického domu, tedy s nízkou spotřebou energie, získáváme nejen nízké provozní náklady nyní i v budoucnu, ale i mnoho dalších výhod.
- Zajištění tepelné pohody
Hlavní výhodou nízkoenergetických domů jsou těsné a teplé příčky. Právě tyto vlastnosti do značné míry určují vysokou úroveň tepelné pohody, která uvnitř panuje. Všechny vnější příčky (stěny, podlahy, stropy, okna) se vyznačují nízkým součinitelem prostupu tepla U.Tím je zajištěna konstantní a relativně vysoká teplota vnitřního povrchu příček.
- Dobrá kvalita vzduchu
Výměnu vzduchu v nízkoenergetických domech má na starosti systém mechanického větrání, který není závislý na měnících se povětrnostních podmínkách, dodává čerstvý vzduch konstantním a kontrolovaným způsobem. Navíc je díky použití filtrů prospěšný pro osoby náchylné k alergiím. Neustálá výměna vzduchu navíc umožňuje udržovat přiměřenou vlhkost (pod 45 %) a snižuje riziko vzniku plísní.
- Vysoký akustický komfort
Čím lépe izolované a vzduchotěsnější vnější příčky, tím lepší akustický komfort, protože výrazně tlumí hluk zvenčí (včetně dopravy).
- Dostupnost za denního světla
Pro co nejlepší využití tepelných zisků ze slunce v nízkoenergetických domech je zvětšena plocha zasklení ve vnějších příčkách. To je možné díky zasklení se zvýšenou tepelnou izolací, které nezpůsobuje takové tepelné ztráty jako okna vyráběná v minulosti. Poskytují také větší přístup k dennímu světlu, které je nesmírně důležité pro naši pohodu a zdraví. A co víc, umožňuje snížit množství elektřiny spotřebované na osvětlení.
Kolik stojí stavba nízkoenergetického domu
Náklady na stavbu nízkoenergetického domu jsou obvykle o něco vyšší ve srovnání s domem, který splňuje požadavky současných předpisů (daných technickými podmínkami). Je to výsledek změn, které provádíme, abychom zajistili lepší tepelné vlastnosti budovy. Vnější příčky musí v první řadě splňovat předpokládané požadavky na tepelnou izolaci, což obnáší nejen zvýšení tloušťky tepelné izolace příček, ale také použití těch nejlepších materiálů a vhodného řešení konstrukčních detailů, aby se eliminovaly tepelné mosty.
Nákladnou, ale nutnou investicí je pořízení a montáž kvalitního okenního a dveřního truhlářství, mechanická montáž s rekuperací tepla a také pořízení efektivnějšího zařízení pro vytápění a přípravu teplé vody. Výhody vyššího energetického standardu je však nutné posuzovat v průběhu životnosti, typicky 30 let.
Výnosnost investice do nízkoenergetického domu byla analyzována na příkladu samostatně stojícího jednopodlažního rodinného domu s využitelným podkrovím, nepodsklepený, s vytápěnou garáží. Objekt je určen pro čtyřčlennou rodinu. Vnější vrstvené stěny ze silikátových bloků zateplených polystyrenem, strop hustý žebrový. Dřevěný, tesařský krov. Dům s užitnou plochou 121,5 m2(20ºC) a garáží s technickými místnostmi 26,5 m2(8ºC).Vnitřní objem vytápěné části objektu 670,0 m3, faktor tvaru A/V 0,96m-1. Průčelí je orientováno na sever, nachází se ve Varšavě. K vytápění a přípravě teplé vody byl použit kotel na pelety. Částka výstavby základní verze, tedy splňující požadavky WT 2017, je 365 000 PLN. PLN.
Byly analyzovány čtyři varianty budovy:
1. WT 2017 - splňující podrobné požadavky technických podmínek platných od 1. ledna 2017, přijata jako základní varianta.
2. WT 2021 - splnění podrobných požadavků technických podmínek, které budou platit od 1. ledna 2021. 3. Nízkoenergetický standard
4. Pasivní standard
V nízkoenergetických a pasivních standardech byla zvláštní pozornost věnována potřebě snižování tepelných mostů. Dodatečně byl použit systém mechanického přívodu a odvodu ventilace s rekuperací tepla.To se týkalo např. včetně nákladů na pořízení rekuperátoru. Pro posouzení ekonomické rentability investice byla použita metodika kumulativních nákladů. Podle ní je kumulativní náklad pro danou variantu součtem stavebních nákladů na analyzovaný energetický standard a diskontovaných provozních nákladů za období 30 let. Provozní náklady zahrnují náklady na palivo spotřebované na vytápění, větrání a přípravu teplé užitkové vody. a elektřinu používanou pomocnými zařízeními. Představují významnou část kumulativních nákladů. Náklady závisí na konečné spotřebě energie a zdroji tepla. Změna nákladů souvisí s inflací a rostoucími náklady na energie. Výdaje související se servisem systémů ústředního vytápění a teplé užitkové vody považovány za stejné pro všechny normy. Z provedené analýzy vyplývá, že při využití biomasy splňují všechny varianty požadavky technických podmínek – současných i budoucích. V případě nízkoenergetického a pasivního standardu se zvyšují náklady na výstavbu a provoz pomocných zařízení - vzduchotechnická jednotka spotřebovává další elektrickou energii.Na druhou stranu se snižují provozní náklady. Porovnáním kumulovaných nákladů za analyzované období 30 let je vidět, že nejvýnosnější je výstavba nízkoenergetického domu. Druhý v pořadí je pasivní standard, následuje WT 2017 a WT 2021.
Ukazuje se, že z dlouhodobého hlediska se vyšší náklady na stavbu vyplatí díky nižším provozním nákladům. Navíc investice, která sníží budoucí provozní náklady, dává pocit jistoty v situaci, kdy je těžké předvídat, jakými finančními prostředky budeme v budoucnu disponovat, jak se budou vyvíjet ceny pohonných hmot a jaké bude vypadat obecná ekonomická situace. Stavba nízkoenergetického domu je proto rozumné a bezpečné rozhodnutí.