Nové domy musí být energeticky účinné, protože to říkají předpisy, ale ty postavené v minulosti jsou dnešním standardům velmi vzdálené. O jejich tepelné modernizaci mohou rozhodnout pouze vlastníci. Přesvědčíme vás, že to stojí za to udělat.
Abychom v zimě mohli dýchat čistý vzduch, musí většina z nás podnikat výlety do vzdálených míst. I v malých městech a vesnicích otravuje smog - směs páry a kouře, tedy škodlivých částic vznášejících se ve vzduchu. Po vzoru Japonců si mnozí obyvatelé měst při odchodu z domovů nasazují ochranné masky, a to zejména ve dnech, kdy je koncentrace znečištění ovzduší nejvyšší.S rušením elektráren a uhelných KVET zatím není důvod počítat. Kromě toho nejsou ve skutečnosti hlavní příčinou znečištění ovzduší. Měli bychom se o něj postarat sami. Nejdůležitější pro tento účel je výměna staré „popelky“ za nový, účinnější kotel, nejlépe plynový, nebo za zařízení využívající volnou energii a neprodukující výfukové plyny – tepelné čerpadlo a fotovoltaické panely .
Samotná modernizace topného systému však většinou nestačí. Často je nutné provést komplexní tepelnou modernizaci, aby i levně vyrobené teplo nezmizelo netěsnými okny a špatně zateplenými příčkami. Protože když jsou tepelné ztráty velké, systém, který dodává teplo, je příliš drahý. Zateplit dům před výměnou zdroje tepla je prostě výhodnější. Investice se jistě vrátí, když využijeme některý z programů spolufinancujících projekty termomodernizace. Vydechneme, že za topení zaplatíme méně.Budeme také dýchat čistší vzduch, protože úspornější vytápění znamená méně toxinů otravujících prostor.
Větší nebo menší upgrade
Každý dům je samostatný případ. Neexistuje jediný recept na tepelnou modernizaci, který by mohl využít každý. Většina investorů si uvědomuje, že dům generující příliš vysoké náklady by měl být zateplen. Tím však znalosti většinou končí. Jakékoli unáhlené rozhodnutí může vést k tomu, že utratíme značnou částku a efekt renovace nebude nijak ohromující. Naštěstí existují společnosti, které přijdou na pomoc. Na provádění tzv. energetického auditu je u nás velká skupina specialistů. Jedná se o studii domu, která má ukázat, kde se berou energetické ztráty, proč platíme tolik za vytápění a jak se s tím co nejlépe vypořádat. Auditor určí, zda je potřeba okna vyměnit, a navrhne, která z nich zvolit. Ten rozhodne, zda je nutné zateplit stěny nebo střechu, a pokud ano, určí typ a nejvhodnější tloušťku tepelné izolace.Prověří stav instalace a představí koncepci její modernizace. Na závěr také předloží kalkulaci, která bude zahrnovat předpokládané náklady na renovaci a úspory, které může přinést. Součástí dokumentace na závěr auditu bude i informace o navrhované době, po jejímž uplynutí lze mít za to, že vynaložené výdaje byly vráceny. S takovou studií v ruce můžete snadno plánovat jednotlivá díla. Někdy stačí izolovat stěny. Jindy budete muset zateplit celý objekt včetně střechy a základů, vyměnit okna, nainstalovat nový zdroj tepla a dokonce vyměnit staré radiátory za nové. Ne každý to ví, ale jednou z etap tepelné modernizace může být i úprava ventilačního systému. Zavedením mechanického větrání místo gravitačního získáváme možnost využít výhod rekuperace. Rekuperátor nám umožní získat zpět část tepla z použitého vzduchu odváděného ventilačním systémem.
Termomodernizace – výměna dřeva
Z technického hlediska je nejlepší začít s termomodernizací výměnou dřevěných konstrukcí, tedy oken a dveří. Samozřejmě s tím počítáme, když ty, kterými je dům vybaven, nesplňují dnešní normy energetické náročnosti. Nová svislá okna, ať už plastová nebo dřevěná, by měla mít hodnotu Uwnejvýše 0,9 W/(m2.K ) a střechu Windows 1.1 W/(m2.K). Nezaměňujme však tento parametr s koeficientem Ug, protože tento parametr platí pouze pro sklo a bývá nižší. Termomodernizace je také příležitostí k zamyšlení, zda na některá okna vůbec rezignovat. Nejsou vždy rozumně umístěny. Někdy jsou v místnostech nebo na místech, kde sluneční světlo nebo výhledy do okolí nejsou vůbec potřeba. O jedno nebo dvě okna méně znamená nižší náklady. Náklady navíc můžete minimalizovat změnou některých otevíravých oken za tzv. fixy, tedy levnější neotvírací okna.
Termomodernizace: tepelná izolace
Začněme stěnami. Pokud chceme dotaci využít, měl by být jejich součinitel prostupu tepla U minimalizován do té míry, aby nebyl vyšší, než požadují předpisy pro rok 2021, tj. 0,2 W/(m2.K). Spády šikmých střech izolujeme v době, kdy je půda využitelná. V opačném případě stačí na strop pod takovou střechou položit těsnou tepelnou izolaci nebo zahustit její stávající vrstvu. Izolace ploché střechy je většinou jednodušší. Způsob závisí na typu konstrukce. Pokud se jedná o tzv. nevětranou plochou střechu - tedy strop s izolací a hydroizolací jako krytem - pak by bylo nejjednodušší přidat další vrstvu přímo na kryt a provést hydroizolaci znovu. Větrané ploché střechy mají střechu nad zatepleným stropem založenou na nízkých stěnách. Zateplení takové ploché střechy spočívá ve zvýšení tloušťky tepelné izolace nebo její nahrazení materiálem s nižším koeficientem λ.První metoda je jednodušší. Stojí to za námahu, protože střechami může unikat až 30 % tepla. Po zateplení střechy by její U-hodnota měla klesnout minimálně na 0,15 W/(m2.K). Pokud jde o stropy, izolaci vyžadují pouze ty, které oddělují chladné místnosti od vytápěných. Takové stropy se nacházejí například nad nevytápěnými garážemi nebo mezi chladnou půdou a místnostmi o patro níže. Audit může ukázat i nutnost izolace základů. Ve starých domech často nemají základové zdi žádnou izolaci. Pro opravu této chyby je nutné vykopat základy.