- Skladování zeleniny - jaká zelenina je vhodná pro skladování
- Pěstování zeleniny pro skladování
- Sklizeň zeleniny a příprava ke skladování
- Podmínky skladování zeleniny
- Skladování zeleniny v zákopu
- Skladování zeleniny v nevykurovaném suterénu
- Skladování zeleniny v kopcích
- Skladování zeleniny na balkoně

Zimní skladování zeleniny umožňuje použití plodin po skončení sezóny. Navrhujeme, jakou zeleninu lze úspěšně skladovat, jak a kde skladovat zeleninu, co je stabilita při skladování.
Zimní skladování zeleniny nám umožňuje užít si čerstvou chuť a nutriční hodnotu déle. Pokud však z nich chceme skutečně těžit, musíme si uvědomit několik důležitých faktorů, které ovlivňují stabilitu zeleniny při skladování . Nejdůležitější z nich je správný výběr druhů a odrůd, protože ne všechny zeleniny také skladují. Pokud chceme, aby přežili zimu v dobrém stavu, měli bychom si vybrat jejich pozdní odrůdy, nejlépe určené pro dlouhodobé skladování.
Skladování zeleniny - jaká zelenina je vhodná pro skladování
Pokud uvažujete o skladovací kapacitě zeleniny, lze je rozdělit na:
- zelenina, která je přirozeně dlouhá a dobře udržovaná - od 3 do 12 měsíců můžete ukládat např. řepu, cibuli, křen, česnek, hlávkové zelí, mrkev, petržel, pór, celer, kořen, brambory,
- zelenina, která skladuje méně - od 2 týdnů do půl roku můžete uložit minimálně brokolice, cuketa, dýně, květák, bruselské a čínské zelí, paprika, celer,
- zelenina, jejíž doba skladování je krátká - maximálně 3 týdny, můžete ukládat endive, zelené fazole, kapusta, okurky, nezralá rajčata, ředkvičky, šťovík, špenát.
Pěstování zeleniny pro skladování
Důležitým faktorem, který je třeba vzít v úvahu při plánování skladování zeleniny, je poskytnout rostlinám odpovídající podmínky pro pěstování a zajistit jejich řádné hnojení a ochranu před chorobami a škůdci.
- Zelenina určená ke skladování by měla být pěstována v souladu s pravidly střídání, která minimalizují riziko běžných chorob a škůdců (jednotlivé druhy nelze pěstovat postupně ani několik let).
- Během období sucha, ke kterému dochází při tvorbě jejich jedlých částí, je třeba dbát na to, aby byla zajištěna konstantní vlhkost substrátu, aby se zabránilo pěstování rostlin na půdě, která snadno akumuluje vodu nebo rychle schne.
- Nedostatek nebo přebytek vody během růstu zeleniny může způsobit zakrnění, deformaci nebo praskání (např. Petržel, řepa nebo mrkev, stejně jako hlávkové zelí), což významně snižuje kvalitu plodiny.
- Během vegetačního období musí být rostliny pravidelně kontrolovány na výskyt chorob nebo škůdců, a pokud je to nutné, co nejdříve použijte správný přípravek na ochranu rostlin (nejlépe ekologický).
- Zelenina určená ke skladování by měla být také řádně hnojena, aby se předešlo nadměrným dávkám dusíkatých hnojiv, snížila se jejich stabilita při skladování a zvýšila se množství fosforu a draslíku, což příznivě ovlivňuje kvalitu plodiny.
Sklizeň zeleniny a příprava ke skladování
Zelenina určená ke skladování musí být rovněž sklizena včas, protože přezrálá, nezralá nebo nezralá zelenina (s výjimkou např. Rajčat, která mohou rychle dozrát) nejsou pro skladování vhodná.
Některá zelenina, např. Cibule, musí být před zimním skladováním také předsušena. Před uložením zeleniny do skladu je také třeba pečlivě vyměnit a odmítnout všechny s příznaky nemocí nebo škůdců nebo s nejmenším poškozením (např. Způsobeným vykořenením kořenů), dále přezrálým a měkkým.
Podmínky skladování zeleniny
Stabilita skladování zeleniny je také silně ovlivněna způsobem skladování, protože jednotlivé druhy rostlin očekávají mírně odlišné podmínky skladování, zejména vlhkost a teplotu. Například kořenová zelenina potřebuje 95-98% vlhkost, zatímco cibule, česnek a dýně potřebují 75%; kořenová a mosazná zelenina dobře přezimuje při teplotě 0-5 stupňů Celsia, zatímco dýně a pepř potřebují 8–10 stupňů Celsia a okurky dokonce 13 stupňů C.
Skladování zeleniny v zákopu
Pokud máme pozemek a máme dobře vyrobený výkop (jámu vykopanou v zemi s dřevěnými stěnami a stropy a ventilátory, které jsou v nadzemní části pokryty izolačním materiálem a půdou), můžeme v něm zima spousty různých druhů zeleniny, protože vlhkost a teplota v této místnosti jsou konstantní a vhodné pro skladování.
Kořenová zelenina a hlávkové zelí, umístěné v dřevěných bednách nebo uspořádané na zemi v hromadách, se nejlépe uchovávají v podzemní nádrži.
Skladování zeleniny v nevykurovaném suterénu
Ekvivalentem výkopu může být nevyhřívaný suterén, který se nachází na pozemku, např. Pod altánem (sklepy v blocích nejsou vhodné pro skladování zeleniny, protože jsou příliš teplé a příliš suché). Ačkoli suterén neposkytuje takové dobré podmínky jako je výkop (suterén je obvykle betonový, což ztěžuje udržování dostatečné vlhkosti v místnosti), ale pokud je dobře provedené a má větrání, lze jej použít k ukládání plodin.
Kořenová nebo brassica zelenina se umístí do dřevěných beden a umístí do sklepů na prolamované police. Aby byla zajištěna vysoká vlhkost (až 95-98%), je betonová podlaha v suterénu občas mírně navlhčena vodou (užitečné bude teploměr a vlhkoměr). Cibule, česnek a dýně vyžadují nižší vlhkost vzduchu (až 75%), takže je lepší je neskladovat v suterénu s kořenovou zeleninou a zeleninou brassica.
Skladování zeleniny v kopcích
Na pozemku může zelenina také zima v povrchových pozemních kopcích (např. Zelí) nebo prohloubených kopcích (např. Mrkev). V místě určeném pro mohylu by měla být půda vybrána do vhodné hloubky a měly by být vytvořeny drenážní drážky, poté na připravený stojan položte zeleninu, nalijte je pískem a celou vrstvu pokryjte vrstvou písku nebo zeminy vybrané z díry. Před ohlášenými mrazy musí být vrstva půdy na kopci zvětšena a pokryta izolačním materiálem ve formě slaměných rohoží, které jsou navíc pokryty silnou vrstvou půdy několik centimetrů.
V pahorcích můžete ukládat mrkev, petržel, celer, řepu, scorzoneru a křen, ale neskladujte cibule, které vyžadují nízkou vlhkost cibule a česneku.
Skladování zeleniny na balkoně
Pokud nemáme možnost skladovat zeleninu na pozemku, ale máme balkon, můžeme na něm také ukládat plodiny. Za tímto účelem budeme potřebovat dřevěnou bednu, jejíž dno a stěny budou chráněny před mrazem dvěma vrstvami slaměných rohoží nebo 10 centimetrových pěnových desek. V takové bedně můžeme v malých dřevěných bednách lemovaných perforovanou fólií skladovat kořenovou zeleninu, řepkovou zeleninu a pór.
